Zpět na články

Aféra na Karlově univerzitě je jen špička ledovce. Čína propaguje Pás a stezku po celém světě

Českou mediální scénu v posledních týdnech rozvířila kauza kolem financování některých akcí Střediska bezpečnostní politiky na Univerzitě Karlově čínskou ambasádou. Skandál propukl shodou okolností jen několik dní po podepsání (a následném vypovězení) smlouvy o partnerství mezi univerzitou a finanční skupinou Home Credit. Podobné snahy Číny ovlivňovat akademické prostředí ve světě ale nejsou zdaleka ojedinělé.

Podobné snahy Číny ovlivňovat akademické prostředí ve světě ale nejsou zdaleka ojedinělé Podobné snahy Číny ovlivňovat akademické prostředí ve světě ale nejsou zdaleka ojedinělé, zdroj: Julien Sanine on Foter.com

Problematiku pronikání čínského vlivu do akademického prostředí shrnula v obsáhlé studii na serveru Sinopsis Nadège Rollandová, analytička z amerického think tanku National Bureau of Asian Research. Podrobně mapuje "stopy vlivových operací BRI", tedy aktivit a projektů pod hlavičkou čínské iniciativy v češtině známé oficiálně jako Pás a stezka.

Rolland ve své studii analyzuje tři oblasti (média, akademickou sféru a byznys), jejichž prostřednictvím čínská komunistická strana prosazuje své vidění světa a ovlivňuje diskurz týkající se nejen Číny samotné, ale i klíčových globálních témat, jako jsou ekonomický rozvoj či lidská práva.

To pak systematicky využívá pro prosazování reálného politického a ekonomického vlivu v zahraničí. Čínský vliv proniká do všech tří zmíněných oblastech, které se navíc překrývají a vzájemně podporují. Zapojují se osoby i instituce aktivní politicky i akademicky, a také představitelé byznysu, jejichž působnost je zjevná také v oblasti médií.

Hlavní čínské zaklínadlo

Spíše stranou pozornosti médií donedávna zůstávala akademická půda, kde se ČLR systematicky a s jistým úspěchem snaží navázat kontakty skrze dohody o spolupráci mezi univerzitami a výzkumnými institucemi či prostřednictvím často nově vznikajících think tanků napojených na rozsáhlou síť stranického vlivového aparátu.

Jedním z klíčových aktérů, který hraje v budování této sítě think tanků ústřední roli, je Oddělení mezinárodních vztahů ÚV KS Číny. Historicky bylo zodpovědné za vztahy z komunistickými stranami, dnes je jeho role o poznání širší: podle expertů má zpravodajskou funkci, ale také rekrutuje agenty v zahraničí. V tomto smyslu se o Oddělení mezinárodních vztahů vyjádřila i česká kontrarozvědka BIS ve svých výročních zprávách.

Rámcovou strategii k ovlivnění globálního diskurzu a šíření politického i ekonomického vlivu KS Číny i čínského státu představuje hlavní zahraničně politická priorita Si Ťin-pchinga v "Nové éře", iniciativa Pás a stezka.

Tento projekt je natolik prominentní, že je těžké ho odlišit od čínské zahraniční politiky jako takové; má se stát prostředkem naplnění "čínského snu o velikém obrození čínského národa". Právě Pás a stezka je hlavním zaklínadlem, jímž ČLR získává "partnery pro spolupráci". Výše zmíněná Nadège Rollandová píše:

"I když Peking iniciativu prezentuje jako projekt na zvýšení hospodářské prosperity pomocí fyzického propojení celé zeměkoule ([tj. skrze budování infrastruktury), jejím skutečným účelem není budování infrastruktury, nýbrž vytvoření nového světového řádu, v němž bude prosperovat a vládnout Čína."

Středoevropané a vymývání mozků

Peking podle ní "nejen že kolem BRI pečlivě vystavěl laskavý narativ, který nyní šíří po světě, ale také zřídil, mobilizoval a zkoordinoval síť specifických BRI organizací fungujících jako kanály pro ústřední státní a stranické orgány. Role těchto organizací spočívá v napomáhání ke kladnému vnímání BRI a nabídek na spolupráci v zahraničí".

Strategie, jež čínská strana využívá, zahrnují starou dobrou propagandu prezentovanou v zahraničních médiích či prostřednictvím sociálních sítí, ale také nejrůznější pobídky a odměny pro instituce i jednotlivce v podobě finančních darů či investic, prestiže, či přístupu všeho druhu (například na čínský trh).

Čínské pronikání do akademických kruhů se v rámci BRI týká primárně rozvojových zemí, tzn. v zásadě těch, kde ČLR uskutečňuje své "rozvojové projekty". Významnými spojenci jsou napíklad Pákistán, některé státy střední Asie a mnohé ze zemí jihovýchodní Asie.

Postkomunistické země střední a východní Evropy jsou obecně vystaveny většímu tlaku než bohatší státy západní Evropy (v souladu s přesvědčením některých čínských stratégů o obyvatelích postkomunistických zemí coby vhodných objektech vymývání mozků).

Vlivové působení se ovšem zdaleka neomezuje jen na tyto země. Naopak, zejména v případě (mezi)univerzitní spolupráce a u think tanků je jakákoliv spolupráce se "Západem" žádaná a přijímaná jako vítaná legitimizace čínského narativu či hlas navíc v Čínou prosazovaném diskurzu.

Vědecky podložená expanze

Generální tajemník KS Číny Si Ťin-pching na varšavském Fóru Hedvábné stezky v roce 2016 prohlásil, že "think tanky mají hrát vedoucí úlohu pro prosazování cílů BRI a sloužit coby poradci a asistenti vládám při plánování jejich politiky a navrhování vhodných mechanismů".

Podle čínského prezidenta by think tanky měly vytvářet "mosty mezi politickou rovinou a veřejným míněním". Důraz na snahu o ovlivnění akademické sféry je z ideologického hlediska velmi významný, protože může poskytnout "vědecky podložená" ospravedlnění pro čínské aktivity a jejich interpretace.

Jak také píše Nadège Rollandová, v čínských aktivitách v rámci BRI směřovaných na zahraniční think tanky a výzkumná centra hraje ústřední roli Oddělení mezinárodních vztahů Ústředního výboru Komunistické strany Číny a její vlastní think tank známý jako Čínské centrum současných světových studií (China Center for Contemporary World Studies). Strategické cíle nových platforem pro akademickou spolupráci v rámci BRI jsou podle Rollandové tyto:

  1. ovlivňovat a formovat percepce veřejně činných intelektuálů tak, aby vnímali BRI jako pozitivní projekt
  2. získat přístup k vědění, dovednostem a technologiím, které jsou studovány na zahraničních univerzitách, ve výzkumných centrech a laboratořích
  3. zapojit se v zahraničním systému vzdělávání (platí zejména pro rozvojové země) – coby součást dlouhodobějšího úsilí o formování a ovlivňování výchovy a vzdělávání budoucích generací místních elit

Síť Hedvábné stezky

Rollandová jmenuje celou řadu čínskou stranou iniciovaných "asociací" a dalších platforem pro spolupráci na úrovni think tanků, které zahrnují prakticky všechny kontinenty a mnohdy zapojují vcelku prestižní instituce a osobnosti. Tyto sítě vzniklé spoluprací think tanků přes hranice zemí i institucí jsou zpravidla zaštítěné některým z čínských státních orgánů.

Kupříkladu Sdružení think tanků Hedvábné stezky (Silk Road Think Tank Association) má přímou podporu Oddělení mezinárodních vztahů ÚV KS Číny. Na Fóru Hedvábné stezky v Madridu v roce 2015 byl pro změnu zřízen "network" SiLKS (Silk Road Think Tank Network), zaštítěný čínskou Státní rozvojovou a reformní komisí a pod ni spadajícím Rozvojovým výzkumným centrem.

Na druhém pekingském fóru Iniciativy pásu a stezky v dubnu letošního roku pak byl představen nový propagandistický orgán zaměřený na mezinárodní think tanky, Komise pro spolupráci think tanků v rámci BRI, jejíž anglický název oficiálně zní Belt and Road Studies Network. Předsedou BRSN je prezident čínské státní zpravodajské Agentury Nová Čína Cchaj Ming-čao.

Vlastní sítě think tanků zakládají i čínské univerzity, například Svaz univerzit BRI (University Alliance of the Silk Road), jenž byl založen při Si’anské dopravní univerzitě v květnu 2015.

Smlouvu o spolupráci tehdy podepsalo hned dvacet univerzit z dvaadvaceti zemí. Na základě smluv později vznikly společné instituce, jako např. laboratoř zaměřená na mikro- a nanovlákna zřízená ve spolupráci s australskou Univerzitou v Novém jižním Walesu nebo univerzitní centrum provozované s Liverpoolskou univerzitou v Su-čou apod.

Spolupráce s polskou policií

Za zmínku stojí také Forenzní sdružení Hedvábné stezky (Silk Road Forensics Consortium) zřízené v říjnu 2016. Úvodní konferenci zorganizoval SRFA za spolupráce Si’anské dopravní univerzity, několika provinčních orgánů provincie Šen-si a firmy Shenzhen Huada, také známé jako BGI Genomics. Jedná se o biotechnologickou společnost, která se specializuje na genetické testy a výzkum genomů pro zemědělské využití.

Během druhé konference konané o rok později, v listopadu 2017, tato firma mimo jiné podepsala dohodu o spolupráci s polskou Ústřední policejní a forenzní laboratoří, v níž se obě strany zavázaly ke zřízení společného testovacího centra.

Předsedou celého svazu je prof. Henry C. Lee, jeden z předních amerických soudních znalců čínského původu, který podporuje vytvoření „společné databáze DNA, která by pomáhala v odhalování zločinů“.

Podle profesora Li Šeng-pinga by jednotné standardy identifikace dle DNA a jednotné regulace identifikačních postupů mohly napomoci boji proti zločinu, "zejména zločinům a terorismu napříč regiony".

Kontrola fyzická i digitální, která již "napříč regiony" funguje například v západních oblastech ČLR (Sin-ťiangu a Tibetu), již také skutečně využívá genetické databáze k represivním účelům. Nucený sběr biometrických dat a DNA je součástí každodenní šikany místního obyvatelstva.

Akční plán i v Česku

V červenci 2016 čínské ministerstvo školství schválilo "akční vzdělávací plán pro Pás a stezku", podle nějž plánuje spolupráci se zeměmi BRI za účelem "vybudování integrované vzdělávací komunity".

Podle Rollandové tento plán "vychází ze stejných principů, na jejichž základě jsou vedeny jiné aktivity Jednotné fronty v zahraničí: je navržený tak, aby přispíval ke kooptaci cizinců a podporoval a šířil zahraničně politické cíle Komunistické strany Číny – v tomto případě konkrétně iniciativu BRI".

Ve střední a východní Evropě spolupracuje Mezinárodní oddělení se sítí China-CEEC Think Tank Network, vedenou Čínskou akademií společenských věd.

Tyto sítě jsou zastoupeny i v českém prostředí. Případ Miloše Balabána se díky médiím postupně rozkrývá již několik týdnů. Poradce rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy Luděk Podola se v září 2017 setkal se zástupcem Mezinárodního oddělení ÚV KS Číny a probíral s ním možnosti spolupráce univerzity s Aliancí pro spolupráci think tanků Pásu a stezky.

Jak vychází najevo v posledních dnech, konference pořádané na půdě Univerzity Karlovy (poslední tři roky ve Vlasteneckém sále Karolina) pod hlavičkou Česko-čínského centra UK vedoucím Střediska bezpečnostní politiky Institutu politologických studií FSV UK a tehdejším výkonným tajemníkem centra Milošem Balabánem, byly připravovány ve spolupráci s Ambasádou ČLR a uváděny samotným čínským velvyslancem.

Mezi přednášejícími byli i představitelé společnosti Home Credit, která také sponzorovala loňský třetí ročník nazvaný "40 let reforem: od otevření světu k novým hedvábným stezkám". Zahajující první ročník v roce 2016 nesl název "Iniciativa Pás a stezka: Výzvy, příležitosti a priority pro Čínu, Evropu a Česko". Konferencemi se obsáhle zabývala tato reportáž České televize.

Místní experti ve službách Číny

Jak shrnuje Nadège Rollandová: "Nemůže být pochyb o tom, že mezinárodní semináře a workshopy sponzorované (čínskými think tanky a institucemi) poskytují bezpočet kanálů pro komunikaci, skrze něž je prosazována stranická linie a pozitivní narativ obhajující BRI. Od mezinárodních účastníků se očekává, že vstřebají informace podávané čínskou stranou a snad je i zabudují do vlastních analýz. V případě zahraničních think tanků je zde naděje, že se nabyté informace objeví ve zprávách, které tyto think tanky zpracovávají pro své vlády, a pomohou tak přímo ovlivnit místní zákonodárce v jejich vnímání BRI."

Organizace a instituce založené k propagování myšlenek BRI obecně "nesou nápadně podobné rysy s dlouhodobě působícími organizacemi Jednotné fronty, jež jsou tradičně využívány k mobilizaci specifických skupin mimo samotnou komunistickou stranu, jako například různé 'všečínské svazy', 'přátelské asociace' s cizími zeměmi, 'rady pro mírové znovusjednocení' apod."

Zatímco tradičně Jednotná fronta působila v oblastech s velkou koncentrací zahraničních Číňanů, nyní se díky nové Si Ťin-pchingově politice a BRI dostává i tam, kde čínské komunity nežijí nebo dosud nežily. Jednotná fronta tak pracuje "inovativně skrze nové kanály", její cíle však zůstávají stále stejné: "vytvářet dočasná taktická spojení s lokálními elitami v oblastech mimo přímou stranickou kontrolu" a "prosazovat zde strategické cíle komunistické strany".

Autorem článku je Sinopsis

Sinopsis je projekt Ústavu Dálného východu FF UK v Praze a AcaMedia z.ú. Jeho cílem je podávat pravidelný přehled o dění v Číně z pohledu čínských, českých a světových médií a pozorovatelů. https://sinopsis.cz

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články