Dnes je pátek 29. března 2024., Svátek má Taťána
Počasí dnes 15°C Polojasno

Alenka v říši divů není jen pohádka, ale i vzácné onemocnění

Alenka v říši divů není jen pohádka, ale i vzácné onemocnění
Rostoucí Alenka v Disneyho filmu z roku 1951 | zdroj: Profimedia

Pohádku Alenka v říši divů od anglického spisovatele Lewise Carrolla zná kdekdo. Málokdo ale ví, že je po ní pojmenované i neurologické onemocnění.

Alenka ve svém příběhu zažívá spoustu dobrodružství. Díky tomu, že sní dortík, natolik vyroste, že převyšuje dům, a všechny věci kolem ní se jí tak přirozeně zdají maličké. Po vypití lahvičky se zase zmenší do miniaturní podoby a předměty naopak nabývají obřích rozměrů. Těmito pocity ale trpí i řada skutečných lidí. Lékaři odhadují, že postihují 10 až 20 procent světové populace.

Syndrom Alenky v říši divů poprvé popsal anglický psychiatr John Todd v roce 1955 při pozorování svých pacientů, kteří při silných bolestech hlavy trpěli zkresleným vnímáním sebe samých i svého okolí. Žádný z nich ale neměl poškozený zrak, nádor na mozku ani duševní poruchu. Ve dnech, kdy se jim bolesti hlavy vyhýbaly, nebyla po projevech onemocnění ani stopa. Vnímali skutečnou velikost předmětů i jejich blízkost.

Todd nové onemocnění proto definoval jako psychopatologický syndrom zdeformovaného prostoru, času a tělesných proporcí, známý spíše pod označením Syndrom Alenky v říši divů. Vzpomněl si totiž na známou pohádku a zejména jejího autora Lewise Carrolla, který patřil mezi migreniky, a předpokládal proto, že zažíval stejné stavy jako jeho pacienti. Psychiatr se domníval, že se s nimi Carroll vypořádal právě v příběhu Alenky, byť to dodnes není stoprocentně prokázané.

Projevy této nemoci ale nedaly spát ani neurologům, podle nichž za vším stojí nadměrné množství elektrické aktivity v mozku. Tu způsobuje abnormální průtok krve v těch částech mozku, jež zpracovávají vnímání všech vizuálních informací z okolního prostředí. Pacienti kvůli tomu realitu vnímají zkresleně. Pokud se jim předměty jeví menší, než ve skutečnosti jsou, pak se u nich projevuje mikropsie. A naopak mají-li pocit, že všechno kolem nich je větší, jedná se o makropsii.

Dalším příznakem je tzv. pelopsie, která způsobuje, že si lidé myslí, že některé předměty nebo objekty jsou k nim blíže, než opravdu jsou. Pokud mají naopak pocit, že vše kolem nich je vzdálené, pak se jedná o teleopsii. Zkresleně vnímají i zvuk - tichý vnímají jako hlučný a naopak. Někteří nemocní zase mají problém s časem: Oproti skutečnosti jim ubíhá buď pomaleji, nebo rychleji.

Přesto se nejedná o klasické halucinace. Lidé postižení syndromem Alenky si totiž uvědomují, že jejich "halucinace" nejsou skutečné, byť zkreslené vědomí nemůžou nijak ovlivnit.

Zajímavostí je, že většinu pacientů postihne jen jeden z uvedených příznaků, který zaútočí buď společně s migrénou, či naopak po jejím odeznění. Migréna je totiž přítomná vždy.

Kdo je ohrožený

Lékaři ale dodnes nevědí, co abnormální průtok krve v mozku, který je příčinou zkresleného vnímání, způsobuje. Jen u třetiny lidí nedávné studie potvrdily přítomnost infekce. U zbývajících dvou třetin ale můžou být důvody různé: Nádor na mozku, encefalitida, počáteční mononukleóza, silné migrény nebo užívání psychoaktivních látek typu LSD. Někdy může být příčinou i epilepsie nebo mozková příhoda.

Přesto Alenčin syndrom nejčastěji postihuje děti a s příchodem dospělosti většinou sám vymizí. Druhou nejvíce postiženou kategorií jsou dospělí ve věku 20 až 30 let. Stejně jako řada jiných onemocnění je i tato nemoc dědičná.

Diagnostika onemocnění se provádí za pomoci magnetické rezonance, elektroencefalografie (EEG) a krevních testů prokazujících přítomnost viru nebo infekce.

Někteří z potencionálních pacientů se ale o své nemoci nedovědí nikdy. Týká se to zejména dětí, u nichž rodiče fantazie předpokládají. Mladí lidé, které zkreslené vnímání postihne třeba jen několikrát v roce, zase nepříjemné příznaky přisuzují únavě nebo přepracování.

Léčit se téměř nedá

Vzhledem k tomu, že není známá jasná příčina tohoto vzácného onemocnění, neexistuje na ni žádný univerzální lék. Jedinou užívanou medikací jsou léky na migrénu, pokud jí nemocný trpí. Jinak lékaři doporučují klid a odpočinek a nepříjemný stav přečkat. Atak trvá od 20 do 50 minut.

Dobrou zprávou ale je, že ve většině případů není onemocnění celoživotní. U dětí pomine s nástupem rané dospělosti, u lidí trpících mononukleózou po jejím vyléčení. Pokud je příčina neznámá, nemoc sice může mít delší trvání, ale její ataky se co do počtu snižují.

Zdroje:
Vlastní