Dnes je úterý 23. dubna 2024., Svátek má Vojtěch
Počasí dnes 7°C Skoro zataženo

Americká Socha svobody: Arabka, co měla hlídat Suezský průplav

Americká Socha svobody: Arabka, co měla hlídat Suezský průplav
Titulka NY Daily News s Donaldem Trumpem, který usekává hlavu Soše Svobody | zdroj: Repro NY Daily News

Kontroverzní kandidát do Bílého domu Donald Trump a s ním zástupy amerických islamofobů a odpůrců přistěhovalectví nebudou mít radost. Socha svobody, americký symbol demokracie a svobody, byla inspirovaná arabskou ženou.

Každý správný Američan ví, že obří ženskou sochu s pochodní v jedné ruce a americkou deklarací nezávislosti v druhé, dostaly nově vzniklé Státy od Francie. Že její konstrukci má na svědomí autor Eiffelovy věže Gustave Eiffel a že autorem sochy jako takové je sochař Frédéric Auguste Bartholdi. A že 205tunový kolos Francouzi předali Američanům v roce 1886... 

Málokdo ale tuší, že socha je vlastně recyklát, protože původně měla stát úplně jinde - v muslimském Egyptě. Dějinami amerického symbolu se zabývá mnoho historiků jak na vlastní pěst, tak pod hlavičkou vládou financovaného výzkumného a vzdělávacího Smithsonova institutu.

A právě její vědci se podívali ještě dál za francouzskou přátelskou nabídku obří ženštiny. Její "otec" Bartholdi odjel v letech 1855 a 1856 do Egypta, kde se zamiloval do gigantických kolosů, které chrání hrobky faraonů.

Jak uvádí americký National Park Service, pod který správa Sochy svobody spadá, vypěstoval si zde "vášeň pro rozsáhlé veřejné památky a kolosální konstrukce".

V Egyptě neuspěl, socha byla moc drahá

Zužitkovat to chtěl, když egyptská vláda vypsala v roce 1869 architektonickou soutěž na maják vedle Suezského průplavu. Tehdy jí představil návrh obří sochy zahalené arabské ženy v rouchu s planoucí pochodní v ruce. Nazval ji "Egypt přináší světlo do Asie".

"Socha zahalené vesničanky měla být vysoká 26 metrů a její podstavec měl dosahovat výšky 14,5 metru," říká autor několika knih o soše Barry Moreno.

"Bartholdi vytvořil sérii skic. Socha se v nich postupně z gigantické vesničanky a arabské rolnice vyvíjela až v kolosální bohyni," doplňuje ho jeho kolega Edvard Berenson.

Jenže umělec měl smůlu, Egypťany finančně zruinovala výstavba kanálu, a proto Bartholdiho návrh považovala za příliš nákladný a odmítla ho.

Francouz se ale nevzdal a když přijel zpět do vlasti, svůj návrh oprášil, lehce upravil v západním duchu, přejmenoval z "Egypt přináší světlo do Asie" na "Svoboda je osvícením světa" a úspěšně ho vnutil Paříži jako dárek pro Spojené státy.

Zdroje:
Vlastní