Zpět na články

Antika a malý rozpočet: Jak mizí starověk pod rukama vykradačů vraků

Jejich bohatství ležela tiše a klidně na dně moře i několik tisíciletí. Do té doby, než vraky lodí na dně u Albánského pobřeží objevili podmořští vykradači pokladů. Kvůli tomu, že chudá země nemá peníze na kontrolu svého pobřeží, mizí antické bohatství nedozírné ceny.

Starověké vraky lákají vykradače. Ilustrační snímek Starověké vraky lákají vykradače. Ilustrační snímek, zdroj: Profimedia.cz

Od roku 2006 identifikovala americká asociace RPM Nautical Foundation čtyřicítku vraků ležících v délce 450 kilometrů u albánského pobřeží. O tomto bohatství se vědělo jen málo. Potopily se tam starověké lodě, především římské a snad i fénické, řecké a ilyrské, z nichž některé pocházejí až ze 7. století před naším letopočtem, ale také soudobá válečná plavidla.

"Většina bohatství, které spočívalo v hloubce od 20 do 30 metrů, dnes téměř beze stopy zmizela," říká archeolog a historik umění Neritan Ceka.

Albánské vody byly pro zahraniční potápěče v době komunistické diktatury (1944 až 1990) nepřístupné. Naopak dnes jsou tím spíše otevřené, protože tato chudá země nemá dostačující prostředky, aby své pobřeží kontrolovala. Radují se z toho lovci vraků, kteří hledají antické bohatství často nedozírné ceny, ale také kov z moderních lodí.

"Byl jsem mezi prvními svědky tohoto mimořádného bohatství, když jsem se počátkem 80. let potápěl. Viděl jsem amfory a archeologické předměty, které tam už dnes nejsou. Rabování je barbarské," zdůrazňuje Neritan Ceka.

Miliardy v nelegálním obchodu s antickými předměty

Pokud jde o vraky ležící blízko pobřeží, spolupracovali Albánci s cizinci na nelegálním obchodu s archeologickými předměty, dodává.

Je těžké odhadnout, jaké částky v Albánii dosahuje tento nelegální obchod s antickými předměty. Ve světovém měřítku jde o obrat ve výši přes 3,5 miliardy eur (87,5 miliardy Kč), odhaduje Auron Tare, který předsedá albánské Národní pobřežní agentuře.

"Je jisté, že tento obchod s podmořskými poklady může hodně vynášet," říká archeolog Moikom Zeqo specializující se na poklady z potopených korábů.

Sám se podílel na objevu římské lodi z 2. století před naším letopočtem, která převážela stovky amfor podobných těm, které nacházíme v luxusních albánských restauracích nebo v soukromých sbírkách.

Artefakty tohoto druhu se v Albánii prodávají v přepočtu až za 2500 Kč. V dražbách v západní Evropě dosahuje tato keramika daleko vyšších částek.

Zvon z rakouskouherské lodi SS Linz, která s tisícovkou cestujících najela v březnu 1918 na minu, skončil v soukromé sbírce organizátora podmořské expedice v Rakousku. "Tyto předměty se musejí do Albánie vrátit," zdůrazňuje Auron Tare.

Dynamit není výjimkou

Vykradači vraků rovněž vyhledávají vysoce kvalitní ocel z válečných lodí, která se používá na výrobu lékařských nebo vědeckých přístrojů.

"Aby zloději dostali vraky z mořského dna, používají dynamit," říká Ilir Capuni, vědec specializující se na podmořské prostředí. V roce 2013 objevil vrak chorvatsko-maďarskéhoo parníku Pozsony, který se potopil u města Durrës v roce 1916, když najel na minu. Po čtyřech letech se sem Capuni vrátil, ale zjistil, že tu téměř nic nezůstalo.

Od června albánský zákon označuje vraky lodí za kulturní dědictví. Týmy potápěčů nyní musejí mít zvláštní povolení.

A albánskou policii při pátrání po zcizených artefaktech podporuje Interpol. Avšak až dosud bez výrazného úspěchu.

Podle Luana Perzity, ředitele albánského archeologického ústavu, by mohlo být řešením založení muzea. Tento projekt však naráží na slabý albánský rozpočet.

Neritan Ceka vyslovuje politování nad nedostatkem státní podpory pro archeologii. Podle něho jde jen o v přepočtu 750 tisíc Kč ročně.

"Albánie si nikdy neuvědomovala mimořádný význam tohoto bohatství pro historii země a pro středomořské civilizace," říká Auron Tare.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články