Dnes je středa 17. dubna 2024., Svátek má Rudolf
Počasí dnes 4°C Skoro zataženo

Komentář: Babišovy plány černé na bílém a předčasné volby

Komentář: Babišovy plány černé na bílém a předčasné volby
Andrej Babiš | zdroj: Profimedia

Premiér Andrej Babiš v lednu předstoupí před poslance s programovým prohlášením vlády, aby je požádal o důvěru. To hlavní se ale odehraje až v následujícím období. Jakou roli v tom mohou sehrát předčasné volby a co najdeme v programovém prohlášení?

Vláda Andreje Babiše tento týden schválila návrh svého programového prohlášení. Předseda hnutí ANO o něm několik týdnů hovořil jako o dokumentu, se kterým osloví jednotlivé strany a požádá je o podporu své menšinové vlády. Skoro to vypadalo, že si od něj slibuje, že jakmile ho strany spatří, přehodnotí svůj postoj a vyjádří jí důvěru. A to z jednoduchého důvodu: bude totiž natolik věcné, pro Českou republiku prospěšné a plné toho, co strany svým voličům samy slíbily, že s ním zkrátka nepůjde nesouhlasit a kabinet nepodpořit.

Zatím se to ovšem nestalo a vládu jsou ochotni v tuto chvíli tolerovat jenom komunisté. První pokus hlasování o důvěře vládě, který se uskuteční 10. ledna, se tak zdá být pouhou formalitou, jejímž hlavním účelem bude, že otevře cestu k druhému, rozhodujícímu pokusu.

Premiér Babiš se už vyjádřil, že pokud to nevyjde ani napodruhé, bude hnutí ANO usilovat o předčasné volby. Buď se tedy najde dostatečné množství stran a poslanců, kteří se rozhodnou Babišův kabinet podpořit či tolerovat, nebo budou nové volby. Strany se tak ocitnou pod tlakem, protože na nich bude záležet, zda volič bude muset jít znovu k volebním urnám.

Vyjádření vůle jednoho týmu

Také vzhledem k tomu, jak si jednotlivé strany stojí ve volebních průzkumech, zřejmě jejich ochota k předčasným volbám zřejmě valná. Podle prosincového šetření CVVM by hnutí ANO získalo 35,5 procenta hlasů, Piráti a ODS shodně 11,5 procenta, ČSSD 10, KSČM 7,5 a KDU-ČSL a SPD po 6,5 procentech. Starostové a topka by se pak do sněmovny nedostali. Zajímavé je srovnání s předposledním průzkumem CVVM, který se konal v září.

V něm měla sociální demokracie ještě 13,1 procenta, Okamurova SPD 7,3 a komunisté dokonce 11,1 procenta. Ti všichni ztratili. Nejvíc si tak oproti svým tehdejším 6,4 procenta polepšili Piráti. Přesto by na předčasných volbách nejvíc vydělal Andrej Babiš, který, ačkoli je první, kdo o nich mluví, by voliče asi stejně snadno přesvědčil o tom, že jeho vinou se volby nekonají. On má přece svoji vládu a chce makat a jsou to ostatní strany, které nejsou schopné ocenit jeho tým a vládní programové prohlášení.

V případě koaličního kabinetu má programové prohlášení i tu funkci, že jednotlivé strany se společně zavazují k prosazování určitých opatření, a pokud se některá z nich chová v tom či onom laxně, lze na ni tlačit právě prostřednictvím tohoto dokumentu. Když jde o vládu menšinovou, je to v první řadě závazek, který dává sám sobě a svým spolupracovníkům premiér. U Andreje Babiše to platí dvojnásob.

Veřejnost a Poslanecká sněmovna si pak na jeho základě mohou udělat konkrétnější představu, co od vlády mohou očekávat. Na rozdíl od koaličních kabinetů je možné také říct, že Babišova vláda jako celek by měla být schopná za své programové prohlášení mnohem více ručit a stát si za ním. Nejde totiž o žádný kompromis mezi různými stranami a ideologickými náhledy na věc, ale o vyjádření vůle jednoho týmu vedeného jedním premiérem, který byl sestaven tak, aby právě jemu co nejvíce vyhovoval.

Nedopustit závislost na pomoci státu

V samotném programovém prohlášení stojí za pozornost například to, jak vláda zdůvodňuje, proč nechce v následujícím období usilovat o přijetí eura. Kromě ztráty vlastní měnové politiky, což je skutečně nevýhoda přijetí společné evropské měny, rovněž straší inflací vedoucí ke znehodnocení úspor občanů. To je naopak věc sporná, které se lze vyhnout. Navíc věta o znehodnocení úspor občanů zní trochu jako šíření poplašné zprávy.

Dobré je také zmínit problematiku sociálních dávek. V dokumentu najdeme formulaci: "Pomůžeme těm, kteří se přechodně ocitli v nepříznivé sociální situaci. Nedopustíme však, aby se závislost na pomoci státu stala životním stylem pro práceschopné lidi."

Děje se tak v době, kdy začíná platit to, že část příspěvku na živobytí mohou lidé dostávat pouze v poukázkách, což je určitá restrikce bránící jeho zneužití. Funguje také veřejná služba, kdy, pokud občan odmítne odpracovat určitý počet hodin týdně, se mu příspěvek na živobytí sníží.

Volby a vnitřní bezpečnost

Navíc se některá města rovněž snaží přestat vyplácet doplatek na bydlení novým žadatelům tak, že část svého území nebo i celé prohlásí za sociálně vyloučenou lokalitu, což jim nově zákon umožňuje. V tomto kontextu se tak formulace z programového prohlášení zdá být nadbytečná a spíše reagující na to, co si část veřejnosti přeje slyšet. Zkrátka na ty, co berou sociální dávky, musí být přísnost, ale ta už je.

Pozornost je třeba zaměřit také na to, že vláda chce sestavit odborný pracovní tým pro důchodovou reformu, který by měl přijít s řešením, jež "posílí princip zásluhovosti a bude motivovat lidi v aktivním věku, aby využívali podporované formy individuálního zajištění na stáří". Návrh má sice rovněž zachovat výhody současného systému, ale tohle je naopak oslabuje, takže se vyplatí sledovat, jakým směrem se případná reforma nakonec vydá.

Zajímavé je i to, že vládní závazek zefektivnit "volby do Senátu zavedením jednokolového systému" najdeme v části věnované vnitřní bezpečnosti. Tato změna je sama o sobě dost závažná a zaslouží si hlubší diskuzi, ale opravdu je otázkou vnitřní bezpečnosti? Možná se časem bude říkat, že i zrušení Senátu zvýší naši vnitřní bezpečnost. V každém případě dvoukolová volba, kdy druhé kolo vede k vítězství více konsensuálního kandidáta, je určitou pojistkou vůči extrémům, takže to možná dokonce platí naopak.

Podobným případem, i když s ještě vážnějšími riziky, je zákon o všeobecném referendu, který se také v programovém prohlášení vyskytuje, ovšem v části nazvané Právo a spravedlnost. Celý dokument si samozřejmě zaslouží ještě mnohem podrobnější zkoumání. Především je ale třeba sledovat, co dělá samotný Babišův tým, který už vládne. A je jen otázkou času, kdy bude vládnout s důvěrou.

Zdroje:
Vlastní