Zpět na články

Balkán utahuje šrouby. Zastaví uprchlíky?

Karta se obrací, Řecko přestává fungovat jako bezproblémová tranzitní země pro uprchlíky. 

Uprchlíci na březích řeckého ostrova Lesbos Uprchlíci na březích řeckého ostrova Lesbos, zdroj: Profimedia.cz

V nejhorší uprchlické krizi po druhé světové válce nastává obrat. Evropa staví uprchlíkům do cesty jednu překážku za druhou, začala regulovat jejich příval.

Balkánská trasa, po níž proudily dál do Evropy statisíce migrantů, kteří připluli z Turecka na řecké ostrovy a odtud na řeckou pevninu, je pro mnohé z nich nepropustná.

Last minute do Řecka?

Nejvíc to odnáší Řecko, kde se migranti hromadí. Jeho obyvatelé se cítí zrazeni unijními spojenci, ponecháni vlastnímu osudu. Žádný div, že v nich vzkypěla krev.

Jenže sami Řekové mají máslo na hlavě. Zbytku Evropy v uprchlické krizi pranic nepomáhali, nespolupracovali. Problém prostě přeposílali dál.

Loni v létě dostali Řekové peníze na hotspoty (zařízení, kde jsou migranti zaregistrováni, kde jsou pořízeny otisky prstů a kde se od uprchlíků oddělují ti, kteří nemají nárok na azyl). Dostavěli je teprve před několika dny - po nátlaku a opakovaných urgencích unijních partnerů.

Dosud Řecko fungovalo jako tranzitní země. Rakouský kancléř Werner Faymann ho jízlivě označil za "cestovní kancelář, která migrantům poskytuje služby" na cestě do Evropy.

Řekové vytáhli vyčerpané lidi ze člunů, nakrmili je, ošetřili, postavili na nohy a odeslali na sever – Němcům, se kterými mají tolik nevyřízených účtů za válku i za "austerity" (politiku škrtů, kterou jim nařídila Němci vedená eurozóna).

Evropský Libanon

Bylo jasné, že tahle migrační turistika donekonečna fungovat nemůže. Teď se karta obrátila. Řekové se dostávají do svízelné situace. Šéfové států ležících na balkánské trase (Rakouska, Slovinska, Chorvatska, Srbska a Makedonie) se domluvili, že budou přes hranice pouštět v průměru jen 580 uprchlíků denně.

Makedonci na společné hranici s Řeckem postavili plot a do země teď povolují vstoupit jen těm migrantům, kteří mají syrské nebo irácké pasy – a to pouze v omezeném množství.

Co bude dál? Bude migrantů v Řecku pořád přibývat, anebo je od cesty odradí nové překážky? Zatím jich do Řecka připlouvají denně až dvě tisícovky. Jsou to "last minute" uprchlíci?

Pro Řecko, předlužený stát na kapačkách Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, je nápor migrantů dalším hřebíkem do rakve. Nevládní organizace varují, že v Řecku může počet uprchlíků na jaře vzrůst na 200 tisíc a víc. Může takové množství jedenáctimilionová země unést?

Pro srovnání: v Turecku tvoří uprchlíci téměř čtyři procenta populace, v Libanonu dokonce víc než pětinu.

Změní se snad helénský stát na jedno velké uprchlické ghetto, na evropský Libanon?

S kým hrají Turci?

Německá kancléřka se spoléhá na to, že šrouby utáhnou také Turci. Na nich spočívá největší břemeno války v sousední Sýrii. Země půlměsíce je útočištěm pro 2,7 milionu syrských uprchlíků.

Za pomoc běžencům loni vláda v Ankaře utratila přes 8,5 miliardy eur 230 miliard korun). Evropská unie jí slíbila na letošek dotaci tří miliard eur (81 miliard korun) a bezvízový režim pro Turky cestující do států evropské osmadvacítky. Turci by na oplátku měli lépe pečovat o uprchlíky a především – postarat se o to, aby nevyplouvali na řecké ostrovy.

Turecké pobřeží je však dosud "stoprocentně" prostupné, miliardový byznys převaděčů pokračuje (není znám jediný případ zatčeného převaděče) a turecká vláda si unii řekla o víc – o pět miliard eur.

Angela Merkelová každopádně vychází z prosté a logické zásady, že uprchlická krize by se měla řešit co nejblíže místa, odkud lidé utíkají (aby se mohli snáze vrátit) a v tomto případě také mimo Evropu. (Tato zásada nevylučuje, aby evropské státy poskytovaly některým z uprchlíků azyl.)

Dá se však na spolupráci s Tureckem sázet? S kým a proti komu vlastně hrají Turci?

Zapovězená Sýrie

Nejvhodnějším místem pro shromažďování uprchlíků by nicméně byla samotná Sýrie. Pomoc v místě konfliktu znamená menší počty lidí na cestě do Evropy. 

NATO už dávno mělo vyrazit do "jámy lvové", obsadit sever země a vybudovat tam bezpečnou zónu pod mezinárodní správou, v níž by mohla podstatná část uprchlíků přečkat válku. (Pochopitelně, že by jim muselo zaručit bezpečnost, na jako vojáci v modrých přilbách OSN v bosenské Srebrenici, kteří před dvěma desítkami let nezabránili masakru muslimských mužů jednotkami bosenských Srbů.)

Při operaci na severu Sýrie by západní spojenci museli postupovat na vlastní pěst a nebrat ohled na ruské veto v Radě bezpečnosti.  Co víc, Evropané by pro akci museli získat Baracka Obamu. A to je stěží představitelné. Americký prezident se omezuje na bezpečnou vzdušnou válku s Islámským státem vedenou z kokpitů stíhaček, jinak dává od Sýrie ruce pryč. "Syrské půdy se žádné americké boty nedotknou," pravil a své slovo drží.

Takže nezbývá, než čekat, až se válečníci v syrském terénu unaví.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články