Dnes je sobota 20. dubna 2024., Svátek má Marcela
Počasí dnes 7°C Slabý déšť

Komentář: Bojovníci za islám, vraťte se do Evropy! Cesta je volná

Komentář: Bojovníci za islám, vraťte se do Evropy! Cesta je volná
Nekonečné fronty na chorvatsko-slovinském hraničním přechodu Bregana-Obrežje | zdroj: Profimedia

Evropa chce utěsnit díry ve vnější hranici schengenského prostoru. Brzy to mohou zle pocítit také Češi cestující na dovolenou do Chorvatska.

Evropa se snaží zachytit džihádisty, kteří míří Evropy. Důsledkem je chaos na některých hraničních přechodech.

Platí to také o přechodech ze Slovinska a Maďarska do Chorvatska. Když tam na počátku dubna spustili přísnější kontroly, okamžitě se začaly tvořit kolony. Na přechodu Macelj, často využívaném Čechy, se cestující zdrželi déle než hodinu.

Cesta na dovolenou do Chorvatska a zpátky tak může být letos strastiplnější než v minulých letech.

Rentgen na džihádisty

Přísnější režim na vnější hranici schengenského prostoru, který zavedla Evropská unie 7. dubna, nařizuje systematické kontroly lidí s pasy unijních států a také s pasy Islandu, Lichtenštejnska, Norska i Švýcarska – neunijních zemí, které jsou členy Schengenu. Policisté by měli jejich data v dokladech porovnávat s daty v schengenské databázi, v databázi ukradených a ztracených dokumentů Interpolu i v národních registrech. Navíc by měli naskenovat a prověřit registrační značku auta.

Dosud byli občané Evropské unie a Schengenu kontrolováni jen namátkově. Systematické kontroly byly omezeny na obyvatele "třetích" států".

Prověřování všech lidí, kteří do schengenského prostoru přijíždějí, nebo z něj odjíždějí, mají státy provádět nejen na pozemních, ale také na vzdušných a námořních hranicích, tedy na letištích a v přístavech. (Nový režim kontrol se tedy týká i českých letišť, potažmo těch pasažérů, kteří z nich odlétají do zemí mimo Schengen nebo se budou z těchto států do Česka vracet.)

Má to být rentgen na džihádisty. Cílem je odhalit bojovníky za islám, kteří mají občanství některé z unijních zemí, v minulých letech odjeli do Sýrie (případně do Iráku), a tam se připojili k Islámskému státu. Byly jich tisíce. Jen Belgie jich eviduje 450, Francie víc než tisíc.

Někteří z nich se teď vracejí. Je přitom jasné, že většina těchto náboženských fanatiků bude chtít ve válce proti "bezvěrcům" pokračovat také v Evropě.

Eldorádo pro teroristy

Mnozí z nich ve válce už pokračují, anebo pokračovali. Třeba Abdelhamid Abaaoud, strůjce série atentátů v Paříži z listopadu 2015 při kterých zahynulo 130 lidí. Také jemu "děravý" Schengen – eldorádo pro teroristy, usnadnil návrat ze Sýrie, kde působil ve městě Rakká jako člen policie Islámského státu.

Syn přistěhovalců z Maroka, který se narodil a vyrůstal v bruselské čtvrti Molenbeek a měl belgické občanství, se svými komplici cestoval na území Islámského státu a zpět do západní Evropy mimo jiné přes Česko. Abaaoud křižoval starý kontinent v době, kdy už byl pravomocně odsouzen na 20 let vězení za verbování do jednotek Islámského státu a kdy po něm "pátrala" belgická policie.

"Moje jméno a fotografie byly ve všech novinách, přesto jsem dál zůstával v jejich zemi (v Belgii), plánoval proti nim útoky. A když to bylo potřebné, tak jsem zase bezpečně odjel," vypověděl v rozhovoru pro časopis Dabiq, který sloužil jako propagační list a náborová agitka Islámského státu.

Abaaoud byl nakonec dopaden a zabit. Ale až poté, co zorganizoval krvavou lázeň ve francouzské metropoli.

Vycvičeni k zabíjení

Případ Abaaouda a jeho kumpánů byl pro Evropu varovným vykřičníkem. Nebylo to ojedinělé bratrstvo, v Evropě mohou být desítky nebo stovky buněk islamistů, kteří prošli boji na Blízkém východě. Gilles de Kerchove, koordinátor protiteroristických akcí Evropské unie, upozorňuje, že do Sýrie nebo Iráku odcestovalo více než tři tisíce občanů unijních států. To jsou však jen ti, o nichž policie a zpravodajské služby ví.

Tito vyznavači islámu prošli výcvikovými tábory Islámského státu nebo skupiny An-Nusrá spřízněné s Al-Káidou. Dostali průpravu na to, jak vraždit.

Dostatečný důvod k tomu, aby Evropa na vnější hranici Schengenu přitvrdila. Jenže znovu se ukázalo, že její liknavost nezná mezí.

Ucpané přechody

Evropská komise oznámila návrh na nový režim už v prosinci 2015. Vlády měly šestnáct měsíců, aby se na něj připravily, posílily terminály a upravily přechody. Přesto byly v některých případech zaskočeny.

Nejhůř dopadli na startu nového režimu Slovinci a Řekové. Slovinci ho museli odpískat už po několika hodinách. Důvodem byly prodlužující se kolony na hranicích.

Podobné to bylo v Řecku. Řekové se na letištích vrátili ke zběžné kontrole poté, co zjistili, že data ze starých řeckých pasů skenery nepřečtou. Do schengenského informačního systému je proto museli zadávat ručně, což zdržovalo a ohrožovalo letový řád. (Cožpak to dříve při namátkových kontrolách nezjistili?)

Takže, drazí džihádisté, buďte bez obav. Pokud jste se nestihli vrátit, ještě máte šanci.

Zdroje:
Vlastní