Zpět na články

Britští poslanci opět odmítli předčasné volby

Dolní komora britského parlamentu v noci z pondělí na úterý dle očekávání znovu odmítla předčasné volby. Pro volby hlasovalo pouhých 293 poslanců, k jejich vypsání bylo třeba 434 hlasů. Poslanci také od vlády žádají zveřejnění scénáře k brexitu bez dohody.

Británii teď čeká parlamentní přestávka Británii teď čeká parlamentní přestávka, zdroj: Profimedia.cz

Premiér Boris Johnson navrhoval konání voleb 15. října. Reagoval tak na krok poslanců, kteří minulý týden schválili zákon, jenž má zabránit tomu, aby Velká Británie z Evropské unie odešla 31. října bez dohody.

Johnson trvá na brexitu na konci října - s dohodou, i bez ní. Návrh na vypsání předčasných říjnových voleb neuspěl už podruhé, poslanci ho poprvé odmítli ve středu. Opozice už minulý týden avizovala, že ani během pondělního hlasování konání předčasných voleb nepodpoří. 

"Všichni lídři se shodli, že nepodpoří trik Borise Johnsona, který chce upřít lidu možnost rozhodnout se a chce nás vyvést neřízeně z EU bez dohody během předvolební kampaně," prohlásil v pondělí šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn. 

Johnson v noci z pondělí na úterý znovu sliboval, že na summitu EU, který se koná 17. října, zajistí rozvodovou smlouvu. A že brexit nebude odložen. 

Odhalte plán! 

Během pondělní schůze však Johnsonova vláda utrpěla i další porážku. Poslanci totiž schválili usnesení, kterým požadují zveřejnění všech plánů vlády ke scénáři brexitu bez dohody - tedy předložení aktuálních materiálů vypracovaných v rámci Operation Yellowhammer (Operace strnad). 

Žádají též publikace komunikace mezi vládními pracovníky, která se týká rozhodnutí přerušit na několik týdnů zasedání parlamentu. Mnozí politici obviňují vládu, že se parlamentní přestávkou snaží zabránit tomu, aby zákonodárci zasahovali do událostí kolem brexitu. Krok Dolní sněmovny je pro vládu závazný. Opatření podpořilo 311 poslanců, proti jich hlasovalo 302. 

Mluvčí kabinetu uvedla, že vláda zveřejní "přiměřené informace", požadavek zákonodárců označila jako přehnaný. 

V pondělí též předseda Dolní sněmovny John Bercow oznámil, že k 31. říjnu odstoupí. Politik uvedl, že to při posledních parlamentních volbách v roce 2017 slíbil své rodině. Bercow proslul svérázným vystupováním i tím, že ve složité situaci kolem brexitu různě zasahoval do dění. Vysloužil si kritiku euroskeptických konzervativců, kteří ho vinili, že se snaží zkomplikovat brexit.

V neděli vládní konzervativci dali najevo, že se snaží o jeho sesazení tím, že v příštích parlamentních volbách chtějí postavit kandidáta, který by s Bercowem soupeřil o poslaneckou funkci. Za zlé mají Bercowovi například to, že umožnil mimořádnou schůzi Dolní sněmovny, na které poslanci schválili zákon proti brexitu bez dohody.

Královna potvrdila zákon proti brexitu 

Právě ten v pondělí vstoupil v platnost, poté co ho potvrdila britská královna Alžběta II. Podle zákona premiér Johnson musí žádat o odklad brexitu do 31. ledna 2020, pokud do 19. října nevyjedná dohodu s Bruselem, nebo od parlamentu nezíská souhlas k brexitu bez dohody. 

Spekuluje se však, že Johnson bude hledat cesty, jak zákon obejít. V takovém případě by se poslanci obrátili na soud. Jednání Nejvyššího soudu by připadlo na 21. října, ovšem rozhodnutí justice by mohlo přijít příliš pozdě na to, aby se brexitu bez dohody k 31. říjnu podařilo zabránit. 

 

 

 

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články