Zpět na články

Čas na odvahu. Česká televize by měla přestat zvát novináře od Babiše

Představme si hypotetickou situaci: automobilka řeší fatální problém s brzdami. Zemřelo už několik lidí, hrozí miliardové ztráty. Nicméně výrobce jakékoliv zavinění odmítá. Na vině jsou prý řidiči, počasí, silnice… Do studia České televize či Českého rozhlasu je přizván redaktor časopisu – řekněme "Vše o autech". Magazín je vlastněn právě tou v problémech se potácející automobilkou. Moderátor se ho přesto s vážnou tváří začne ptát, co si jako "nezávislý expert" myslí o brzdách, řidičích, počasí a silnicích… píše Ondřej Neumann ne webu Hlídací pes.

Andrej Babiš si média v roce 2013 pořídil z jednoduchého důvodu. Aby si pojistil zdar svého nového záměru: ovládnout tuzemskou politiku. Andrej Babiš si média v roce 2013 pořídil z jednoduchého důvodu. Aby si pojistil zdar svého nového záměru: ovládnout tuzemskou politiku., zdroj: Repro ČT24

Kontrolní otázka zní: věřili byste takovému člověku? Věřili byste tomu, že nabízí svůj expertní – nezávislý – pohled? I přesto, že jeho výplata závisí na libovůli automobilky? A že je vázán firemním etickým kodexem, že v žádném případě automobilku nesmí poškodit? A co byste si pomysleli o médiu, které by názory tohoto "experta" s vážnou tváří pustilo do éteru?

Zájem Andreje Babiše

Andrej Babiš si média v roce 2013 pořídil z jednoduchého důvodu. Aby si pojistil zdar svého nového záměru: ovládnout tuzemskou politiku. Od té doby novináři zaměstnávaní předsedou vlády Babišem prostřednictvím jeho koncernu Agrofert pravidelně vystupují ve veřejnoprávních médiích – České televizi a Českém rozhlase – a hodnotí politickou činnost svého šéfa. Nebo témata týkající se byznysu Agrofertu, který Babiš (nejen) podle názoru auditorů Evropské komise stále ovládá.

Andrej Babiš od té doby udělal vše možné i nemožné, aby přesvědčil voliče o tom, že na svá média nemá žádný vliv. Že jeho novináři měří všem stejně. Opak je přitom pravdou a konkrétní příklady, kdy tituly z jeho vydavatelství posloužily jeho byznysovým i politickým zájmům, byly opakovaně demaskovány a zveřejněny. V jeho médiích zůstali (čest výjimkám) jen ti morálně nejotrlejší a příležitost dostali i lidé, kteří by ve standardním vydavatelském domě plnili spíše elévská zadání, pokud by vůbec byli přijati.

OK. Motivaci i úmysly Andreje Babiše i zaměstnanců mediální divize jeho Agrofertu jsem schopen ne snad akceptovat, ale určitě pochopit. Zarážející je ovšem urputnost veřejnoprávní televize i rozhlasu, se kterou zvou zaměstnance Andreje Babiše a potažmo Agrofertu, aby komentovali počiny svého chlebodárce a jeho firmy.

Jak vyvážit Události, komentáře

Ukázkou neudržitelnosti toho "vyvažování" je pořad Události, komentáře z 6. prosince. Tedy těsně poté, co unikl na veřejnost text auditu týkající se dotací pro Agrofert. Jako hosté byli pozvání novináři Jan Moláček (reportér a komentátor z Deníku N, který text auditu zveřejnil a zanalyzoval) a Petr Kolář (zástupce šéfredaktora Mladé fronty Dnes, která nic nového a relevantního o auditu nepublikovala). Moderovala Marcela Augustová.

Ta v prvním dotazu Moláčkovi uvedla fakt, že Deník N audit zveřejnil. U Koláře z jejích úst ani z titulku u jeho jména po celou dobu nepadla informace, že Kolář je zaměstnancem Agrofertu (Babiše), ani vysvětlení, proč byl pozván k tomuto tématu (protože je "komentátor" MF Dnes, jak uváděl popisek u jeho jména?). Zatímco Moláček vrstvil jeden fakt z auditu za druhým, nejčastějším Kolářovým slovem bylo "nevím".

Vrcholem Kolářova vystoupení v prestižním pořadu České televize byl s tématem zcela nesouvisející citát z komentáře Jana Moláčka, který snad měl být pokusem o Moláčkovo znevěrohodnění (zde spekuluji, přiznám bez mučení). A pak ničím konkrétním nepodložené náznaky, že snad ještě všechno může být se závěry auditu úplně jinak.

Fakt, že Kolář je zaměstnancem Agrofertu, nakonec musel zmínit samotný Moláček. Za sebe dodávám, že je fakticky i zaměstnancem Andreje Babiše (HlídacíPes.org od počátku odmítal hrát "hru na svěřenské fondy", kterými se Andrej Babiš snažil ukolébat veřejnost stran svých střetů zájmů).

Argumenty České televize

Když se před časem web Forum24.cz podivoval nad tím, že jsou jako komentátoři počinů Andreje Babiše zvání do ČT jeho zaměstnanci, dostalo se mu následujících odpovědí:

  • "Česká televize se při zvaní hostů do diskuzních pořadů řídí Kodexem (čl. 6). Zpravodajství ČT musí v diskusích na politická a společenská témata zajistit vedle politiků také účast široké škály odborníků a novinářů tak, aby jednotlivé názorové proudy dostaly rovnoměrný prostor k vyjádření."
  • "Vydavatelství Mafra a její novináři představují významnou část novinářské obce, oslovují ve svých zprávách a komentářích denně desetitisíce čtenářů a jejich redakce se hlásí k dodržování obecně uznávaných etických a žurnalistických principů."
  • "Fakt, že vydavatelství Mafra patří holdingu Agrofert, je veřejně známý. Zdůraznění, že pozvaný novinář působí v médiu z tohoto holdingu, moderátor uvádí na základě posouzení konkrétního tématu a situace."

Kodexy Agrofertu

Vedení České televize obhajovalo pozvánky pro novináře placené Andrejem Babišem a jeho Agrofertem odkazem na Kodex ČT i tím, že se redakce Mafry hlásí k "dodržování obecně uznávaných etických a žurnalistických principů".

Podíval jsem se tedy na etický kodex Agrofertu a jeho Politiku Compliance (zde a zde) a kodexy novinářů a vydavatelství Mafra a dočetl se mimo jiné následující:

  • Zaměstnanec Agrofertu by se měl zdržet všech projevů (i soukromých) poškozujících oprávněný zájem společnosti.
  • Zaměstnanci Agrofertu musí dbát "pravidel loajality" k AGROFERTU a nezneužívat informací "získaných při výkonu zaměstnání (rozuměj při výkonu novinářské profese – poznámka redakce) v neprospěch koncernu Agrofert".
  • Zaměstnanci i externí spolupracovníci redakcí zachovávají loajalitu svému titulu a vydavatelství.
  • Autorská činnost zaměstnanců v jiných médiích, pokud je to soukromá aktivita nevyžádaná vedením redakce či vydavatelstvím, musí být předem schválena šéfredaktorem či jím pověřeným vedoucím pracovníkem. Taková činnost nesmí nijak ohrozit média skupiny MAFRA.
  • Zaměstnanci i spolupracovníci nešíří žádné osobní informace o svých kolezích, zákaznících nebo obchodních partnerech či dodavatelích. Neodhalují jakékoli obchodní tajemství nebo jiné důvěrné informace.

Třešničkou na dortu je pak fakt, že v etickém kodexu vydavatelství Mafra publikovaném na iDnes.cz je Andrej Babiš stále veden jako jediný vlastník Agrofertu.

Čas na odvahu

Česká televize a Český rozhlas tedy do studií zvou lidi, kteří ani při nejlepší vůli bez hrozby následků nemohou říci nic, co Agrofert poškodilo. Takže klást jim otázky typu: byl případ Čapího hnízda podle vás dotační podvod?, měl by Brusel zastavit dotace směřující do Agrofertu?, měla by proplácení dotací zastavit i Česká republika?, je normální, aby státní zakázky získávala firma předsedy vlády?, je vlastně úplně zbytečné.

Přesto novináře zaměstnané Agrofertem (Andrejem Babišem) obě veřejnoprávní média dále zvou, aby v pozici "expertů" "nezávisle" komentovali počínání svého zaměstnavatele, jemuž se podpisem pracovní smlouvy zavázali loajalitou.

Příklad automobilky v problémech z úvodu článku měl ukázat na bizarnost editorské politiky ve veřejnoprávní televizi a rozhlasu. Podle mě by se něco podobného vůbec nemohlo stát. Protože by to nikoho na Kavčích horách či Vinohradské třídě ani nenapadlo. Přesto v případě Agrofertu a Andreje Babiše se tak děje dlouhodobě a pravidelně.

Jsem přesvědčen, že je čas přestat strkat veřejnoprávní hlavy do písku a postavit se k problému čelem!

Ondřej Neumann pro Ústav nezávislé žurnalistiky

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články