Zpět na články

České Silicon Valley leží v Brně. Plodí IT hvězdy a loví levné mozky z Východu

I Česko má centrum inovativních a informačních technologií. Proč není úplně nemístné hovořit o Brně jako české verzi slavného Silicon Valley? A komu se vyplácí stamilionové investice z veřejných prostředků? 

Vědeckotechnický park profesora Lista v Brně Vědeckotechnický park profesora Lista v Brně, zdroj: Anna Vavríková / MAFRA / Profimedia

Americké Silicon Valley u pobřeží San Francisca dříve sloužilo americkému námořnictvu, od 70. let se ale stalo královstvím počítačového průmyslu a inovativních technologií. U nás v posledních letech vyrostlo podobné centrum na jižní Moravě a Brno se proměnilo v sídlo inovací. 

Ambiciózní Svratka Valley

Jihomoravské inovativní centrum (JIC) vzniklo před 13 lety jako společný projekt brněnské radnice, jihomoravského kraje a čtyř největších brněnských univerzit. "JIC vznikl jako vůbec první česká agentura vytvářející regionální infrastrukturu pro inovační podnikání," říká ředitel JIC Jiří Hudeček. A výsledky jsou na české poměry ohromující.

Technologický inkubátor pomohl na svět řadě projektů a dnes úspěšných IT firem. Nejúspěšnější podniky jako Y Soft, Webnode nebo Flowmon Networks (dřív Invea-Tech) začínaly jako brněnské start-upy. V Brně sídlí i centrum národní kybernetické bezpečnosti.

"Téměř třetina světové produkce elektronových mikroskopů pochází právě z Brna," tvrdí Hudeček. "Třicet procent počítačů na celém světě je chráněno softwarem pocházejícím z Brna a regionu, ať už od AVG anebo AVAST," pokračuje ve výčtu úspěchů.

Hlavní silou, která pohání vpřed brněnský technologický boom, jsou technologické zóny. V Brně vznikly tři velké technologické parky, které nemají jinde v republice konkurenci. V jihomoravské metropoli pracuje přes 14 tisíc pracovníků v IT oboru a každý rok přibývají stovky dalších.

Unikátní prostředí využívají i nadnárodní firmy jako Honeywell, IBM, Red Hat, NetSuise či Infosys. Například americký Honeywell působí ve výzkumném centru už od jeho vzniku v roce 2003 a v současné době tam zaměstnává 1500 inženýrů. Firma má výzkumná centra kromě Brna už jen v Indii a v Číně.

Z brněnské periférie vídeňským předměstím

Proč je české Silicon Valley, které má ambice patřit mezi 50 inovativních regionů Evropy, zrovna na jižní Moravě? V Brně s jednoduše sešla řada příznivých faktorů. Jedním z nich je blízkost Vídně.  "Brno má z našeho pohledu dobrou polohu vůči mezinárodním letištím," upozorňuje šéf brněnského IBM Jeff Stangeland.

Blízkost rakouské metropole také nabízí možnost přilákat IT experty z tamních univerzit. Právě studenti a absolventi technologických univerzit jsou v hledáčku inovativních firem. A Brno, kde na 400 tisíc obyvatel připadá 88 tisíc studentů vysokých škol, představuje ideální revír pro lov nejen informačních talentů už za studií.

Univerzity jsou navíc také zapojeny do řady projektů, takže v rámci vzdělávání nabízejí studenty jako levnou pracovní sílu. Ti naopak získávají pracovní zkušenosti a praxi během různých stáží.

Levné náklady v podobě zaměstnávání talentů a vědců z východní Evropy jsou lákadlem také pro velké zahraniční koncerny Honeywell či IBM.

Nižší životní náklady v Brně jsou dalším důvodem proč "počet malých výzkumných firem roste na jižní Moravě několikrát rychleji než kdekoliv jinde v tuzemsku". "Za posledních deset let jich v Praze přibylo o necelou polovinu víc, zatímco na jižní Moravě se jejich počet téměř ztrojnásobil," vysvětluje Hudeček. I žebříček Numbeo srovnávají kvalitu života dosadil Brno nejen před Prahu, ale i Paříž, Brusel či Londýn.

Pochybná návratnost investic

I v případě technologických inovací jsou peníze až na prvním místě. Podpora začínajících start-upů, ale i lákání zahraničních firem jsou výsledkem milionových investic do technologických parků a příslušného zázemí. Investice do královopolského centra Ceitec přesáhly pět miliard korun, které z velké části pokryly prostředky z evropských fondů.

Jaká je ale finanční návratnost obřích investic? Šéf JIC Hudeček přiznává, že centrum je stále finančně závislé na dotacích, protože vydělá pouze na 40 procent svých nákladů. 

Výdělky samotných firem nejsou známy. Ví se pouze, že 55 firem v rámci JIC vytvořilo akumulovaný obrat ve výši 325 milionů korun. Nadnárodní koncerny, které v jihomoravském městě působí, finančně pravděpodobně netratí, protože neustále rozšiřují své výzkumné kapacity. Například Honeywell hodlá investovat čtvrt miliardy korun do výstavby pěti nových laboratoří.

V oblasti výzkumu a inovací se finanční návratnost počítá obtížně. Brněnské centrum je z velké části navázáno na univerzity, takže část nákladů jsou v podstatě investice do vysokých škol. Jasným příspěvkem je také zaměstnanost v regionu, kterou zvyšuje existence centra. 

Vysněnou metou je, aby každý desátý člověk v Brně pracoval v IT technologiích. V belgické Lovani, které patří čelní místo mezi centry inovativních technologiích, pracuje každý čtvrtý.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články