Dnes je pátek 29. března 2024., Svátek má Taťána
Počasí dnes 3°C Polojasno

Komentář: Chvála doktora Ratha: O prokrastinaci, rovnosti a ponožkách v sandálech

Komentář: Chvála doktora Ratha: O prokrastinaci, rovnosti a ponožkách v sandálech
David Rath nemá slovo prokrastinace ve slovníku | zdroj: Profimedia

Kdyby každý člověk odváděl svou práci s takovým nasazením, s jakým vedl svou obhajobu David Rath, v krátké době by naše ekonomika předehnala německou

Místo toho veřejný prostor přetékal pohoršením nad tím, že se Rath vůbec hájil. Vše nasvědčuje tomu, že dle veřejného mínění by se tento sivooký démon měl oběsit na nejbližší olši a v poslední vůli výslovně žádat, aby jeho mrtvola byla předhozena psům, jeho dům srovnán se zemí, půda zorána a oseta solí a jeho jméno by se mělo vyslovovat jen se současným trojím odplivnutím přes rameno, a to levé.

Rovnou si řekněme, že autor tohoto textu odmítá hrát roli soudce či žalobce a naopak konstatuje, že je mu vcelku jedno, co a jestli si bývalý středočeský hejtman přenášel nebo nepřenášel v krabici od vína.

Jestli se něčím doktor Rath zcela určitě provinil, tak nevybíravostí prostředků, jejich prostřednictvím dosahoval svých úspěchů. Ostré lokty a úspěch je něco, co se v této zemi posedlé rovnostářstvím neodpouští.

Etický imperativ Česka vzor 2015 je pořád stejný  jako byl na začátku husitských bouří - všichni jsou si před Bohem rovni rovná se všichni se musí mít stejně špatně jako ten nejposlednější z nás. Převedeno do dnešních poměrů je to asi takto - tak špatně jako uprchlíci nebo bezdomovci se samozřejmě nikdo mít nechce, ale každý musí mít zaručené právo na dvoje různé ponožky do sandálů.

Doktor Rath vykazuje určitou míru autizmu v sociální inteligenci a tak svým bohatstvím a nenažraností provokoval. Stýkal se také s podobně postiženými lidmi. Opravdu je ale nevkus a společenské styky s poněkud pohoršující a popuzující společností něco, za co by měl člověk být souzen a co by mělo hrát roli v soudním řízení?

Je to stejné jako se slavným zásahem na úřadu vlády, který kromě pádu tehdejšího kabinetu a vzestupu Andreje Babiše k moci nepřinesl nic než zjištění, že milenka premiéra přijímala drahé dárečky.

Rath nebo Nagyová, je to stejné. Justice ruku v ruce s policií koná v jakémsi veřejném zájmu a ve srozumění s jistou částí politické či politizující společnosti.

Následuje vystřízlivění. Nestačí někoho za asistence smečky spřátelených žurnalistů zatknout. Je potřeba také dodat důkazy a jak se ukázalo u Ratha i Nagyové, právě tam bývá Achillova pata, což je vzhledem k úloze vyšetřovatelů i soudců dost potíž.

Shrňme si to u pana Ratha. Odsouzen byl na základě svědectví spolupracující obžalované. Důkaz, že inkriminované miliony do krabice přišly tak, že je tam dal Rath nebo někdo z jeho kamarádů, chybí. Advokátka nedostala dost času na nastudování spisu. Pochybnosti a pochybnosti.

Soudce Pacovský splnil, co se od něj čekalo. Trest padl a Rathovo odvolání jen na základě procesních chyb bude mít nejspíš úspěch.

David Rath se tedy ještě nějakou dobu bude soudit. My ostatní se dobře dívejme, s jakým nasazením, zaujetím a vytrvalostí hraje hru o svou svobodu či nesvobodu.

Začněme u vyšetřovatelů. Kdyby shromažďovali důkazní materiál stejně usilovně, byla by Rathovi celá jeho obhajoba k ničemu nebo by naopak nebyl vůbec obviněn. Pokračujme soudci: kdyby hledali spravedlnost stejně usilovně, nikdo by si je nepletl se žalobci. Pokračujme novináři: kdyby pracovali stejně poctivě, nestávali by se jen užitečnými idioty ve hře žalobců a obhájců.

Rath a jeho soud je také poučením pro všechny čtenáře blábolivých brožurek o koncích prokrastinace. Vždycky, když se vám nebude do něčeho chtít, stačí se podívat na podobenku doktora Ratha. Ten neprokrastinuje.

A je tu také vzkaz pro všechny průměrné. Když budete stejně pracovití a cílevědomí jako doktor Rath, můžete to v této zemi dotáhnout vlastně kamkoliv. Když si pořídíte šifrovaný telefon, budete méně nápadní a nebudete kšeftovat s užvaněnými notory, nikdy vás nechytnou.

Zdroje:
Vlastní