Dnes je pátek 29. března 2024., Svátek má Taťána
Počasí dnes 14°C Oblačno

ČNB má podle Babiše přispět do rozpočtu. To je ale podle analytiků možné až po uhrazení ztrát

ČNB má podle Babiše přispět do rozpočtu. To je ale podle analytiků možné až po uhrazení ztrát
Guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že ČNB teď nemá k dispozici žádný zisk, který by mohla poslat do státního rozpočtu | zdroj: Profimedia

Česká národní banka by podle analytiků mohla v obecné rovině své zisky převádět do státního rozpočtu, což je mimo jiné uvedeno i v legislativě.

Podmínkou ale je, aby ČNB nejdříve umožnila své ztráty a naplnila svůj rezervní fond. V opačném případě hrozí nedůvěra investorů v českou měnu a s tím související dopady do celé české ekonomiky, například zhoršení ratingu a růst nákladů na financování státního dluhu. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK.

Premiér Andrej Babiš v pondělí po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech uvedl, že by centrální banka měla přispět do státního rozpočtu podobně jako centrální banky Německa a Švýcarska. Dále premiér také uvedl, že by se neměly zvedat úrokové sazby. Guvernér ČNB Jiří Rusnok dnes uvedl, že ČNB momentálně nemá k dispozici žádný zisk, který by mohla poslat do státního rozpočtu. Zároveň upozornil, že po odeznění pandemie lze očekávat posilování koruny, což bude v hospodaření ČNB vytvářet ztrátu.

„Bylo by fajn, kdyby Česká národní banka, a my už jsme to opakovaně řešili, taky přispěla v těchto těžkých časech do českého rozpočtu,“ řekl premiér. Poukázal na to, že ČNB vykázala předloni zisk téměř 58 miliard korun a loni 92 miliard a že státní rozpočet má za epidemie koronaviru vysoké deficity.

„Zahrnout výsledek ČNB do bilance veřejných rozpočtů obecně dává smysl, protože ČNB je veřejnou institucí. Je třeba nicméně vidět, že podle stavu k letošnímu 10. březnu má ČNB v bilanci neuhrazenou ztrátu 38 miliard korun. Bude-li ve zbytku roku posilovat koruna, jak předpokládají analytici i ČNB samotná, bude účetní ztráta ČNB narůstat. Není tedy příliš reálné, že by ČNB pomohla státnímu rozpočtu v roce 2022, kdy by se mohl rozdělovat její letošní výsledek,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Podle něj se politici začínají probouzet do reality a uvědomovat si, že ochota finančních trhů financovat obří schodky rozpočtu má své meze. „Také jim už možná někdo naznačil, že při pokračování současného vývoje Česku reálně hrozí snížení ratingu a že za obsluhu dluhu bude platit víc, než vydává třeba na vědu nebo na vysoké školství,“ dodal.

Nejdříve je nutné uhradit ztrátu banky

Analytik České spořitelny Michal Skořepa upozornil, že i po započtení nedávných zisků zůstává ČNB zadlužená. „Pokud by převáděla nějaké peníze do státního rozpočtu, bylo by to za cenu jejího ještě hlubšího zadlužení. Pokud by si vláda začala dělat z centrální banky v tomto smyslu bankomat, mohlo by to v extrémním případě vést k nedůvěře v českou měnu s katastrofálními dopady na kurz koruny a stabilitu celého hospodářství a měnového systému,“ upozornil.

Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera by ČNB do státního rozpočtu výhledově přispívat skutečně mohla, jelikož je to takto podchyceno i v české legislativě. Nejdříve je ovšem podle něj nutné uhradit kumulovanou ztrátu centrální banky a naplnit rezervní fond, což je například praxe v Německu. „Pokud by se do státního rozpočtu převáděly peníze ČNB z let ziskových, a naopak z let ztrátových by se kumulovala ztráta, dříve či později by to vedlo ke zpochybňování nezávislosti centrální banky a schopnosti provádět měnovou politiku,“ upozornil.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že zřetelné oddělení rozpočtové politiky a měnové politiky je klíčovým atributem každé skutečně vyspělé ekonomiky. „Budou-li o něm mít investoři pochyby, mohou ztratit část své důvěry v tuzemskou ekonomiku,“ uvedl.

Jako aktuální odrazující příklad zásahu státu do měnové politiky označil Kovanda aktuální vývoj v Turecku. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan o víkendu náhle odvolal šéfa centrální banky Naciho Agbala a jmenoval na jeho místo bývalého bankéře Şahapa Kavcioglua. Následně turecká lira po náhlé výměně šéfa centrální banky, která trhy zaskočila, prudce oslabila.

Zdroje: