Dnes je středa 17. dubna 2024., Svátek má Rudolf
Počasí dnes 4°C Skoro zataženo

Co skutečně znamená, že umíráme na stáří?

Co skutečně znamená, že umíráme na stáří?
Umřít stářím znamená většinou na zástavu srdce nebo v důsledku nemoci. Ilustrační snímek | zdroj: ThinkStock

Když zemře stará osoba bez viditelné příčiny, většinou se všichni shodnou na to, že dotyčný "zemřel stářím" nebo z "přirozených příčin". Nic jako smrt stářím ale ve skutečnosti neexistuje!

"Myšlenka, že lidé umírají jen tak čistě kvůli stáří, bez žádné patologické příčiny, je šílená," říká David Gems, profesora na University College v Londýně a zástupce ředitele Ústavu zdravého stárnutí. Nikdo podle něj nenajde v úmrtním listě napsanou příčinu "přirozená" či "stáří".

Když se řekne, že někdo zemřel stářím, většinou to znamená, že zemřel v důsledku nějaké nemoci nebo události, s nimiž by si tělo zdravého a silného člověka zřejmě bez problémů poradilo.

Klidná smrt ve spánku znamená, že se dotyčnému jednoduše zastavilo srdce uprostřed noci. Dalším příkladem je tvrzení, že někdo "měl ošklivý pád, ze kterého se už nedostal". Většinou to znamená, že osoba spadla, zlomila si třeba kyčel, zvládla operaci, ale kvůli dlouhému ležení v nemocnici zemřela na infekci nebo zápal plic.

Většinou podle lékařů za smrt seniorů může souhrn různých obtíží a nemocí. "Jak je člověk starší a starší, tak má větší šanci, že dostane rakovinu nebo mu onemocní srdce," říká Amy Ehrlichová, profesorka klinické medicíny na Lékařské univerzitě Alberta Einsteina.

Dřív se lidé stáří nedožili

Dříve lidé obtíže, které způsobují smrt ve vysokém věku, neřešili. Neměli důvod, protože většina lidí zemřela ještě dřív, než mohla "sejít věkem". Prakticky nevěděli, co znamená stárnutí. Podlehli nemocem, které dnes už umíme léčit nebo máme alespoň očkování. Zlepšila se hygiena, přístup ke zdravému životu,…

Zhruba v padesátých letech ale nastala změna a lidé ve vyspělých zemích se začali dožívat prakticky dvojnásobného věku než jejich předci před pouhým stoletím. Nyní strávíme stárnutím prakticky půlku našeho života, než umřeme.

Ze studie z roku 2014, která porovnávala míru úmrtnosti u 46 druhů živých organismů, vzešlo, že některé organismy nestárnou prakticky vůbec. Jejich míra úmrtnosti je stejná od narození až do smrti. O skonu věkem tak nemůže být řeč.

Ne všichni tolik umírají ve vysokém věku

Prakticky nesmrtelní jsou například nezmaři nebo želvušky. Je u nich stejná pravděpodobnost úmrtí po týdnu, po deseti letech či po tisíci letech. Suchozemské želvy naopak mají vysokou úmrtnost mláďat, v dospělosti nehraje jejich věk při času smrti roli.

Fakt, že stárnutí nemusí nevyhnutelně znamenat smrt, se snaží vědci už staletí využít k tomu, aby prodloužili lidský život nebo zajistili jeho nesmrtelnost. "Stárnutí není neúprosný proces, který vede je smrti. Je to jen přechodná fáze mezi tím, kdy jsme úžasně zdraví a stabilizovaní," je přesvědčený Michael Rose, evoluční biolog na Kalifornské univerzitě v Irvinu a ředitel jejího centra pro experimentální výzkum evoluce.

Cesta k nesmrtelnosti?

Pro pokusy se vědcům nejlépe osvědčil půdní červ háďátko obecné, u něhož rozluštili kompletní genom. Vědci z Buckova institutu pro výzkum stáří pod vedením biologa Pankaje Kapahiho zkoušeli změnit geny červa tak, aby se délka jeho života jednou až dvakrát prodloužila.

Objevili, že za dlouhověkost může spojení dvou genů – jednoho, který kontroluje množství inzulínu, a druhého, který je zodpovědný za růst buněk. I když je háďátko věrným modelem, neznamená to automaticky, že na dlouhověkost u lidí mají vliv stejné dva geny. Lék na smrtelnost je tak stále ještě jen fantazií.

Zdroje: