V sekretariátech největších politických stran se začínají rodit ekonomické plány do letošních voleb. V „pokrizovém“ roce 2010 sehrají hospodářské programy klíčovou roli. Server ParlamentniListy.cz připravil srovnání toho, kam chtějí ODS a ČSSD směřovat českou ekonomiku v oblasti veřejných financí.

Účel stejný, prostředky se liší

Ekonomické programy obou nejsilnějších stran se prakticky neliší v cílech, kterých chtějí dosáhnout. ČSSD ve své „Oranžové knize financí“ požaduje vyrovnaný rozpočet do roku 2018, ODS by si přála rozpočet vyrovnat do roku 2017. ČSSD by ráda dosáhla rozpočtového schodku pod úroveň 3 procent HDP v roce 2013, ODS také o rok dřív, v roce 2012.

Na začátku tohoto týdne představili občanští demokraté tým „Eso“ (Ekonomická skupina odborníků), který má straně pomoci s přípravou programu.

Schodek pod 3 procenta hrubého domácího produktu je mimo jiné jedním z tzv. Maastrichtských kritérií pro přijetí eura. Z plánů stran na snižování schodků se dá usuzovat, kdy by u nás chtěly evropskou měnu.

Euro do pěti let. Pokud budou podmínky

ČSSD by euro ráda už za pět let. „Pro nás je reálný termín 2015 až 2016, tedy alespoň z hlediska vnitřních podmínek. Pokud nás Evropská unie bude chtět přijmout, to je věc jiná,“ řekl serveru ParlamentniListy.cz ekonomický expert sociálních demokratů Jan Mládek.

ODS se stanovení termínu pro přechod na euro vyhýbá: „Snižovat schodky bychom měli bez ohledu na to, jestli budeme chtít euro, nebo ne. To, že snížíme schodek veřejných financí, nám umožní uvažovat o přijetí eura a rozhodnout se, kdy bude přistoupení výhodné pro společnost. Není to přistoupení za každou cenu,“ řekl ParlamentnímListům Kocourek.

ČSSD: Máme nízké daně

Sociální demokraté chtějí také dosáhnout vyrovnání rozpočtů, velké reformy však odmítají. „Sociální demokracie se hlásí k šetření, budeme hledat úspory na provozních nákladech, na zbytných výdajích. Nechtěl bych však předjímat, které to budou,“ říká Jan Mládek.

Cestu daňových reforem tak, jak ji prosazovala ODS, Mládek vidí jako jeden z důvodů rostoucího zadlužení naší země: „ODS z ideologických důvodů snižovala daně, aniž by snížila výdaje. Tím se výrazně podílela na nárůstu schodků rozpočtu.“

V letošním roce dosáhne schodek českého rozpočtu minimálně 163 miliard korun. Na financování rozpočtových ztrát si musí Česko půjčovat. Podle údajů ministerstva financí byl celkový státní dluh Česka na konci roku 2008 999,8 miliard korun. Za rok 2009 se k tomu přidalo dalších 192 miliard.

Jak plánuje sociální demokracie bojovat s se stárnoucí českou populací a tedy i s rostoucími náklady na důchodový systém? Odmítá, aby lidé část svého sociálního pojištění mohli převést na soukromé účty.

„Reformy probíhají, ČSSD akceptuje parametrické změny – tedy prodloužení doby odchodu do důchodu. Odmítáme však druhý pilíř. To by bylo po tom, co se stalo v USA, doslova nejapné," tvrdí Mládek. Ve Spojených státech mohou zaměstnanci část svých příjmů ukládat na speciální účty a investovat je do fondů či do akcií zaměstnavatele. V průběhu ekonomické krize v roce 2008 však tyto fondy ztratily část své hodnoty.

Jsme daňový ráj?

ČSSD také plánuje zvýšit daň z příjmů právnických osob ze současných 19 procent na 21. „Tato debata je naprosto absurdní,“ říká Mládek. „Efektivní míra zdanění v Česku je třináct procent. Daněmi Česko konkuruje daňovým rájům. Zvýšení efektivní sazby o dvě procenta nás nepřipraví o konkurenceschopnost.“

S argumentací ČSSD o daňovém ráji však nesouhlasí Petr Zahradník z týmu ODS. „S tím rozhodně nemohu souhlasit. Museli bychom si identifikovat, co přesně je to daňový ráj. Ale obecně platí, že v daňových rájích daně vůbec neexistují, nebo se vybírá jen jakýsi paušální poplatek, případně extrémně nízká sazba,“ řekl v rozhovoru pro ParlametniListy.cz Zahradník.

„Složená daňová kvóta je v Česku 38 procent HDP. V Evropě je průměr 42 procent, ve skandinávských zemích přes 50 procent. Ale to rozhodně neznamená, že bychom byli daňovým rájem. Naopak, jsme od něj dost vzdáleni,“ doplňuje Zahradník.

www.parlamentnilisty.cz