„Vítězstvím by bylo, kdyby s komunisty ve vedení obce odešli i jejich podporovatelé.  Dokud ty svině rudý budou žít, nebude klid. Už mě tahle epizoda směšnosti přestává bavit, protože se z toho stala klasická česká politická fraška. Až to skončí, odstraní se kříž, mrtví budou pohřbeni v Jihlavě, Němci budou dál mlčet a na mě začnou padat všechna trestní oznámení, která jsou připravována,“ dává najevo své znechucení Milan Litavský, který postavil na místě hromadného hrobu v lokalitě Budínka dva kříže. Tím odstartoval celorepublikovou hysterii ohledně zavražděných sudetských Němců na konci války v Dobroníně.

Kolem Budínky stále rušno

Případ hromadného hrobu v lokalitě Budínka u vesnice Dobronín na Jihlavsku nenechává nikoho klidným. V roce 2010 tam totiž policie při archeologickém průzkumu našla lidské ostatky. Z určitých pramenů totiž vyplývalo, že by tam mohlo ležet kolem třinácti sudetských Němců, které hned po válce popravili příslušníci Rudých gard. Srovnáním DNA získaného z ostatků a od možných příbuzných obětí, kteří žijí v Německu, se ukazuje, že v Dobroníně byli opravdu zavražděni sudetští Němci. Už jsou známa jména pěti obětí, na druhou stranu u některých srovnání ke shodě DNA nedošlo.

Trestní orgány se k tomu však nechtějí moc vyjadřovat.  „Z policie žádné informace o Dobroníně neunikají. Cestou právní pomoci nicméně dostávají pozůstalí v Německu informace o tom, zda šlo o shodu DNA či ne. Zastupuje je pan Niebler, jenž to pouští ven. Z naší strany si osobuje právo na poskytování informací pouze dozorující státní zástupce,“ sdělila mluvčí policie na Vysočině Dana Čírtková. „Na případ je uvaleno embargo a nelze se k němu vyjadřovat,“ doplnil mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Hynek Olma. Už nyní je však zřejmé, že případ jen tak rychle ukončen nebude.