Zpět na články

Evropská komise chce přitvrdit vůči zemím, které odmítají migranty

Evropská komise v úterý ve Štrasburku pohrozila zemím, jež odmítají přijímat migranty v rámci programu přerozdělování podle kvót. Při prezentaci pravidelné zprávy o pokroku programu přerozdělování žadatelů o azyl zdůraznil eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, že Maďarsko a Polsko dosud nepřevzaly z Itálie nebo Řecka ani jednu osobu. Podle textu zprávy by měla také Česká republika, která dosud přijala jen 12 lidí, urychleně přebírání obnovit.

Obyvatelé Eleonas, největšího uprchlického tábora v Athénách Obyvatelé Eleonas, největšího uprchlického tábora v Athénách, zdroj: Profimedia.cz

"Ty členské země, které zatím nikoho nepřijaly, by s tím měly okamžitě začít," prohlásil Avramopulos. Pokud nenastane pokrok do zveřejnění další pravidelné zprávy v polovině června, nebude podle něj komise váhat, využije svých pravomocí a vůči státům zahájí řízení, které po několika fázích může skončit až před evropským soudem.

Země EU se v září 2015 - přes odpor Česka a dalších zemí ze středu a východu unie - dohodly na pomoci migrační krizi zatíženému Řecku a Itálii tím, že od nich převezmou 120 tisíc žadatelů o azyl původem ze Sýrie, Iráku a Eritreje. Spolu s o něco starším podobným dobrovolným závazkem se tak mělo za dva roky přerozdělit celkem 160 tisíc lidí.

Ke 12. květnu bylo přesunuto jen 18 418 osob a komise už nyní sama přiznává, že celkový počet využit nebude. V úterý zveřejněná zpráva uvádí, že v Řecku na relokaci dál čeká okolo 12 400 lidí. V Itálii je registrovaných okolo 2500 osob s předpokladem, že do září přibude dalších přibližně 1800 lidí. Celkem se tedy program do září, kdy by měl skončit, zřejmě dotkne nanejvýš 35 tisíc migrantů.

Atény a Řím si také v úterý na štrasburském plenárním zasedání vysloužily kritiku od europoslanců, za to, že registrují žadatele o azyl určené k přesídlení do jiných zemí EU příliš pomalu.

"Je zcela zvládnutelné přerozdělit do září z Itálie a Řecka všechny, kdo na to mají nárok," prohlásil Avramopulos. Vyžaduje to ale podle něj větší snahu ze strany vlád členských států.

Podobnou rétoriku volí komise už řadu měsíců, nyní však poprvé zmínil její představitel možnost právního postupu vůči konkrétním zemím, které své "kvóty" plnit odmítají.

"Vyzývám Polsko a Maďarsko, které nepřevzaly jedinou osobu, aby s tím okamžitě začaly," prohlásil také eurokomisař ve Štrasburku. Ocenil naopak rakouský "pozitivní přístup" a oznámení, že země začne přijímat migranty z Itálie, jít má nyní o pět desítek osob.

Text samotné zprávy pak připomíná, že Česko nenabídlo do programu žádná místa od května 2016 a nikoho nepřijalo poté, co loni v srpnu převzalo z Řecka 12 lidí, tedy ani ne procento své kvóty.

Komise "větší úsilí" doporučila i dalším zemím. Například Slovensko a Bulharsko by měly být pružnější, pokud jde o výběr osob a měly by také začít přebírat žadatele o azyl z Itálie. Řada dalších členských států by mohla podle názoru komise zvýšit své měsíční závazky a více přebírat především z Itálie.

Podle českého europoslance Tomáše Zdechovského kvóty nefungují. "Někomu nařizovat, aby něco dělal proti své vůli je prostě nesmysl," uvedl. Přesidlovací mechanismus označil za "utopistický projekt" a upozornil, že se kvóty zdráhá plnit většina členských zemí, nikoliv jen několik málo z nich. "Tento systém nikdy nebude fungovat," dodal. 

V dubnu chtělo překročit hranici 14 tisíc lidí

Unijní agentura Frontex v dubnu zaznamenala více než 14 tisíc pokusů o nelegální vstup do Evropské unie. Celkový počet těchto případů za první čtyři měsíce letošního roku tak dosáhl skoro 47 tisíc, což je o 84 procent méně než ve stejném období loni. Velmi složitá je ale nadále situace v Itálii, kde je příchozích ve srovnání s loňskem naopak více. 

Také duben tak potvrdil postavení centrálního Středomoří jako nyní nejfrekventovanější migrační trasy. Počet příchozích do Itálie tam proti březnu vzrostl o 19 procent na 12 900 případů. Celkově za první čtyři měsíce roku 2017 dorazilo přes 37 200 lidí, o třetinu více než za stejné období loni.

Nejčastěji se jedná o občany Nigérie, Bangladéše a Pobřeží slonoviny, od počátku roku nejvíce rostou počty Bangladéšanů, Maročanů a Pakistánců. Výrazná část z nich po určitou dobu pracovala v Libyi, na další cestu je ale vyhnala tamní nestabilní situace.

Ve východním Středomoří se počty příjezdů na řecké ostrovy v Egejském moři proti březnu snížily o 46 procent na 1200 osob. Je to o 68 procent méně než v dubnu 2016, tedy v prvním měsíci platnosti dohody mezi EU a Tureckem, která migraci na této trase výrazně omezila. Letos v dubnu podle Frontexu turecké úřady zabránily v cestě skoro 2500 lidem, jde o podobný údaj jako o měsíc dříve.

Celkem se tak za první čtyři měsíce letošního roku do Řecka dostalo okolo 6100 lidí, jen přibližně čtyři procenta loňského počtu. Nejčastěji jsou mezi nimi nadále zastoupeni Syřané a Iráčané.

Na západobalkánské trase po pevnině dál z Řecka zaznamenal v dubnu Frontex méně než sto případů nelegálního přechodu hranice. Zastavení cest z Turecka vedlo k tomu, že tyto případy se nejčastěji týkají migrantů, kteří se nacházeli v Srbsku a nyní se pokoušeli dostat do Maďarska, Chorvatska či Rumunska.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články