Zpět na články

Firmu Julius Meinl založil rodák z Karlovarska, jeho kávu pila celá monarchie

Při vyslovení kávové značky Julius Meinl si téměř každý vybaví její logo mouřenína s červeným fezem na hlavě. Ne každý ale ví, že zakladatel kávového impéria Julius Meinl byl českého původu. Navíc byl vůbec první na světě, kdo nabízel pražená kávová zrna, která se proslavila po celé rakousko-uherské monarchii. Dařilo se i jeho synovi Juliovi mladšímu, který rozšířil sortiment a stál i u zrodu slavného loga.

Ilustrační snímek Ilustrační snímek, zdroj: Profimedia.cz

Julius Meinl přišel na svět 10. dubna 1824 v Kraslicích na Karlovarsku do pekařské rodiny. Prostředí obchodu mu tedy bylo blízké už odmala, v rodinném podniku vypomáhal a jeho šikovnost ocenil i jeho strýc Dotzauer. Ten si ho vzal k sobě do Prahy, kde provozoval obchod s barvami. Julius u něj v roce 1849 získal výuční list a chvíli působil jako příručí.

Dva roky nato zlákala mladíka Vídeň, kam vyrazil sbírat zkušenosti k obchodníkům s koloniálním zbožím a začal snít o vlastním podniku. Sen se mu vyplnil v roce 1862, kdy přímo v centru Vídně otevřel obchod s lahůdkami a koloniálním zbožím, kterému vévodila kávová zrna. Ačkoli v obchodování se mu dařilo, v soukromí ho stihly dvě kruté rány osudy. V sedmatřiceti letech ovdověl a na osmiletou dceru Annu zůstal sám. Do cesty mu záhy vstoupila Therese Flodererová, která se stala jeho druhou chotí. Což se ukázalo jako dobrá volba.

Nová paní domu si malou Annu zamilovala a v roce 1869 se rodina rozrostla ještě o syna, kterého podle tehdejších zvyků pojmenovali po otci Julius. Rodinné štěstí ale netrvalo dlouho, Therese zemřela dva roky nato. Zdrcený Julius se už nikdy neoženil. Svůj čas dělil mezi děti a podnik, což se mu vyplatilo i v době obchodní krize.

Cesta k úspěchu vede přes inovace

V roce 1873 totiž vídeňskou burzu postihl krach. Některé podniky vyhlásily bankrot, jiné konkursní řízení. A pak tu byla skupina těch, které přečkaly i těžkou dobu, byť za cenu ztrát. Ačkoli Meinl neměl určitou dobu peníze na nákup koloniálního zboží a další výdaje spojené s podnikáním, podařilo se mu obchod zachránit. I když některé komodity ustoupily do pozadí, o čaj a kávu byl stále zájem. A právě v kávě spatřil velký potenciál.

U Meinla i dalších obchodníků se tehdy prodávala pouze zelená, nepražená kávová zrna, která si zákazníci museli upražit sami doma. A nebyla to zrovna snadná věc, na kamnech se káva často připálila tak, že putovala rovnou do koše.

Proto Meinl v roce 1877 začal nabízet zákazníkům nové zboží – upražená kávová zrna. Umožnil mu to jeho vlastní vynález bubnové pražičky. Novinka kupující nadchla, stejně tak i Meinla, který začal míchat různé druhy káv - a jeho směsi sklízely úspěch. Tento nápad vynesl Julia do podnikatelských výšin, tržby rostly, a tak si v roce 1891 mohl otevřít moderní velkopražírnu kávy. V té době už mu pomáhal i syn Julius, který se vrátil z Anglie, kde získával obchodní zkušenosti.

Zpátky ale ke kávě, která si získala velkou popularitu i v cukrárnách a salóncích. Meinlovi stoupla poptávka od těchto podniků, vídeňské dámy a pánové jeho kávu doporučovali všude.

Julius starší byl ze svého obchodního úspěchu nadšený, ale zároveň cítil, že mu ubývá sil, a proto v roce 1894 (krátce po oslavě sedmdesátin) začal více kompetencí předávat synovi. Byť několik pravomocí si ještě ponechal.

Julius mladší se proto více věnoval rozšíření sortimentu než samotnému papírování. Rozhodl se komodity nejen dovážet, ale i vyrábět. K tomuto účelu nechal vybudovat velkou továrnu, kde z kakaa vyráběl čokoládu a z cukrové třtiny jamajský rum.

Nejen bohatší sortiment, ale i vysoké obraty a dobrá pověst umožnili Meinlům expandovat. První filiálku otevřeli v roce 1899 v Budapešti, druhou v roce 1900 v Brně a v roce 1907 se dočkala i Praha na Jungmannově náměstí. Jelikož byli Meinlové zdatní obchodníci, rozhodli se vydělané peníze investovat do rozšíření továrny. To jim umožnilo v roce 1910 zahájit výrobu sušenek a marmelád. A opět se to ukázalo jako správný krok, zákazníci i tyto produkty ocenili.

profimedia-0028376224 Ačkoli se podniku dařilo, Julius starší slábl a na Štědrý den roku 1914 v nedožitých 91 letech zemřel. Ve světě zuřila první světová válka a veškerá tíha podnikání spadla na Julia mladšího. Ten podnik dokázal udržet i navzdory tehdejšímu přídělovému systému. Meinl byl totiž jedním z armádních dodavatelů: Vojáci od něj měli sušenky, marmelády, kávu a další požadované produkty.

Meinlova firma přežila i rozpad Rakouska-Uherska, transformovala se na akciovou společnost a prosadila se i v nástupnických státech, včetně Československa.

Zrození slavného loga

Julius mladší si vždy uvědomoval sílu reklamy, a tak plakáty a letáky jeho firmy byly vidět všude. Nicméně do povědomí zákazníků se navěky zapsal až díky novému logu, který pro značku vytvořil vídeňský grafik a malíř Joseph Binder. Ten v roce 1924 namaloval profil černouška s červeným fezem na hlavě. Binder se prý inspiroval příběhem tureckého velkovezíra Kary Mustafy, který v roce 1683 se svou armádou osmanských Turků obléhal Vídeň. Křesťané z celé Evropy se spojili a Mustafu porazili. Při likvidaci nepřátelského tábora pak podle legendy našli zrnka kávy a objevili kouzlo kofeinového nápoje. Nové logo bylo zákazníky přijato a v různých obměnách se používá dodnes.

Další předností Julia juniora byla jeho lidskost. Nebyl jen tvrdým obchodníkem vyjednávajícím co nejlepší ceny, ale i uvědomělým zaměstnavatelem. Zavedl pětidenní pracovní týden a jeho zaměstnanci měli nárok na dovolenou.

Aby jeho podnik přežil i druhou světovou válku, zachoval se tak, jak by od něj nikdo nečekal. V rámci rasových zákonů propustil všechny zaměstnance židovského původu. Podal dokonce i přihlášku do NSDAP. Přijetí se ale nedočkal, protože Němci správně tušili, že je to jen zástěrka, aby se zalíbil a Meinlova firma fungovala tak, aby mohla existovat i po válce.

Sám Julius Meinl mladší se ale konce války nedočkal, zemřel v roce 1944 v Rakousku. Rodinná tradice ale pokračovala dál a díky ní i značka Julius Meinl.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články