Zpět na články

Jaderné elektrárny v Německu nestíhají chladit, omezují výrobu. ČEZ problémy s vodou nehlásí

Navzdory tropickým teplotám a suchu v českých řekách tuzemské jaderné elektrárny v Dukovanech a v Temelíně nehlásí žádné problémy s nedostatkem vody nutné na chlazení reaktorů. Přitom třeba v Německu museli výrobci výkon svých jaderných elektráren omezit, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Jaderná elektrárna Dukovany Jaderná elektrárna Dukovany, zdroj: ČEZ

Kvůli rostoucí teplotě vody v řekách musela snížit zhruba o 10 procent výkon jaderná elektrárna Phillipsburg v Bádensku – Würtembersku. Snižovat výkon bude zřejmě muset i jaderná elektrárna Neckarwestheim.

"Pokud teplota voda v řekách dosáhne určitého bodu, nesmí jaderné elektrárny tuto vodu dále odebírat a tomu se také musí uzpůsobit další provoz zařízení, kdy se výkon buď sníží nebo pak zcela zastaví," komentoval to pro agenturu AFP Dieter Majer, ředitel oddělení jaderné bezpečnosti německého ministerstvu životního prostředí.

Sucho výkon nesnížilo 

Milan Smrž, předseda sdružení Eurosolar – národní sekce evropského sdružení pro obnovitelnou energii zdůrazňuje, že většina evropských jaderných elektráren je chlazena říční vodou a jen asi jedna pětina, (celkem 17 elektráren ve Francii, Švédsku, Finsku, Španělsku a Spojeném království), stojí na mořském břehu a je tedy chlazena mořskou vodou.

"Vodní krize byla před patnácti lety vzdálenou skutečností. Dnes, jak je se situace s deficitem srážek stále zhoršuje, je to realita," napsal před časem v komentáři pro HlídacíPes.org.

"Zvyšující se teplota chladící vody snižuje účinnost elektrárny, přispívá k růstu řas a sinic v okruzích chladící vody a při nedostatečném průtoku je nutno elektrárnu odstavit. Když se podíváme na zvyšující se srážkový deficit, bude tato situace u vnitrozemských tepelných elektráren stále častější," argumentuje Smrž.

České jaderné elektrárny však kvůli neobvykle teplému počasí žádné omezování výroby neplánují. Výkon elektráren je prý sice oproti zimnímu období přirozeně nižší zhruba o dvě procenta, ale stejné je to prakticky každé léto.

"Současná vlna veder provoz elektráren nekomplikuje, na letní provoz jsou elektrárny zvyklé. V reaktoru jsou díky speciálním ochranným budovám podmínky stabilní po celý rok," vysvětluje mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

"Při zimních teplotách se lépe ochlazuje voda v chladicích věžích. Díky tomu pak turbogenerátor může dosáhnout vyššího výkonu. Na druhou stranu je v létě zhruba o třetinu nižší i spotřeba elektřiny – nevyužívá se na topení, je doba závodních dovolených," dodává.

Dost i pro nový blok? 

ČEZ se s otázkou dostatku vody na chlazení nového reaktoru musí vyrovnávat i při přípravě dokumentace na stavbu nového reaktoru v Dukovanech.

Podle ČEZ se je v řece Jihlavě a přehradě Dalešice – Mohelno je dostatek vody i pro rozšíření elektrárny. Potvrzují to studie vypracované v rámci procesu EIA – dopady vlivu nového jaderného bloku v Dukovanech na životní prostředí   "V rámci studie se prokázala možnost souběhu dnešních bloků s jedním novým blokem," říká Gazdík.

HlídacíPes.org má k dispozici rozbor, jenž si ke zveřejněním závěrům studie nechala zpracovat hornorakouská vláda, která se proti jaderné energetice silně vymezuje. Text zdůrazňuje, že studie například nepočítá s variantou s tepelně nejnáročnějšími reaktory, jež má v nabídce třeba francouzská Areva a celkově "nadhodnocuje možnosti zásobování jaderných zařízení v lokalitě Dukovany technologickou vodou".

Argumentuje i tím, že studie EIA pracuje se současnými klimatickými a hydrologickými podmínkami, které se budou měnit  – podle tohoto rozboru – k horšímu.

Opírá to mimo jiné i o tento graf průtoků na řece Jihlavě v letech 2004 – 2017:
(údaje v metrech krychlových za sekundu, profil Ptáčov) 

Pro úplné zobrazení rozklikněte Graf průtoku, zdroj: Hlídací Pes

ČEZ si ale na nedostatek technologické vody nestěžuje ani nyní, v době dlouhotrvajícího sucha. Pro Temelín se voda potřebná k chlazení odebírá z vltavské nádrže Hněvkovice, která se budovala současně s elektrárnou.

Zchlazený výkon ČEZ 

Dukovany se chladí díky vodě z řeky Jihlavy, respektive z Dalešická a Mohelenské nádrže.

"Naše elektrárny využívají takzvaný uzavřený chladící cyklus, ke snižování teploty vody se používají chladící věže. Vysoké teploty tak výrobu v elektrárnách prakticky neomezují, na rozdíl od průtočných systémů, které se vyskytují například ve Francii či Německu," říká Gazdík.

V Dukovanech jedou nyní všechny reaktory na plný výkon, v Temelíně pracuje jen první blok. Na druhém je od 30. června pravidelná odstávka. O to více se může chladit blok, který je v provozu.

"Pro lepší chlazení nyní k provozovanému prvnímu bloku v Temelíně připojili operátoři i třetí chladicí věž, a první blok tak nyní ochlazují tři 155 metrů vysoké věže," vypočítává Gazdík.

I když jaderné elektrárny ČEZ jedou i přes velká vedra na – momentálně možný – plný výkon, firmě jako celku se aktuálně příliš nedaří.

ČEZ tento týden oznámil, že jeho čistý zisk klesl v pololetí meziročně o 54 procent na 7,7 miliardy korun. Tržby klesly v pololetí o 14 % na 86,3 miliardy korun.

Hospodářské výsledky ČEZ tím podle finančního ředitele firmy Martina Nováka spadly na pomyslné dno. Do budoucna podle něj ale hospodaření společnosti vylepší mimo jiné růst velkoobchodních cen vyrobené elektřiny.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky 


diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články