Zpět na články

Jak městečko tuberáků ve smrtelné nemoci štěstí našlo

Lidem, kteří před objevem antibiotik onemocněli tuberkulózou, zbývalo málo možností – věřit v zázrak nebo se odstěhovat do hor a věřit v zázrak. Nebo alespoň umřít v pěkném prostředí… Jako třeba v městečku Colorado Springs.

Pacienti bydleli ve speciálních chatkách na bázi týpí Pacienti bydleli ve speciálních chatkách na bázi týpí, zdroj: Wikimedia Commons/ Pikes Peak Library District

V devatenáctém století byla tuberkulóza jednou z nejčastějších příčin úmrtí v Evropě i ve Spojených státech. Přestože byla v té době nevyléčitelnou nemocí, dalo se s ní nějaký ten pátek existovat. Kdo měl peníze, mohl alespoň poslechnout lékaře a vydat se se svým úporným kašlem do hor dýchat svěží a suchý vzduch.

Zatímco básnící teatrálně chrchlali krev a v horečkách dopisovali svá vrcholná díla, běžní lidé netoužili po posmrtném uznání. Chtěli se uzdravit. V Americe proto nehostinné pouště v Coloradu, Arizoně, Novém Mexiku, Texasu nebo Kalifornii dostaly svou šanci v podobě výstavby sanatorií.

Asi nejlépe epidemie využilo městečko Colorado Springs. Kdyby nebylo v poušti, dalo by se říct, že prakticky vyrostlo na zelené louce. Městečko bylo založeno v roce 1871 a sázelo na ideální léčebné podmínky – více než 250 slunečných dní ročně, chladné a suché zimy a horká slunná léta.

Reklama zabrala. A léčba nakonec asi také

Podobné podnebí se sice dalo najít i jinde, nicméně zakladatelé Colorado Springs profesionálně zapracovali na reklamě a své město propagovali jako nejlepší místo pro léčbu tuberkulózy a jiných dýchacích potíží.

Reklama zabrala a do místních sanatorií v zoufalém pokusu o vyléčení přijížděly ročně desítky tisíc lidí. V době jeho největší slávy fungovalo v Colorado Springs sedmnáct sanatorií a každý třetí obyvatel měl tuberkulózu.

Přístup v "lázních" byl z dnešního pohledu poněkud bizarní a řídil se hlavně snahou posílit těla decimovaná nemocí. Pacienti tak byli nuceni třikrát denně jíst dvojnásobné porce jídla obohacené o syrová vejce, vypít několik sklenic mléka a pro případ, že by takové množství stravy jejich tělo nezvládalo, vše popohánět projímadlem.

Do toho hypnóza a povinné spaní na čerstvém vzduchu. Když to nešlo pod širákem, tak alespoň ve speciálně navržených a postavených apartmánech ve stylu týpí. Ostatně osmistěnné "tuberácké chatky" navržené doktorem Charlesem Foxem Gardinerem se staly symbolem místních sanatorií, a když se pak v polovině 20. století sanatoria rušila, nejen mezi místními šly docela na dračku – nyní fungují jako kůlny, zastávky autobusů nebo ateliéry umělců.

Ale ať už to bylo podivnými léčebnými metodami, nebo skutečně ideálním klimatem, mnoho nemocných se nakonec skutečně vyléčilo. A zázračné podnebí se buď báli opustit, nebo se jim místo tak zalíbilo, že se v městečku natrvalo usadili a začali zde podnikat. Dnes zde žije necelý půlmilion obyvatel.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články