Zpět na články

Je na čase zavřít českou ambasádu v Sýrii?

Česko má v Sýrii jako jediná západní země velvyslanectví, která zastupuje mimo jiné i americké zájmy. Nepřišel nyní čas ji uzavřít? 

Bašár Asad a reportér ČT Michal Kubal Bašár Asad a reportér ČT Michal Kubal, zdroj: Profimedia.cz

Záběry na oběti chemického útoku v syrské povstalecké enklávě Chán Šajchúnu šokovaly celý svět natolik, že to přimělo amerického prezidenta Donalda Trumpa přehodnotit svůj postoj k Sýrii a zavelet k útoku na základnu, z níž se měly podle údajů amerických tajných služeb zvednout letky syrského vůdce Bašára Asada s chemickými zbraněmi. 

V prvních hodinách po chemickém útoku v Idlíbu se český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek vyjádřil ve smyslu, že se stala strašná věc, pro kterou se jen těžko hledají slova. Zároveň však trvá na tom, že je zásadní, aby se tragédie důkladně vyšetřila. 

Podle Zaorálka zatím nejsou žádné důkazy, které by jasně říkaly, co se v Sýrii vlastně stalo a viník se v tuto chvíli nedá jasně označit. České tajné služby mu podle jeho slov předaly analýzu, v níž se uvádí, že existuje šest různých scénářů tragédie v Chán Šajchúnu.

Podle jedné z nich například došlo k úniku smrtícím plynem dřív než k náletu. Američtí kolegové českých zpravodajců mají evidentně jiné údaje a za strůjce útoku jednoznačně označují Asada. Američané si nicméně stejně tak byli jistí tím, že chemickými zbraněmi disponuje režim Saddáma Husajna, což posloužilo jako hlavní argument pro spojeneckou invazi do Iráku. Jenže spojenci je tam nakonec nenašli. 

Česko jako důležitý geopolitický hráč? 

Na přetřes se každopádně v souvislostí s chemickým útokem dostala také otázka české ambasády v Damašku. Česká republika je jedinou západní zemí, která má v současné době v Sýrii diplomatické zastoupení.  

V rámci své činnosti se velvyslanectví snaží organizovat a koordinovat humanitární pomoc, pomáhat v pátrání po zmizelých občanech, ať už českých nebo zahraničních. Angažovala se například v pátrání po uneseném americkém novináři Austinu Ticem, který je dodnes nezvěstný. Pomohla zprostředkovat vydání a návrat Poláka Leszka Paneka.  

Ambasádu v Damašku lze ovšem chápat nejen jako diplomatický nástroj, ale také jako symbol nebo gesto. A přestože kolem nasazení chemických zbraní Asadovou armádou panuje řada otázek, není přece jen na čase českou ambasádu uzavřít nebo přinejmenším pozastavit její činnost?

Připomeňme si už jen, kolik pochybností vyvolal před časem exkluzivní rozhovor, který poskytl Asad reportérovi České televize Michalu Kubalovi. Cestu k němu mu přitom usnadnilo právě české velvyslanectví, kvůli němuž byl zřejmě syrský režim tak ochotný udělit Kubalovi audienci. 

Nebylo by tedy lepší se ze Sýrie konečně stáhnout? 

Česká politická scéna se na odpovědi na tuto otázku nedokáže shodnout. Například Marek Ženíšek z TOP 09 nebo Ivan Gabal z KDU-ČSL požadují uzavření ambasády, naopak senátor Jan Veleba, komunistická poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová nebo poslanec za ČSSD Stanislav Huml se už před časem vyjádřili, že by ambasáda měla v Damašku zůstat. 

Důležitý je ovšem také postoj spojenců, kteří Česko k uzavření ambasády zatím oficiálně nevyzvali, což svědčí spíše o tom, že praktické plusy českého zastupitelství převažují nad ideologickými mínusy. Spíše než uzavření českého zastupitelství by se mělo zvážit, jak by mohla česká diplomacie zlepšit svou pozici na mezinárodní politické scéně a pomoct s řešením krvavého konfliktu.

Ambasáda jí totiž poskytuje unikátní možnost sehrát důležitou roli a stát se malým, ale přesto důležitým hráčem na globálním kolbišti. Otázkou jen je, zda se toho dokáže chopit zatím nepříliš průbojný český ministr zahraničí. Důležité také bude nadále si ohlídat, aby se české velvyslanectví nestalo hlásnou troubou Asadova režimu a zaměstnanci velvyslanectví nepoužíval Asad jako důkaz "falešného přístupu" Západu. 

Tomáš Chalupa a Alina Holušová


diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články