Dnes je pátek 19. dubna 2024., Svátek má Rostislav
Počasí dnes -2°C Slabý déšť

Konspirátoři bez hranic. V Česku úspěšně podniká, v Rakousku tepe Sorose i Brusel

Konspirátoři bez hranic. V Česku úspěšně podniká, v Rakousku tepe Sorose i Brusel
Časopis si libuje i v konspiračních teoriích | zdroj: Facebook: alles roger?

Draci na střeše, pomalované letadlo a v pozadí velká modrá zeměkoule. Návštěvníky Česka vítá v místech někdejšího hraničního přechodu Hatě nesourodá směs staveb, obchodů a atrakcí Excalibur City. Jeho rakouský zakladatel má v Česku renomé úspěšného obchodníka. V Rakousku se ale pustil do vydávání časopisu, který šíří konspirační teorie a má blízko k vládním populistům, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes. 

Rakušan Ronald Seunig založil obchodní centrum v tehdejší bezcelní zóně mezi Rakouskem a Českem před 25 lety. Česká média ho zpravidla popisují jako úspěšného byznysmena.

"Jedna z nejpozoruhodnějších rakouských osobností – úspěšný podnikatel, zakladatel a majitel nákupního ráje Excalibur City a miliardář bohužel jen v šilincích, jak sám sebe s úsměvem označuje," popsal Seuniga třeba server iDnes.cz, když se předloni v Seunigově areálu v Hatích pompézní oslavou otevíralo nové muzeum jukeboxů.

Doma v Rakousku se ale Seunig do médií dostává hlavně kvůli své blízkosti ke straně Svobodných, která je od předloňska součástí rakouské vlády. Svobodní mají také blízko ke krajní pravici, jak opakovaně upozorňuje i HlídacíPes.org.

Místo pro vládní inzeráty

Ronaldem Seunigem vydávaný měsíčník "alles roger?" začal vycházet v roce 2015 a se Svobodnými má nadstandardní vztahy.

"Není to klasický časopis krajní pravice. Je to někde na pomezí lifestylového magazínu, hollywoodských hvězd, zdravé výživy a konspiračních teorií. Jsou tam ale i politické články, ze kterých 'čouhá' právě strana Svobodných," popisuje měsíčník Bernhard Weidinger, který zkoumá krajní pravici v Dokumentačním archivu rakouského odboje ve Vídni.

Jeho slova potvrzuje nejen obsah časopisu a některá exkluzivní interview se špičkami Svobodných, ale třeba i inzeráty, které si strana v časopise zadala.

Jak vyplynulo z loňské parlamentní interpelace(2. část zde) rakouské poslankyně Sabine Schatzové, v "alles roger?" inzerovala loni v květnu dvě rakouská ministerstva – Ministerstvo veřejné služby a sportu a Ministerstvo vnitra, obě vedená právě nominanty strany Svobodných.

Za zveřejnění obou inzerátů v časopise Ronalda Seuniga zaplatila vláda z veřejných prostředků přes 10 a půl tisíce eur, tedy zhruba 270 tisíc korun.

Ministerstvo sportu vede rakouský vicekancléř a šéf strany Svobodných H.C. Strache. Ministerstvu vnitra zase šéfuje Herbert Kickl. Ten v roce v roce 2016, ještě coby opoziční politik, vystoupil na krajně pravicové konferenci Obránci Evropy v Linci, kde mezi účastníky byl i šéfredaktor Seunigova časopisu "alles roger?" Roland Hofbauer.

"Tu akci tehdy monitorovala tajná služba, kterou má teď Kickl jako ministr pod sebou," popisuje prorůstání krajně pravicových kruhů do státní správy v Rakousku politolog Weidinger.

Proti Bruselu, Sorosovi i očkování 

Svůj inzerát měla v časopise i populistická frakce v europarlamentu Evropa národů a svobody, ke které se vedle strany Svobodných a třeba francouzského Národního sdružení Marine Le Penové hlásí i česká Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Společně usilují o úspěch v květnových eurovolbách a o změnu směřování Evropské unie.

S těmito euroskeptickými a protimigračními stranami souzní časopis i názorově, včetně konspiračních teorií.

Za poslední tři roky dostali na jeho stránkách prostor například odpůrci povinného očkování či propagátoři teorie obviňující George Sorose z organizování masové migrace. Časopis psal i o "lžích o 11. září 2001" nebo "nadvládě elit nad světem" v narážce na rodinu Rotschildových.

Loňské říjnové číslo mělo třeba na titulní straně fotografii zesnulého politika a zakladatele novodobé – populistické – tváře strany Svobodných Jörga Haidera. K desátému výročí jeho úmrtí přinesl časopis kromě jiného i exkluzivní rozhovor s Haiderovou bývalou ženou.

V minulosti se ale objevila podezření, že si časopis "exkluzivitu" některých svých rozhovorů vymyslel, jako třeba v případě údajného rozhovoru s hercem Kevinem Spaceym.

Prodělečné konspirace

Sám vydavatel Ronald Seunig loni v rozhovoru pro svůj časopis na otázku, co mu ve světovém dění dělá největší starosti, odpověděl, že "globální hráči jako George Soros". Zmínil také světovou nadvládu korporací, chybný vývoj Evropské unie a další narativy, které se opakují i v rétorice evropských populistických stran.

Nepřehlédnutelný reklamní prostor má v časopise také zmiňovaný Seunigův nákupní a zábavní park Excalibur City. Jeho inzeráty se při listování stránkami opakují.

Časopis „alles roger?“ se prezentuje jako měsíčník s nejvyšším nákladem v Rakousku, v trafikách je k mání jen za dvě a půl eura a roční předplatné stojí pouhých 17 eur.

V prvních dvou letech se údajný náklad 200 tisíc kusů šířil převážně zdarma. Předloni oznámil vydavatel také vstup do klasické distribuce na stáncích. Loni v červenci Seunig připustil, že časopis stále není výdělečný.

Zda a v jaké výši ale Ronald Seunig dotuje vydávání rakouského konspiračního magazínu z příjmů ze svého českého podnikání, není jasné. Ani čeští zástupci Seunigovy firmy Excalibur Media, která časopis vydává, ani samotný Ronald Seunig na dotazy HlídacíPes.org přes několikatýdenní urgence neodpověděli.

Hitler uměl stavět dálnice 

Úzké kontakty časopisu s vládní stranou nejsou přitom problematické jen kvůli novinářské nezávislosti, ale i kvůli zmiňovaným pojítkům Svobodných s krajní pravicí.

V posledních letech ve straně například výrazně vzrostl vliv buršáckých spolků, z nichž řada má ke krajní pravici prokazatelně blízko (O třídenním setkánírakouských a německých buršáků v Praze nedávno HlídacíPes.org exkluzivně informoval).

Mauthausenský výbor, který se v Rakousku stará o památku obětí holokaustu a bojuje proti pravicovému extremismu, našel v obsahu článků "alles roger?""antisemitské tendence".

Sám majitel a vydavatel časopisu Ronald Seunig se v Rakousku zapsal krajně pravicovým přešlapem už před lety. V roce 2003 v rozhovoru pro časopis Trend hájil historickou roli Adolfa Hitlera a tvrdil například, že to "nebyl Hitler, kdo rozpoutal válku", nebo že k Hitlerovým zásluhám patří třeba jeho politika zaměstnanosti či stavba dálnic.

Na svém webu se pak Seunig snažil celé interview popsat jako chybu reportéra, který se prý objednal na rozhovor o Seunigově sbírce jukeboxů, modelů a dalších předmětů, pak ale zahlédnul mezi tisíci sbírkových předmětů jeden obrázek Hitlera a napsal o tom celý článek. Od té doby Seunig "nevěří žádnému novináři".

Podobných médií, která jsou blízká straně Svobodných, vzniklo v posledních letech v Rakousku víc. Patří mezi ně zejména web unzensuriert.at, časopis Zur Zeit nebo magazín Wochenblick.

Na protibruselské vlně 

Podnikání Ronalda Seuniga kdysi využívalo bezcelní zónu na česko-rakouské hranici. Dnes těží naopak z toho, že díky členství v EU už žádné fyzické hranice mezi oběma státy neexistují. Jeho zákazníky jsou Rakušané i Češi.

Paradoxně časopis, který spadá do Seunigova portfolia, propaguje právě stranu Svobodných, která ještě nedávno nahlas koketovala s myšlenkou referenda o odchodu Rakouska z EU.

To se sice tváří v tvář táhlým jednáním o brexitu změnilo, také kvůli tomu, že Svobodní se mezitím stali vládní stranou a vystupují umírněněji. Rakousku ale v prosinci skončilo půlroční předsednictví EU a tím i jeden z důvodů, aby se Svobodní jako menší koaliční partner drželi v evropských otázkách zpátky.

Kritika EU má u voličů Svobodných i dalších populistických stran v Evropě řadu fanoušků. A média blízká Svobodným tuto poptávku mohou obsloužit.

"Vystoupit z EU by bylo nadmíru rozumné", tvrdil například titulek rozhovoru s jednou s propagátorek tzv. "öxitu" – rakouské varianty brexitu – který "alles roger?" uveřejnil loni v létě.

Na podobné vlně se Svobodní povezou i v kampani v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. A spolu s nimi i jejich čeští spojenci a kritici migrace a Bruselu, v čele s Tomiem Okamurou.

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky

 

 

Zdroje: