Na téma zpomalení stárnutí pomocí transfúze mladší krve vyšly i tři lékařské studie. Důvodem zlepšení stavu příjemce jsou vedle bílkovin, které pomohly činnosti srdce a kostí, i kmenové buňky, které samy dokázaly po čtyřech týdnech produkovat neurony a svalovou tkáň.

Výsledky byly měřeny například v bludištích, kde myši po transfúzi dosahovaly lepších výsledků, než jejich vrstevnice, které dostaly jen fyziologický roztok.

Autor jedné ze studií, neurolog Tony Wyss-Coray ze Stanfordu, chce začít s léčebným procesem co nejdříve i u lidí. Hodlá měřit schopnost vnímání u nemocných trpící Alzheimerovou chorobou před a po transfúzi krve.

Choroby mají velmi složité struktury, ale věk je vždy klíčovým rizikovým faktorem u každé nemoci, dodal Wyss-Coray. Výzkumnice v oblasti biochemie na americkém Backově institutu pro výzkum stárnutí Judith Campisiová tvrdí, že výzkum by mohl přinést velký úspěch.

Je zajímavé, že proces funguje i naopak. Dodání "starší" krve mladším jedincům způsobuje problémy.