Zpět na články

Na špatné straně dějin: Co dělat s konfederačními památkami?

Od americké občanské války uplynulo už přes 150 let, ale myšlenky z jejích dob jsou stále živé. Část Američanů by nejraději smazala konfederační vzpomínky včetně soch a vlajek, jiní jsou na minulost pyšní. Problém totiž je, že řada lidí stále věří legendě, že ve válce Severu proti Jihu nešlo o černošskou otázku, ale o "vznešenější" cíle. 

Maskovaní dělníci odstraňují sochu generála Roberta E. Leeho v New Orleans Maskovaní dělníci odstraňují sochu generála Roberta E. Leeho v New Orleans, zdroj: Profimedia.cz

Jeřáby a nákladní vozy přijely za rozbřesku. Neměly vzbudit pozornost. Přesto se v New Orleansu několik stovek lidí shromáždilo, aby přihlíželo odstranění sochy prezidenta Konfederovaných států amerických Jeffersona Davise z let 1861-1865. Jedni událost doprovázeli potleskem a radostnými výkřiky, druzí vzdorovali za pomoci písní a vlajek.

Podobné scény se odehrávají v různých městech v USA už několik měsíců. V bývalých jižanských státech vypukl spor o osud pomníků připomínajících Konfederaci, která během občanské války v letech 1861 až 1865 bojovala proti severním Spojeným státům americkým. V Charlottesvillu ve Virginii demonstrace pravicových extremistů skončila krvavě. Protestující přitom do ulic vyšli právě v reakci na rozhodnutí městské rady o odstranění sochy konfederačního generála Roberta Leeho.

Konflikt ukazuje, jak jsou ideály a spory občanské války na jihu USA stále živé. Část místních obyvatel je hrdá na svou povstaleckou minulost, další chce z veřejného prostoru odstranit jakoukoli vzpomínku na otrokářství a diskriminaci. To však není tak snadné.

Podle lidskoprávní organizace Southern Poverty Law Center (SPCL), která vznikla v roce 1971, se po občanské válce ve veřejném prostoru objevilo nejméně 1503 pomníků uctívajících Konfederaci. Jsou mezi nimi sochy, památníky, vlajky, ale i jména škol, měst a mostů. V šesti amerických státech mají dokonce svátky, které se vážou ke Konfederaci.

Podle SPLC vztyčili příznivci Konfederace většinu památníků v období mezi koncem občanské války v roce 1865 a dvacátými lety 20. století. Často byli iniciátory členové rasistického Ku-Klux-Klanu. V 50. a 60. letech minulého století, kdy se zvedla vlna odporu bojovníků za lidská práva proti diskriminaci černochů, následovala další vlna vztyčování pomníků.

Černoši, kteří v mnoha městech amerického jihu představují většinu obyvatel, vnímají památníky jako každodenní provokaci, neboť byly postaveny k uctění památky lidí, kteří bojovali za zotročení jejich předků. Aktivisté a historici už léta požadují, aby se pomníky odstranily nebo přinejmenším zasadily do správného kontextu.

Věci se daly do pohybu až poté, co 21letý Dylann Roof v červnu roku 2015 zastřelil v kostele v Charlestonu devět černochů. Následovala vlna odstraňování konfederačních vlajek z veřejného prostoru. V prosinci 2015 městská rada v New Orleans rozhodla, že nechá odstranit čtyři konfederační pomníky. V polovině letošního května padl poslední z nich. Stejně jako v Charlottesvillu jím byla socha generála Leeho. Podle neworleanského starosty Mitche Landrieua stál generál Lee na "špatné straně dějin a lidstva". Na to, co se stalo, se nesmí zapomenout, nesmí se to ale stavět ani na piedestal, dodal Landrieu.

Pomatená interpretace dějin

A právě v tom tkví problém, říkají profesoři Blain Robertsová a Ethan Kytle z univerzity v kalifornském Fresnu, kteří se věnují studiu otrokářství během občanské války. V bývalých jižanských státech totiž dál panuje legenda o tom, že Konfederace a Unie nevedly spor o otázku otroků, ale o mnohem "vznešenější" cíle: práva amerických států, nízké daně, osobní svobodu. Samozřejmě to není pravda, ale mnoho lidí tomu stále věří a jsou hrdí na své předky, říká Robertsová.

Památníky tak nemizí ze svých míst bez problémů. Mezi odpůrce odstraňování soch patří i Liga jihu, která vznikla v roce 1994. Její předseda Michael Hill přirovnává odstraňování památníků ke "kulturní a etnické čistce". Lize podle Hilla jde o "přežití, blahobyt a nezávislost (bílých) lidí na jihu". Rasistické to podle něj není, jde prý o výraz "zdravé lásky k vlastnímu lidu a vlastní kultuře".

V reakci na odstranění pomníků v New Orleansu přijala Sněmovna reprezentantů v Louisianě, kde New Orleans leží, zákon proti odstraňování pomníků, které jsou věnovány památce vojáků, válek nebo armády. Podobný zákon platí i v Jižní Karolíně, Tennessee, Georgii a Mississippi.

Existuje tedy vůbec správný způsob, jak s konfederačními pomníky zacházet. Ano, říkají profesoři Robertsová a Kytle. Podle nich klidně můžou zůstat stát, ovšem přibýt by k nim musely tabulky, které je vsadí do správného kontextu. Také odstranění bez náhrady je možné, za nejlepší řešení ale profesoři považují jinou variantu: Místo konfederačních pomníků postavit pomníky nové, které by "lépe zrcadlily složité a bolestivé etnické dějiny regionu".

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články