Zpět na články

Němí pamětníci míst, která vzala voda

Některé památky jsou jedinými pozůstatky nadobro ztracených míst. Patří mezi ně například krásný, byť poničený, kostel svatého Štefana na východě Slovenska, ale i některé zajímavosti v Česku. 

Kostel svatého Štefana u přehrady Vel'ká Domaša Kostel svatého Štefana u přehrady Vel'ká Domaša, zdroj: Profimedia.cz

Celá galerie

Kostel svatého Štefana býval součástí vsi Kelča, kterou před více než půlstoletím doslova vzala voda. Lidé se z ní museli odstěhovat kvůli stavbě přehrady Velká Domaša a pozůstatky vesnice skončily hluboko pod vodou.

Kostel měl štěstí. Ve druhé polovině 18. století ho rakouský stavitel a sochař Kaspar Urlespacher postavil na kopci, tudíž ho o stovky let později voda nepohltila. Je na samém břehu přehrady, společně s mohutným platanem javorolistým, který je jen o málo mladší. Ze vsi Kelča se zachoval ještě hřbitov a hájenka.

Kostel a platan jako němí svědci minulých časů přežily i drama druhé světové války, kdy v jejich těsném sousedství dopadaly bomby. Pozdně barokní zámeček a přilehlý park však byly zničeny.

V kostele se konaly mše do roku 1993. Pak byl však postaven kostel nový ve vesnici Nová Kelča, která vznikla jako nástupkyně zatopené dědiny jen několik desítek metrů opodál. A byl tam přenesen i chrámový poklad z původního kostela.

Svítání na lepší časy

Kostel byl už v 60. letech obehnán kamenným násypem. Má také vlastní čerpadlo. To se spouští ve chvíli, kdy má přehrada plný stav, a pumpuje prosakující vodu.

Přesto se do majestátní památky během let opuštění zakousl zub času a dobrovolníci, kteří v roce 2008 založili sdružení Stephanus a postupně památku opravují, mají i po více než deseti letech stále co dělat - byť například interiér je dle historiků v překvapivě dobrém stavu.

V současnosti se v kostele konají i prohlídky pro turisty v několika jazycích a v létě se při kostele pořádají i různé kulturní akce.

Pozůstatky minulosti v Česku

I v Česku se najdou památky po místech, která nadobro skončila pod vodní hladinou. Kdysi tisícové městečko Zahrádka nedaleko Ledče nad Sázavou v 70. letech vymazala z mapy výstavba vodní nádrže Švihov. Zbyly jen kostel svatého Víta, kašna a socha Panny Marie, které stávaly na někdejším náměstí. Právě v tomto kostele mezi lety 1940 až 1948 sloužil mše později komunisty umučený farář Josef Toufar.

Kostel unikl zkáze jen náhodou - díky odkrytí fresek, které měly zůstat zachovány. Památku později začala ohrožovat voda, dobrovolníkům se nicméně podařilo shromáždit peníze na rekonstrukci. I tady se několikrát ročně konají různé akce a návštěvníci si v rámci výstavy přečtou i zajímavosti o zatopené oblasti.

Pod vodou totiž skončily i obce Švihov či Horní a Dolní Kralovice a několik menších osad. Někteří obyvatelé zaniklých míst se přestěhovali do v 70. letech zbrusu nově vystavěné střediskové obce Dolní Kralovice, jiní odešli do Ledče a Zruče nad Sázavou či okolních vesnic.

Co (ne)vzala Orlická přehrada

Kvůli stavbě Orlické přehrady muselo opustit své domovy 1500 lidí a bylo zbořeno na 650 domů. Zmizely vesnice, osady, samoty - například Zbenické a Orlické Zlákovice, Lavičky, Podskalí a řada dalších.

Památkou, která přežila i vznik Orlické přehrady, je unikátní Lannův řetězový most, poslední empírový most v Česku. Na Vltavě ho však nehledejte.

Lannův řetězový most stával nedaleko současného Podolského mostu, na přelomu 50. a 60. let ho pak rozebrali a později byl znovu složen nedaleko jihočeské vesnice Stádlec - na Lužnici. V okolí je řada turistických tras, po nichž dojdete například k zřícenině hradu Příběnice nebo do Tábora.

Památkou na zatopené vltavské údolí je i románský kostelík svatého Bartoloměje, který původně stával v obci Červená nad Vltavou. Byl přenesen o 32 metrů výše. Stavbu z 12. století lze navštívit dvakrát ročně: týden po Velikonocích, jako připomínku někdejšího zahájení sezony vorařů, kterým se kdysi žehnalo, a pak také koncem srpna během svátku patrona kostela.

Kostel byl v roce 1960 přenášen ručně a na novém místě jej znovu nepostavili úplně přesně - chybí například kůr. Na druhou stranu byly po znovupostavení odkryty zbytky předtím zabílených fresek. Kostel se v 90. letech stal také terčem zlodějů, kteří však naštěstí nevybílili všechno. Uvnitř zůstaly například obrazy schované v sakristii, těžké lavice a varhany.

Domy, které nezbořili

A skrze jih Čech se posuneme ještě o pořádný kus dál. Dvanáct vesnic, mnohé samoty, ale i městečko Dolní Vltavice a část města Frymburk, pohltila největší česká vodní nádrž Lipno.

Tady je přitom kuriozitou to, že ačkoliv bývalo zvykem před zatopením oblasti stavby z velké části zbořit, v případě lipenské přehrady se to kvůli náročnému jarnímu počasí nestalo. Nádrž byla napuštěna během velice krátké doby, když řada opuštěných domů ještě stála. A teprve pod vodou se začaly pozvolna rozpadat.

Zároveň však získaly jiný ráz i památky, které napouštění přehrady přečkaly. Kostel svatého Filipa a Jakuba v Přední Výtoni tak například v současnosti najdete přímo na břehu Lipna. Voda ale zcela pohltila kostel svatého Linharta ve zmíněné Dolní Vltavici, jen nejcennější části skončily v Českém Krumlově.

Kostel na ostrově

Stejnému patronovi je zasvěcen i románsko-gotický kostel na ostrově na Novomlýnských nádržích. Ten připomíná zatopenou obec Mušov. Kostel ani ostrůvek nejsou běžně přístupné - patří k chráněným přírodním rezervacím.

Z Mušova v okolí přehrady zbyly také vinné sklepy pod vrchem Hradisko a kaple Svatého Ducha na křižovatce při přehradě. Kříž z mušovské návsi v současnosti stojí v kostele v Opatovicích, socha svatého Jana Nepomuckého byla převezena ke hřbitovu v Pavlově.

Tagy: Slovensko Česko zahraničí domácí Československo víra a náboženství turistika a cestovní ruch dějiny a fakta památky a architektura

Zdroj: Profimedia.cz, denik.cz, vlastní, wikipedie, sme.sk, http://www.novakelca.sk, www.reka-vltava.cz

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články