Zpět na články

Nemoci, které ještě nepatří jen do kronik a nechtěli byste je dostat

Myslíte si, že mor patří jen do kronik? Omyl. Ročně se jím nakazí až tři tisíce lidí. Pravda, sice většina z nich pochází z Afriky nebo Asie, ale pár desítek případů se vyskytuje každý rok ve vyspělých západních zemích. Stejně jako třeba zarděnky nebo černý kašel. Právě ten po letech opět zažívá svůj boom. Jaké další zdánlivě vymýcené nemoci stále přežívají?

Ročně onemocní morem 1000 až 3000 lidí (ilustrační snímek) Ročně onemocní morem 1000 až 3000 lidí (ilustrační snímek), zdroj: Profimedia.cz

Sice očkování a zvýšení hygieny pomohly výskyt některých nemocí snížit na maximum, asi stěží zmizí zcela. Vliv na to samozřejmě má i současný styl života, včetně cestování do odlehlých koutů světa, kde nemoci stále přežívají.

A pak stačí jen trochu oslabená imunita a přivezete si s sebou nechtěný suvenýr. Podobně je to třeba i s parazity, kteří zdánlivě v zemích s vysokým důrazem na hygienu nemají co dělat - a přitom si štěnice můžete přivézt i z luxusního hotelu.

Ale zpět k nemocem...

Mor

Odhaduje se, že mor - nebo také černá smrt - zabila v Evropě ve 14. století až 60 procent veškeré populace. Lidé nevěděli, co agresivní nemoc způsobuje, a proto bylo těžké proti ní nějak bojovat. Zvlášť, když hygiena pro ně byla téměř nadávkou a na krysy jakožto hlavní přenašeče narazili nejen na ulicích, ale mnohdy i ve svých spížích. 

Nad nemocí se podařilo zvítězit až s rozvojem medicíny, vývojem vakcín a antibiotik a samozřejmě se zlepšením životní úrovně. 

Přesto Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že se ročně objeví 1000 až 3000 nových případů ročně. Většina nakažených pochází z Afriky, Asie nebo Jižní Ameriky - nejčastěji jde o Madagaskar, Indii nebo Peru.

Zhruba deset případů ročně ale evidují i úřady ve Spojených státech, přičemž tento počet už letos mor přesáhl - v nemocnici skončilo už 16 lidí. Česká republika je na tom - i vzhledem k umístění a rozloze - mnohem lépe. Nejméně za posledních deset let se zde žádný pacient nakažený morem nevyskytl.

DNA

To s "nemocí králů" jsme na tom podstatně hůř. Jde o běžný typ artritidy, který souvisí se zvýšenou hladinou kyseliny močové s tělních tkáních. Souvisí hlavně s životním stylem, i protože je spojená se zvýšenou konzumací jídla a alkoholu. I proto ji v minulosti měli nejčastěji příslušníci šlechty, zbytek populace si obžerství nemohl dovolit.

Nyní postihuje nemoc zhruba desetinu populace a hůř jsou na tom jednoznačně muži, a to hlavně ti nad 40 let. Výjimkou ale nejsou ani ženy, případně mladší muži.  

Podle studie z roku 2010 jsou na tom v Evropě s výskytem této chronické nevyléčitelné nemoci nejhůř Řekové.

Zarděnky

Zarděnky jsou neléčitelné virové onemocnění, které se šíří z člověka na člověka kapénkovou infekcí, tedy hlavně kašlem nebo kýcháním. Dá se proti nim bránit očkováním, vakcína je dostupná od roku 1970. Díky ní se sice podařilo nemoc téměř vymýtit, ale vyhráno lékaři ještě nemají. V Česku je očkování povinné v rámci tetravakcíny, i díky tomu se loni objevil jen jeden případ nákazy.

Ročně se se zarděnkami rodí odhadem 110 tisíc dětí. A právě v tom je nemoc nejrizikovější - v těhotenství se přenáší z matky na plod. Pokud se žena nakazí zarděnkami během prvního trimestru, měla by podstoupit potrat. Nemoc má totiž na dítě devastující účinek. Při narození dítě trpí množstvím vrozených vad od zmenšené hlavy, přes poruchu orgánů, ztrátu zraku a sluchu až k mentální retardaci. Navíc je u něj vysoké riziko, že zemře těsně po narození.

Záškrt

Stejně jako zarděnky býval jedním z nejčastějších příčin úmrtí malých dětí záškrt. Projevuje se jako těžká angína, která vede k zúžení hrtanu a hltanu a neléčené onemocnění končí až udušením. V roce 2011 zaznamenaly světové zdravotnické organizace pět tisíc případů, pravděpodobně je ale číslo mnohem vyšší. 

Díky očkování se záškrt daří eliminovat, v Česku se za posledních deset let neobjevil žádný případ. 

Černý kašel

Černý, neboli dávivý kašel je vysoce infekční nemoc, která se stejně jako zarděnky šíří kapénkovou infekcí. Nejčastěji se mezi sebou nakazí členové rodiny, nemoc způsobující intenzivní záchvaty kašle je nebezpečná hlavně pro malé děti. 

Ročně po světě dostane černý kašel až 30 milionů lidí a zemře na něj zhruba 200 tisíc dětí, zejména v rozvojových zemích. V Česku se po zavedení plošného očkování v roce 1958 podařilo jeho výskyt snížit na minimum. Nicméně v posledních letech jeho výskyt nejen u nás roste. Za uplynulý rok eviduje český Státní zdravotní úřad 2521 případů.

Spála

Spála patří mezi typické dětské nemoci, nejčastěji ji děti chytí v předškolním věku, případně na prvním stupni. Ještě do 90. let 19. století na ni umíral každý třetí nakažený. Nyní stačí nasadit penicilin a obrnit se trpělivostí, aby se člověk neškrábal a nesloupával si kůži. Loni dostalo v Česku spálu 4171 lidí.

Tuberkulóza

I když se to nemusí zdát, tuberkulóza je od 18. století největším zabijákem rozšířeným po celém světě. Dokonce víc než HIV. Nyní se ji také už podařilo dostat pod kontrolu, a to díky povinným očkováním - u nás už nebyl roky hlášený případ nákazy, i proto je nyní očkování už nepovinné.

Celkově ale ve světě ročně na tuberkulózu zemře 1,5 milionu lidí, u dalších devíti milionů lidí se nemoc rozvinula, ale přežili ji. 

Infekce se šíří vzduchem, daří se jí hlavně v uzavřených nebo špatně větraných prostorách. I když jsou bakterie vůči vakcíně stále rezistentnější, zdravý člověk by měl setkání s ní zvládnout, horší je to s oslabenou imunitou, třeba pro nakažené HIV.

Dětská mozková obrna

Obrna provází lidi po tisíce let a není vůbec tak vzácná, jak by se dalo čekat. Účinné vakcíny se objevují zhruba od 50. let, nicméně zabránit jí zcela nejde. U nás se proti ní očkuje ve 4. měsíci. Odhaduje se, že na tisíc dětí se narodí zhruba dvě až tři děti s mozkovou obrnou. V Česku je to tak 100 až 200 nových případů ročně. 

Lepra

Lepra neboli malomocenství je infekční onemocnění způsobující poškození nervových a kožních buněk a vytváření boláků a znetvořeni na obličeji a těle. I proto byli nemocní často vyčleňováni ze společnosti. I nyní stále v Evropě funguje jedno leprosárium, a to v rumunském Tichileşti. 

První důkazy o jejím výskytu sahají do 4. tisíciletí před naším letopočtem. Od té doby se sice její výskyt podařilo snížit, ale rozhodně ne vymýtit. Průlom přišel v roce 1945 s objevem nového léku a následně v 70. letech dalším vylepším léčby. I díky tomu se z 5,2 milionu nakažených v roce 1985 počet snížil na 216 tisíc případů v roce 2013. 

Křivice

Jako jediná z této desítky nemocí není křivice neboli rachitida nakažlivá. Vzniká u podvyživených dětí, které mají nedostatek vitaminu D a slunečního světla, které ho napomáhá v těle produkovat. Kvůli chorobě se dětem ohýbají a měknou kosti.

V dnešní době je nemoc hodně vzácná a objevuje se spíš v rozvojových zemích. Přitom podle antropologické studie v Nizozemsku trpělo ještě na konci 19. století křivicí 80 až 90 procent dětí.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články