Dnes je pátek 19. dubna 2024., Svátek má Rostislav
Počasí dnes -2°C Slabý déšť

Komentář: Nevěřte bijáku, tyhle země jsou pro starý (prezidenty)

Komentář: Nevěřte bijáku, tyhle země jsou pro starý (prezidenty)
Prezidenti a prezidentští kandidáti Miloš Zeman (75 let), Donald Trump (73), Joe Biden (77) a Bernie Sanders (78) | zdroj: Profimedia

Česko a Amerika - v obou zemích prezidenti stárnou. Bude v kraji pod Řípem přibývat pyžamových dnů i rekondičních pobytů a v Americe zmatených tweetů z Bílého domu?

Jak starý by měl být prezident, aby nebyl příliš starý? Tahle zdánlivě nekorektní otázka může být nastolena jak v Česku, kde si vrchní velitel užívá "pyžamové dny" a tělesnou schránku posiluje "rekondičními pobyty" v nemocnici, tak v Americe, kde se rozjíždějí prezidentské primárky.

Otázku, jak mladý by měl být prezident, aby nebyl příliš mladý, řeší ústavy. V Česku může být zvolen prezidentem ten, kdo dosáhl 40 let, v Americe 35 let. Horní věková hranice nicméně omezena není.

Je to ale správné?

Jaderný kufřík vs. dálkový ovladač

Donald Trump se před třemi lety stal prvním americkým prezidentem, který nastoupil do Bílého domu poté, co završil sedmdesátku.

Do té doby byl nejstarším nastupujícím prezidentem Ronald Reagan. Když v roce 1981 začal úřadovat, bylo mu už 69 let.

V roce 1986, kdy se herec, kalifornský guvernér a poté i americký prezident Reagan dožil 75 let, komik Dennis Miller ve své Saturday Night Live vtipkoval: "Přeji mu (Reaganovi) šťastné narozeniny. No jo, ale pětasedmdesát – a pořád si hraje s jaderným kufříkem. Pamatuje si kód ke kufříku?... A ví, kde je kufřík? Víte, mému tátovi je taky pětasedmdesát a dálkový ovladač od televize před ním radši schováváme."

profimedia-0497753336 dixville notch Volební komise v osadě Dixville Notch v americkém státě New Hampshire, kde se v úterý uskutečnily první primárky demokratů. V osadě hlasovalo pět lidí a tři z nich – dva demokraté a jeden republikán – dali hlas Bloombergovi. Po jednom hlasu dostali Bernie Sanders a Pete Buttigieg | zdroj: Profimedia

Reagan zůstává nejstarším ze 44. prezidentů, kteří dosud Americe vládli. Bílý dům opustil v 77 letech.

Brzy patrně ztratí i tohle prvenství. Pokud nyní třiasedmdesátiletý Trump prezidentský úřad obhájí, za čtyři roky ho překoná.

Překonat Reagana – pokud porazí Trumpa – však mohou i případní demokratičtí vyzyvatelé. Dva z nich – Joe Biden a zejména Bernie Sanders – dokonce hned první den v Bílém domě. Prvnímu by během slibu v lednu příštího roku bylo 78, druhému 79 let.

Do primárek za demokraty se chystá vstoupit také další zosobněná zkušenost – sedmasedmdesátiletý Mike Bloomberg. Bývalý starosta New Yorku, mediální magnát a majitel stejnojmenné agentury je odhodlán do kampaně vložit nevídanou sumu dvou miliard dolarů.

Čáru přes rozpočet se snaží seniorům udělat teprve osmatřicetiletý Pete Buttigieg, bývalý starosta provinčního South Bendu ve státě Indiana. Měl dobrý start (vyhrál stranická shromáždění v Ohiu, v primárkách v New Hampshire byl druhý). Jako na černého koně však na něj sází málokdo.

Pokud by Pete vyhrál, stal by se nejmladším prezidentem americké historie. John Kennedy skládal prezidentský slib (1961) ve 43 a Teddy Roosevelt dokonce ve 42 letech (1901).

Jenže primárky jsou teprve na počátku a staří harcovníci mají, na rozdíl od Petea, lepší zázemí.

Bratrům Coenům se tak sotva dá věřit, že tahle země "není pro starý".

Jezevec v hradní noře

Nejen Amerika, i Česko je zemí "pro starý" (prezidenty). Na Pražském hradě trůní čím dál starší politici.

Teď tam pobývá (pokud zrovna nepořádá "pyžamové dny" v Lánech) Miloš Zeman. Je mu 75 let a až druhou prezidentskou pětiletku dokončí, bude mu 78, což jsou dva roky nad průměrným věkem dožití mužů v Česku.

Jeho předchůdci v úřadu českého prezidenta odcházeli z Hradu v podstatně nižším věku – Václav Havel v "pouhých" 66 a Václav Klaus v 71 letech.

Ani "jezevec z Vysočiny" však nepřekoná československého prezidenta-osvoboditele T. G. Masaryka, který rezignoval v 85 letech. Ba ani Ludvíka Svobodu, kterého komunisté z Hradu vypakovali v 79 letech.

Druhé prezidentské období přitom komunistický prezident nedokončil. Lpěl na své funkci. Odmítal rezignovat, byť po několika mrtvicích už nebyl zcela při smyslech. A tak soudruhům nezbývalo, než se s ním rozloučit ústavním zákonem, kterým ho funkce zbavili.

Z pravomocí poskytnutých mu ústavou, se dá usuzovat na to, že u českého prezidenta by věk neměl být tolik důležitou veličinou. Nejvyšší zákon ho klasifikuje jako "neodpovědného", s nadsázkou se dá říct, že ho pokládá za "nesvéprávného". Většinu jeho rozhodnutí musí podepsat premiér, jinak neplatí.

Pravda, prezident se může postavit na zadní a vetovat zákon. Jenže k tomu, aby sněmovna veto přehlasovala, stačí pouhá nadpoloviční většina zvolených poslanců.

profimedia-0497641186 pete Devadesátiletá fanynka objímá nejmladšího účastníka primárek Petea Buttigiega na mítinku v New Hamptonu | zdroj: Profimedia

Formálně je sice vrchní velitel, ve skutečnosti nikomu nevelí. Jeho hlavní rolí je jmenovat členy bankovní rady, profesory, soudce… a zejména – premiéra a členy vlády.

Věk není pouhé číslo

Americký prezident – to je jiná kategorie. Je to skutečný vrchní velitel (s největším červeným tlačítkem).

Nahlíženo českými poměry, spojuje role prezidenta a premiéra. Rozhodovat může samostatně – pochopitelně v mezích zákonů a rozpočtů, které mu schvalují kongresmani zasedající na washingtonském Capitol Hillu.

Profese prezidenta označovaného zkratkou POTUS (President of the United States) je stresující non stop džob. Vyžaduje psychicky odolného a vitálního jedince.

Jistě, vitální sedmdesátník či pětasedmdesátník se zdravým úsudkem prezidentství zvládne. Riziko, že vážně onemocní nebo zkolabuje, je však u něj několikanásobně vyšší než u padesátníka.

To platí také pro Donalda Trumpa. Ranní tweety sebevědomého blondýna - počínaje nesmyslným "covfefe" a končíc ujištěním, že "americké uhlí je čisté" - mohou u leckoho vyvolávat pochyby o jeho duševní kondici.

Neuropsychologové Gary Rosenbeberg a Kethleen Haalandová v článku zveřejněném v deníku Los Angeles Times píšou, že věk by neměl žádného kandidáta do Bílého domu diskvalifikovat. Každý prezident by však měl být důkladně prověřen lékaři, a to nejen z hlediska fyzické kondice, ale zejména duševních schopností.

"Nejdůležitějším aspektem vyšetření by měla být prověrka jeho kognitivních funkcí, tedy toho, jak vnímá svět kolem sebe, jak jedná, reaguje, jak zvládá různé úkoly. Výsledkem by měl být posudek, zda změny v jeho organismu nejsou natolik významné, že si zaslouží diagnózu demence," navrhují experti.

S tím se dá souhlasit. Věk přece není pouhé číslo.

Zdroje:
cnn.com, česká ústava, ústava USA