Dnes je čtvrtek 18. dubna 2024., Svátek má Valérie
Počasí dnes 8°C Dešťové přeháňky

Novinář by měl používat selský rozum a neplést si fakta a názory

Novinář by měl používat selský rozum a neplést si fakta a názory
Jana Gáborová | zdroj: Jakub Čech

Tisková mluvčí prostějovského magistrátu Jana Gáborová byla poslanci v květnu zvolena za hnutí SPD Tomia Okamury do Rady České tiskové kanceláře (ČTK). Odtud by měla dohlížet na to, zda veřejnoprávní tisková agentura plní své poslání. V rozhovoru pro Tiscali.cz Gáborová označila za problém české žurnalistiky směšování zpravodajství a publicistiky. Neobává se, že by převaha členů ANO a SPD měla na chod ČTK negativní vliv.

Gáborová pracuje jako tisková mluvčí prostějovského magistrátu, předtím působila v Českém rozhlase Olomouc. V tom, že ji do funkce nominovala Okamurova Svoboda a přímá demokracie (SPD), problém nevidí. Mimo práci je Gáborová také aktivní ve spolku Hanácký Jeruzalém, který se zabývá židovskou historií Prostějova. Předsedou spolku je Michal Šmucr, školský expert SPD.

  • Před několika týdny jste byla zvolena členkou Rady ČTK. Co od nové role očekáváte?

V úterý 19. června se zúčastním prvního zasedání, už jsme dostali program. Jsou tam některé aktuální záležitosti, které se budou v ČTK řešit, a také stížnosti a podněty občanů. To je pro mě důležité a samotnou mě zajímá, na co si občané stěžují a jak jinak se vůbec dostávají k článkům ČTK, než třeba přes České noviny, jakou tomu věnují pozornost. Já osobně považuji ČTK za kvalitní agenturu, takže jsem v podstatě sama zvědavá, jak dlouhé a plodné bude jednání a čím třeba by se dalo přispět k tomu, aby ta agentura byla ještě lepší.

  • Vy jste byla nominována za SPD, což je poněkud kontroverzní strana. Není to chucpe?

Chucpe? (smích) Já pořád doufám, že nominace je shrnutím toho, že se už více než dvacet let pohybuji v médiích. Jednak jsem pracovala jako redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu s tím, že jako takzvaný krajánek jsem měla na starosti nejen to zpravodajství, ale také kulturu a částečně sport, a pak dalších třináct let na radnici v Prostějově jako tisková mluvčí. Člověk v takové pozici se hodně pohybuje na "diplomatické půdě", což se zatím svým způsobem, doufám, daří. Od roku 2009 se jako redaktorka podílím na Prostějovských radničních listech, to je hodně žhavé téma poslední dobou…

SPD žádný cejch není

  • Tomu rozumím, ale jde mi o jinou věc: Nevidíte přece jenom problém v tom, že máte cejch "nominantka SPD"?

Já jsem zvědavá, jak se ten "cejch" bude projevovat dál v mé práci, když mluvíme o cejchu. Já doufám, že to žádný cejch není a nebude a že se mi podaří o tom lidi přesvědčit.

  • Takže pro Vás SPD není problém?

Není pro mě problém, že mě SPD nominovala do Rady ČTK.

  • A Vy sama jste voličkou SPD?

Já jsem voličkou konkrétních lidí, teď se nám blíží komunální volby…

  • Já se nebavím o komunálních volbách.

Nebudu říkat, kterou stranu jsem kdy kde volila. Ale vždycky to záleží na tom, jestli dotyčného znám, jestli mě už někdy nezklamal tím, co dělal, a jestli k němu mám důvěru.

  • A kdybyste se měla nějak ideologicky vyhranit – kde se vidíte?

Já si myslím, že jsem spíše konzervativnější člověk a doufám, že pořád jsem svým způsobem hodně demokratická. Někdy je s tím i problém.

  • Jaký problém?

Tak, že někdy by se od člověka očekávalo, nechci uvádět konkrétní situace, že bude třeba tvrdší. Raději spíš věci diskutuji, argumentuji a teprve potom dojdu k nějakému rozhodnutí. Pokud mám přijmout nějaké rozhodnutí ve vztahu k tisku, nebo třeba ve vztahu k radničním listům, tak raději věci prostě konzultuji, s novináři diskutuji.

Mlčení prostějovské radnice pozitivní efekt nepřináší

  • Když jste zmínila komunální volby: pracujete jako tisková mluvčí prostějovské radnice, která je v poslední době velmi často v celostátních médiích v negativní konotaci. Zvládá prostějovská samospráva řídit svůj mediální obraz?

To je poměrně složitá otázka. Mediální obraz je to, jak vidí média prostějovskou radnici a její politiky. A podle mě to může souviset s tou diskuzí mezi konkrétními lidmi a médií. A podle toho to může v konkrétních případech vypadat.

  • Právě prostějovská radnice a někteří politici s některými médii nekomunikují…

To je samozřejmě jejich právo a svobodné rozhodnutí. Podle mě to pozitivní efekt ve výsledku nepřináší.

  • Česká média teď čelí docela velkému tlaku. Jsou podle Vás v pořádku slovní výpady předsedy SPD Tomia Okamury, který nazval redaktora ČT debilem, jiného ksindlem. Je to v pořádku, když politik takto mluví o novinářích?

Já si myslím, že každý politik by měl být tak trochu i diplomat a určitě politika a politici, zvlášť ti, kteří se objevují v médiích, určují jakousi míru etiky a trošičku by společnost měli svým projevem povznášet. Někdy je těžké se udržet, to chápu. Ale asi by se všichni politici, hlavně ti špičkoví, měli nad svým slovníkem zamyslet a volit slova.

  • Právě SPD, ale i hnutí ANO a prezident Zeman na novináře hojně útočí, často je to podle vlastníka vydavatelství. Co to říká o současné žurnalistice v zemi?

Musíme se podívat na to, že každý žurnalista by se měl snažit být nezávislý, i když jde například o komerční médium, u těch veřejnoprávních médií by to mělo být samozřejmé; ověřovat si minimálně ze dvou na sobě nezávislých zdrojů, snažit se povznést nad to, že někteří lidé jsou mi více sympatičtí, někteří méně.

Takže začneme u těch médií: ta by měla být skutečně objektivní, neměla by směšovat zpravodajství a komentáře. Čtenář, nebo posluchač, by si měl udělat obrázek sám a měl by vědět, jestli čte zpravodajství, nebo publicistiku, nebo názor, nebo glosu. A tady může být problém - ten, který asi politiky vytáčí: směšování komentářů se zpravodajstvím. Proto třeba někteří reagují tak, jak reagují, a proto jsou někteří novináři nazýváni tak nelichotivě.

Takže začněme u toho, že novinář by měl vědět, jestli dělá zpravodajství, nebo publicistiku. Zpravodajství by mělo být stylem: toto je černé auto, toto je červené auto. Neříkat zároveň, jestli se mi jedno z nich líbí víc, nebo méně.

  • Napadá Vás v poslední době nějaký konkrétní příklad nebo médium, které tímto problémem trpí?

Někdy se mi zdá, že v rámci zprávy, která by měla být strohá, vidím hodnotící úsudek toho dotyčného redaktora. Podsouvá tomu čtenáři něco, co by měl on pochopit sám. Nenapadá mě teď konkrétní příklad, ale pokud bychom si sedli k některým článkům a rozebrali je, určitě bychom takové věci našli. Mělo by to být jednoznačně odděleno. Neměly by ty zprávy zavánět nějakým komentářem.

  • Jaká česká média čtete nebo sledujete?

Já je čtu hlavně na internetu, přiznám se, že noviny si moc nekupuji. Čtu idnes, čtu to, co je na internetu dostupné z regionálních novin, čtu samozřejmě web rozhlasu, televize. Čtu i ten takzvaný bulvár, ať už jde o bulvár místní nebo celostátní. A potom čtu zahraniční servery.

  • Spíš by mě zajímalo, které médium považujete za kvalitní. Co považujete za špičku žurnalistiky?

Já bych nerada mluvila o konkrétních médiích, ale co se týče zpravodajství, mám ráda taková média, která, když si ověřím informaci i z jiných zdrojů, tak se jejich interpretace víceméně shodují. Nebo když vím, že je to zpráva, o které mám sama vlastní informace, a objeví se v tom či onom médiu tak, jak skutečně je, tedy nezkreslená, oddělená od komentářů. Ale fakt nerada bych říkala "nejradši čtu toto nebo toto konkrétní médium".

  • Ještě k těm útokům politiků na novináře a média. Co to znamená pro ta veřejnoprávní a zejména pro ČTK? Nehrozí, že budou na ně politici vyvíjet tlak? Jak byste se k němu postavila?

Co se týče ČTK, tam je třeba vycházet z jedné věci: ČTK je sice zřizovaná ze zákona, ale je to agentura pracující na komerční bázi, která by svoje zprávy měla zpracovávat tak, aby je mohli další novináři, respektive média kupovat. Pro přiblížení: pokud je například autor oné zprávy vydané ČTK fanouškem Sparty, na zprávě o utkání Sparty to nesmí být znát.

  • V současnosti se hodně mluví o fenoménu dezinformačních webů. Jak tomu mají tradiční média čelit?

Musí si věci ověřovat. Dřív se tomu říkalo novinářské kachny. Já myslím, že novinář by měl používat vlastní, selský, rozum. Na tom se asi nic nezmění: ověřovat ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Je to možná těžké, protože ti novináři jsou velmi často pod tlakem, potřebují rychle udělat článek, než ho bude mít někdo další.

  • Nejde mi o techniky tradičních médií. Ptám se, jak bojovat s dezinformačními weby.

Tak to by se mělo týkat hlavně výchovy. Pomohla by mediální výchova na školách. Nevím, jestli tam už nějaká je. Asi by to bylo dobré, aby se děti, žáci, studenti, naučili s médii trochu pracovat, aby hned nevěřili úplně všemu. V tom je na jednu stranu Facebook famózní, že tam dostanete spoustu věcí najednou a velmi rychle, ale druhá věc je, že pak by si uživatelé sociálních sítí měli sami ověřovat, jestli to, co se píše, je vůbec možné, a jestli to četli ještě i někde jinde. 

ANO a SPD? Riziko pro ČTK to není

  • Není mediální výchova a mediální gramotnost populace rizikem pro preference SPD?

Výchova a vzdělání nesmí být rizikem pro žádnou stranu. Všechny strany by měly mít zájem na tom, aby měly vzdělané, inteligentní obyvatelstvo a voliče.

  • Zaznamenal jsem na Twitteru kritiku, že v Radě ČTK má teď většinu ANO a SPD. Je to pro ČTK riziko?

ČTK je agentura, která musí zůstat nezávislá a objektivní a v podstatě taková, aby se uživila. V momentě, kdy se začne vychylovat na jakoukoliv jinou stranu, tak si myslím, že by to bylo poznat na její činnosti a na jejím hospodaření by se to mohlo negativně promítnout.

  • Ptám se, jestli tu kvalitu práce ČTK nemůže ohrozit to, že v její radě mají většinu nominanti ANO a SPD.

To si myslím, že ne.

Zdroje:
Vlastní