Zpět na články

Nový začátek, nebo konec levice v Čechách?

Při pohledu na preference ČSSD a KSČM i jejich volební výsledky z poslední doby je očividné, že parlamentní levice prudce upadá. Co to znamená pro levicovou politiku u nás? Bude mít podobu aktivismu, protestů a publicistiky, nebo se časem ještě může objevit strana, která se k levici přihlásí?

Největší příležitostí je pro levici změna klimatu, která jí umožňuje vymezovat se vůči současnému ekonomickému modelu Největší příležitostí je pro levici změna klimatu, která jí umožňuje vymezovat se vůči současnému ekonomickému modelu, zdroj: Tomáš Krist / MAFRA / Profimedia

Pozice sociální demokracie a KSČM v české politice dlouhodobě slábne a obě strany postupně vyklízejí pole. Ještě ve sněmovních volbách v roce 2006 měly dohromady 2 414 155 hlasů (ČSSD s 32,32 procenty 1 728 827 hlasů a komunisté s 12,81 procenty 685 328 hlasů). V posledních volbách do dolní komory to již bylo pouhých 761 447 hlasů (ČSSD 368 347 hlasů a 7,27 procenta a KSČM 393 100 hlasů a 7,76 procenta).

Ačkoli jde o neuvěřitelný sešup, zatím to nevypadá, že by byl u konce. V příštích volbách do sněmovny, ať už se budou konat v řádném termínu či předčasně, tak tyto partaje mohou přijít o další statisíce hlasů, a dokonce se může stát i to, že sněmovní lavice opustí úplně, protože nepřekročí pětiprocentní hranici. Například podle červnového volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi by sociální demokraté získali 6,5 procenta a komunisté jen 5,5 procenta hlasů.

Strany, které se samy označují za levicové, tedy výrazně ztrácejí a dost možná v následujících letech na sněmovní půdě nebudou vůbec zastoupené. To neznamená, že odtud zmizí veškeré stopy levicové politiky či opatření, která by klidně mohla pocházet z dílny ČSSD nebo KSČM. Už teď jich můžeme nalézt habaděj u hnutí ANO a sem tam se objevují i u Pirátů. Ani jedno z těchto uskupení si však nebere za svou levicovou identitu a nepovažuje se za levici.

A byť Babišovo hnutí z velké části přebralo voliče sociálních demokratů a komunistů a stejně tak do značné míry převzalo i jejich politiku, jeho vládnutí by zřejmě vypadalo zcela odlišně, kdyby bylo v koalici třeba s občanskými demokraty. U Pirátů pro změnu najdeme ideologicky velmi různorodou směs lidí, takže hodně záleží na tom, kdo z nich by zrovna byl v rozhodujících funkcích.

Největší příležitost pro levici

Výsledkem je, že levice, která by se sama tímto způsobem vnímala, je ve sněmovně na ústupu, přitom se ovšem nezdá, že by se tak dělo na úrovni celé společnosti. Naopak levice reprezentovaná aktivisty a aktivistkami, weby, autory a autorkami atd. slaví v českém prostředí celou řadu úspěchů a je o dost viditelnější než v minulosti.

Daří se jí získávat mnohem více mediálního prostoru, oslovovat veřejnost, nacházet si k ní cestu a formulovat to, co ji v nějaké podobě trápí. Zkrátka určitá propast mezi levicí a zbytkem společnosti pomalu mizí a spolu s tím také některá levicová témata přestávají být tabu a pronikají ven z levicových bublin do širších společenských vrstev.

Levice si tak bere za své téma klimatické krize, problematiku drahého bydlení, když hovoří o dostupném bydlení, nebo nízkých mezd, když mluví o minimální důstojné mzdě. Největší příležitostí je pro ni však změna klimatu, která jí umožňuje vymezovat se vůči současnému ekonomickému modelu a prosazovat jeho změnu.

Jeden z organizátorů středoškolských klimatických stávek Petr Doubravský to v rozhovoru pro Tiscali.cz popsal takto: "Ve chvíli, kdy naše ekonomika roste jenom na základě drancování přírodních zdrojů - a opravdu ten ekonomický růst neroste na stromech, ale vždycky roste na úkor nějakých zdrojů, ať už jsou to přírodní zdroje, nebo zdroje lidské - myslím si, že nekonečný ekonomický růst na planetě, která má přírodní zdroje omezené a má omezené množství emisí skleníkových plynů, které může vypustit do atmosféry, prostě není možný."

Demonstrace, články a protesty

Podobným směrem se vydává i sociolog a politolog Ondřej Císař v rozhovoru pro Radio Wave, když říká, že, pokud je kapitalismus něco, co je založeno na nekonečné expanzi ve světě omezených zdrojů, tak v něm není možné se efektivně bránit klimatické krizi.

Oteplování klimatu se tak stává vlajkovou lodí levice, díky které může s novou naléhavostí formulovat kritiku kapitalistického systému a vizi společnosti, která by vycházela z jiných hodnot a principů, než je ekonomický růst a zisk.

I když levice opouští ghetto, ve kterém byla dlouho uzavřená, a rozhodně si nemůže stěžovat na nedostatek témat, na kterých může prezentovat své představy a návrhy řešení mnohých společenských problémů, velká otázka zní: co dál? Dokáže se obejít bez opory v Poslanecké sněmovně a strany, která by ji zde zastupovala?

Vypadá to, že hlavním působištěm levicové politiky u nás se stávají demonstrace, blokády, protesty či stávky, případně mediální výstupy, rozhovory, články a veřejné debaty a diskuze. Může si však s tímhle levice vystačit i do budoucna?

Dovede se časem zformovat do nějakého politického subjektu tak, aby se do dolní komory dostalo uskupení, které se samo chápe jako levicové a zároveň neneslo značku ČSSD nebo KSČM, které jsou stále více pošramocené a zdiskreditované?

Schůdná a efektivní cesta pro levici

Prozatím se k ničemu takovému neschyluje. Dnešní levici v České republice aktivismus a psaní textů jednoduše vyhovuje a sedí o dost víc než politické organizování se do stran a hnutí a parlamentní politika, do které se příliš nehrne.

Cesta ovlivňování politických rozhodnutí a přijímané legislativy skrz nastolování agendy, aktivistické kampaně, demonstrace, happeningy a výzvy týkající se konkrétních témat je možná nakonec pro levici mnohem schůdnější a efektivnější než zakládání nové partaje. A to z prostého důvodu: Levice mimo sněmovnu je natolik roztříštěná a nejednotná, že by měla problém se na nějaké straně či hnutí, jeho názvu, programu a celkovém směřování vůbec shodnout.

Může se ovšem stát, že pokud akce a protesty spojené právě se změnou klimatu budou sílit, což je v nastupujícím období celkem pravděpodobné, a nashromáždí se kolem nich větší množství energie, může se levicově orientované klimatické hnutí posléze přetvořit v uskupení, které začne fungovat i na politické bázi s ambicí proniknout do Poslanecké sněmovny.

A pokud by se zvětšovala část společnosti, která klimatickou krizi prožívá zvlášť naléhavě, což se zřejmě dít bude, a navíc pokud by měla tendenci ji pojímat skrz levicovou optiku, která se nabízí, nemusí být takový subjekt zcela bez šance. Zafungovat v tomto smyslu mohou i nějaké odštěpky či pozůstatky Strany zelených. To všechno je ale hudba daleké budoucností, aktuální je sledovat, jaký osud postihne ČSSD a KSČM.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články