Zpět na články

O vynálezci knihtisku toho víme pramálo

Které vynálezy měly pro lidstvo největší význam? Názory na to se mohou samozřejmě různit, ale asi se většina z nás shodne na tom, že mezi ně bezesporu patří knihtisk. O jeho vynálezci se toho přitom paradoxně ví jen velmi málo.

Slavná Gutenbergova bible Slavná Gutenbergova bible, zdroj: Profimedia.cz

Vedle vzniku řeči a písma sehrál knihtisk ve vývoji a vzdělanosti lidstva naprosto klíčovou roli. Autor jednoho z nejdůležitějších vynálezů moderního člověka Johannes Gutenberg přitom knihtisk v patnáctém století vlastně přímo nevynalezl, ale v mnoha směrech výrazně zdokonalil jeho techniku, díky níž se knihy mohly masově tisknout, což znamenalo průlom v šíření informací a vzdělanosti.

Již více než tisíc let před Gutenbergem Číňané knihy neopisovali, ale tiskli v jednoduchých lisech – a dokonce na papír, zatímco Římané a Řekové psali na pergamen nebo papyrus. Číňané ovšem vyřezávali jednotlivé slabiky a celá slova ze dřeva, zatímco Gutenberg pracoval se slitinou kovu a s jednotlivými písmeny. Jeho tiskařská barva navíc nebyla na rozdíl od té čínské rozpustná ve vodě a při tisku nepřitlačoval papír k pevné desce, ale naopak desku k papíru.

O samotném životě tohoto geniálního vynálezce toho přitom v zásadě mnoho nevíme. Začíná to již jeho samotným narozením, u nějž neznáme místo ani datum. Tušíme, že to bylo někdy kolem roku 1400, možná v Mohuči, možná v porýnském městečku Eltville. Ještě víme, že jeho pravé jméno bylo Gensfleisch a že příjmení Gutenberg převzal z názvu rodového sídla.

O jeho mládí nevíme jistě nic, doložen je pouze jeho pobyt ve Štrasburku po roce 1434, kde také vznikají první plány jeho mechanického knihtisku se sestavovatelnými literami odlévanými z kovu. Nakoupil spoustu olova, žádný průlom se ale nekonal. Zřejmě mu totiž došly peníze.

Po roce 1444 se po Gutenbergovi na čtyři roky slehla zem, objevil se až v roce 1448 v Mohuči, kde hledal mecenáše pro zbudování tiskařské dílny. Narazil na jistého Johannese Fusta, který mu půjčil 1600 zlatých. S tiskárnou to ale nakonec nedopadlo dobře a následný soud, v němž věřitel obvinil Gutenberga ze zpronevěry, ji přiřkl právě Fustovi. Později se Gutenbergova přelomová metoda knihtisku rozšířila po celé Evropě.

Gutenberg, který pocházel ze zámožné zlatnické rodiny, nakonec zemřel jako chudý muž v roce 1468. Přesný den jeho smrti známý není a nedochovalo se ani místo jeho posledního odpočinku ani žádný jeho autentický dobový portrét.

Jeho hlavním odkazem je tak zvaná Gutenbergova bible, matka všech knih, která byla vytištěna na stranách se dvěma sloupci o 42 řádkách textu mezi lety 1452 až 1454 ve 180 kusech (150 na papíře, 30 na pergamenu). Dnes již existuje jen ve 49 exemplářích.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články