Dnes je čtvrtek 28. března 2024., Svátek má Soňa
Počasí dnes 14°C Skoro zataženo

Pražské náplavky a nábřeží jako odraz doby

Pražské náplavky a nábřeží jako odraz doby
Rašínovo nábřeží je přes léto ideální prostor pro setkávání, relaxaci, kulturní akce, jízdu na kole či pro běžce. | zdroj: Profimedia

Charakter povodí Vltavy v centru Prahy se po staletí proměňuje. Od chudinských čtvrtí a nevěstinců, přes obchodní tepnu po luxusní místo k bydlení a kulturní a hipsterský prostor, který si oblíbili nejen pražští, ale i turisté. Letos navíc proběhla rekonstrukce kobek pražských náplavek, která měla toto kulturní zaměření podpořit.

Chudinské oblasti vystřídaly luxusní činžovní domy, lehké děvy se přesunuly na Karlovo náměstí nebo Václavák. Řeku nyní brázdí převážně lodě plné turistů. Skladovací prostory vystřídaly kavárny, které se s novou rekonstrukcí rozšířily i o galerie nebo knihovnu a prostory pro workshopy.

Náplavky a přilehlá nábřeží se proměnily v místa pro kulturní vyžití. Návštěvníky lákají farmářské trhy, food festivaly, oslavy různých svátků či výstavy. Ale občas i jen pohoda u vody, kde mohou krmit labutě a kochat se výhledem třeba na Hradčany nebo na Vyšehrad.

Tento ráz břehů Vltavy se však začal formovat až v polovině 19. století.

profimedia-0462504349 Pražský primátor Zdeněk Hřib při rekonstrukci kobek na pražské náplavce | zdroj: Profimedia

Řeka jako první architekt města

Jako kdekoli jinde i v Praze udávala řeka tón pro rozvoj města a jeho osídlení. Vyrůstaly kolem ní první kupecké a řemeslné osady. U jezů se stavěly mlýny. Na řece závisela živnost jirchářů, koželuhů, barvířů či brusičů. První továrny, papírny a pily se stavěly na březích řeky. Také zpočátku z jednoho břehu na druhý vedly namísto mostů brody. Karlův most, který nahradil Juditin most, byl po mnoho staletí jediným mostem v Praze. Další se začaly stavět až v 19. století společně s nábřežními zdmi a rozvojem železnice a dopravy.

Od středověku se po Vltavě vozil náklad všeho druhu. Dříví, kámen, písek, sůl, exotické zboží. S rozmachem silniční a železniční dopravy přeprava nákladu po vodě opadla. Vystřídala ji však paroplavba pro osobní přepravu a rekreaci. Do počátku 20. století byla Vltava hlavním zdrojem pitné vody navzdory tomu, že sloužila i jako kanalizační systém. To se změnilo v roce 1906, kdy byl spuštěn provoz čističky v Bubenči, kam se začaly odvádět odpadní stoky.

Pražské nábřeží jako vzpomínka na říšského protektora

Pravděpodobně nejznámější a nejpopulárnější náplavka a nábřeží je Rašínovo nábřeží na Výtoni. V oblasti mezi dnešním Železničním a Jiráskovým mostem bývala dříve osada Podskalí. První zmínky o ní pocházejí z konce 12. století. Podskaláci, jak se místním říkávalo, se živili vorařstvím, obchodem se dřevem, ledařstvím nebo těžili písek ze dna řeky.

profimedia-0353357060 Osada Podskalí na místě současného Rašínova nábřeží | zdroj: Profimedia

Podskalí muselo postupem času ustoupit rozšiřování města, a osada proto zanikla. Dochovaly se však dvě budovy: Kostel sv. Kosmy a Damiána v areálu Emauzského kláštera a Podskalská celnice, ve které je muzeum vorařství a osady Podskalí. Původně však sloužila k výběru cla tzv. vytínáním části dřeva ze svázaných vorů. Odtud vlastně pochází i název Výtoň.

Pro zajímavost lze zmínit, že část Rašínova nábřeží mezi Palackého náměstím a Jiráskovým mostem byla v říjnu 1942 slavnostně pojmenována jako Nábřeží Reinharda Heydricha - na počest zesnulého zastupujícího říšského protektora, který v červnu téhož roku podlehl následkům zranění po atentátu československých parašutistů.

Dnes funguje náplavka na Rašínově nábřeží hlavně jako kulturní a společenský prostor. Vedou tudy cyklostezky, o sobotách se pořádají farmářské trhy, kromě nich se zde hlavně v letním období koná nespočet food festivalů či jiných akcí. U břehu kotví spousta lodí, které krom občerstvení lidem nabízejí i různé kulturní vyžití, koncerty, představení, výstavy. Kobky ve zdech nábřeží již přišly o svůj původní účel skladišť a usídlily se tam kavárny a nově též galerie.

profimedia-0426205918 Pohled na historický Smíchov a dnešní Hořejší nábřeží. | zdroj: Profimedia

Hned naproti Rašínovu nábřeží je o něco poklidnější smíchovské Hořejší nábřeží. Zato s okouzlujícím výhledem na Vyšehrad a Železniční most. Smíchovská část Prahy byla historicky ovlivněna místním rozvojem průmyslu a průmyslových areálů – chemických továren, přádelen nebo porcelánky. Od roku 1869 zde sídlí smíchovský pivovar.

Už v minulosti byly na smíchovské náplavce říční lázně nebo dřevěná divadelní aréna. Výraznější změny v charakteru Smíchova se však začaly odehrávat s výstavbou metra Anděl a rozšířením městské dopravy. Dále pak s otevřením obchodních center a administrativních budov. Smíchovská náplavka tak už spíše než k těžbě písku slouží jako místo k pořádání kulturních a společenských akcí nebo jako zóna klidu v centru města, když si člověk jen chce sednout na břeh Vltavy a kochat se výhledem.

profimedia-0372835429 Výhled na Železniční most a Vyšehrad z Hořejšího nábřeží. | zdroj: Profimedia

Rybáře a řemeslníky nahradili turisté

Po další z náplavek je možné se projít u Dvořákova nábřeží, které je nejnižší pražské nábřeží a jako jediné nese svůj název od počátku až dosud. Bývaly zde lázně, ohrady s dřívím a vyráběl se sanytr. Limnigrafická stanice postavená naproti Anežskému klášteru sloužila pro odčítání a zaznamenávání výšky hladiny Vltavy. Podobná stanice stojí od roku 1907 také na Výtoni.

profimedia-0474727912 Výhled z Letné na Dvořákovo nábřeží, budovu ministerstva průmyslu a Anežský klášter | zdroj: Profimedia

Dnes je zde hlavně kotviště osobních lodí pro vyhlídkové plavby pro turisty, trasa pro ranní běžce nebo cyklisty. Krom Hradčan si z místní náplavky užijete výhled na Letnou a architektonicky se můžete kochat legendárním hotelem InterContinental s prvky brutalistní architektury, Anežským klášterem nebo budovou ministerstva průmyslu.

Na břehu dnešního Nábřeží Ludvíka Svobody se v minulosti zdržovali hlavně řemeslníci a rybáři. Byly zde lázně, mlýny a soukenické rámy. Nábřeží bylo vystaveno v první polovině 20. století jako součást protipovodňové ochrany spolu s Helmovským jezem, zdymadlem a hydroelektrárnou na Štvanici.

Zdroje: