Dnes je pátek 19. dubna 2024., Svátek má Rostislav
Počasí dnes 8°C Slabý déšť

Komentář: Prezident na Hrad nepatří, zeman tuplem

Komentář: Prezident na Hrad nepatří, zeman tuplem
"Protiteroristická opatření" na Pražském hradě | zdroj: Profimedia

Je snad jezevec z Vysočiny ohrožený druh, že potřebuje chráněnou rezervaci v centru Prahy o rozloze pětkrát větší než sídlo britské královny?

Na hradech a zámcích žijí králové, my však máme prezidenta a ten žije v (Bílém) domě na ulici, říkají Američané. Češi by si z nich mohli vzít příklad, skončit s monarchistickou tradicí a svého prezidenta z Hradu vypakovat.

Provokativní myšlenka? Jistěže ano.

Vždyť někdejší sídlo českých králů zvolil za útočiště prezidentů už Tomáš Garrigue Masaryk. Jenže v říjnu 1918 byl vyhlášen československý stát a nebylo ještě rozhodnuto, zda to bude republika, nebo monarchie. Kdoví, jestli právě tohle nebyl důvod, že "Tatíček" fungoval jako prezident ve stylu monarchy.

Potřebujeme však sto let poté prezidenty-monarchy?

Na špacír přes "check-pointy"

Pražský hrad býval fajn místo na špacír. Už rok není a kdovíjak dlouho nebude. Poděkovat za to můžeme šéfovi vnitra Milanu Chovancovi a vrchnímu veliteli Miloši Zemanovi.

Loni v srpnu před Hrad nakráčeli policisté, postavili tam "check-pointy" a začali kontrolovat ty, kdo přicházejí do hradního areálu. Je to "dočasné" opatření, v reakci na "zhoršenou bezpečnostní situaci", tvrdilo tehdy vnitro shodně s prezidentskou kanceláří.

S dočasností však mají Češi neblahé zkušenosti. Ta nejznámější trvala bezmála třiadvacet let (dočasný pobyt sovětských vojsk, srpen 1968 – červen 1991). A mohla trvat dodnes, kdyby nepadla berlínská zeď a kdyby se českoslovenští komunisté nemuseli odporoučet do opozice.

Kdoví, jak to bude s dočasností hradních kontrol.

Rok po jejich začátku na Hradě přibývá policistů, kontrolních bran i zákazů vstupu. Zkratka přes Jelení příkop je přes některé vchody od letošního května nepřístupná.

Můžete si říct, že volný průchod je jen malá, docela obyčejná svoboda. Jenže právě takové titěrné všední svobody nám umožňují žít svobodně.

Bojí se bomb nebo trenýrek?

Pražský hrad přestal být místem pro našince, s ním se tam už nepočítá. Že byste si jako kdysi cestou přes nádvoří zkracovali cestu do práce? Tak na to zapomeňte. Volně průchozí Hrad je minulostí.

Tohle místo patří turistům, kteří vážili dlouhou cestu, aby spatřili sídlo králů a svatovítskou katedrálu, a tak nějaké zdržení u kontrol snesou – když už podstoupili cestu do Prahy.

Pravda, před teroristy je nutné mít se na pozoru. Musíme si však kvůli tomu ukrajovat ze svobody pohybu? Pokud ano, tak by to mělo být jen v míře nezbytně nutné. Ne jako na Hradě.

Ve světě je běžné, že před vstupem na významná sakrální místa, do muzeí, nebo státních institucí stojí bezpečnostní rámy. Postavit však kontrolní stanoviště před rozlehlým areálem, přes který vedou ulice, je jak nekomfortní, tak neobvyklé.

Prezidentská kohorta upozorňuje, že chce chránit především návštěvníky Hradu. Postavíme tedy kontrolní stanoviště také na Staroměstském náměstí, nebo na Karlově mostě?

Je zjevné, že hradní tým kontrolou areálu sleduje spíš prevenci recesistických akcí, jakou bylo vyvěšení trenýrek namísto prezidentské zástavy.

Zemanové žili na dvoře

Potřebuje jezevec z Vysočiny, jak se Zeman sám nazval, rozlehlou rezervaci v centru Prahy? Copak mu nestačí několik reprezentačních místností s příslušenstvím?

Když před čtyřmi lety vedl Zeman kampaň, chlubil se, že není "degenerovaný kníže", ale zeman s malým "z", tedy nižší šlechtic. "Knížata měla právo první noci, a tak zdegenerovala, neboť ty nevolnice nemusela znásilňovat, vydávat na to energii. Zatímco my zemani jsme si museli svá práva vždy vybojovat, proto jsme nedegenerovali," pravil ve volební debatě s Karlem Schwarzenbergem.

Pokud se Zeman hlásí k zemanství, patří se připomenout, že nižší šlechta zpravidla bydlela na venkovském dvoře, z něhož dohlížela na správu oblasti a obdělávání půdy, nikoli na hradě.

Natož, aby žila na Hradě s velkým "H", který je zapsán v Guinnessově knize rekordů jako největší starobylý hrad na světě. Jeho rozloha je osmkrát větší než areál Bílého domu a pětkrát než Buckinghamský palác.

Dále od kléru, dále

Zemanova prezidentská pětiletka skončí za pouhých sedm měsíců (příští rok v březnu). Pokud ale bude zvolen podruhé, mohl by o svém zemanství popřemýšlet.

Jedno útulné zemanské sídlo by bylo k mání třeba v Praze-Malešicích. Má pevná dubová vrata, vlastní parkoviště, zimní zahradu a také bazén, kde by mohl pádlovat v nafukovacím člunu jako na Vysočině.

Ale bez nadsázky. Prezident, ať už Zeman nebo někdo jiný, si reprezentativní sídlo zaslouží, byť není král ani kníže. Nikde však není psáno, že musí být na jednom z nejvýznamnějších míst české historie, v sousedství jedné z nejnavštěvovanějších sakrálních památek.

Není přitom nutné stavět nějaké nové sídlo, nějakou obdobu justičního paláce v Brně za dvě miliardy. V centru Prahy by se našla kupa paláců, kde by prezident mohl přemítat, podepisovat zákony a jmenovat soudce, profesory či generály.

Připomínám, že Senát se roztahuje hned ve třech – Valdštejnském, Kolovratském a Malém Fürstenberském (Černínském). Co kdyby mu jeden věnoval?

Pokud by se prezident přestěhoval ze sousedství Arcibiskupského paláce a katedrály svatého Víta do sousedství jedné z komor parlamentu, se kterou má co do činění, mělo by to logiku. Po církevních restitucích by to mohla být pěkná tečka za oddělením církve od státu. 

Zdroje:
Vlastní