Zpět na články

Proč na pivních zahrádkách bývají nejčastěji kaštany

Není nad to si v letních vedrech zajít na zahrádku a dát si jedno chlazené ve stínu kaštanu. Ale proč na pivních zahrádkách bývají většinou kaštany?

Pod kaštany chutná nejlépe Pod kaštany chutná nejlépe, zdroj: Profimedia.cz

Tradice popíjet venku pivo je stará přes dvě stovky let. Pivní zahrádky vznikaly v Bavorsku počátkem 19. století, kdy se pilo především spodně kvašené pivo. To se vařilo pouze v chladných měsících (od září do dubna). A jelikož byl problém i s jeho skladováním, protože se při vyšších teplotách rychle kazilo, budovaly pivovary hluboko pod zemí pivní sklepy.

Tou dobou mnozí pivovarníci vedle svých podniků vysazovaly kaštany, které svou hustou korunou chránily sklepy před sluncem a horkem. Kaštany byly pro tento účel ideální, protože jejich relativně mělké kořeny zaručovaly, že se sklepy nepoškodí.

Pivo ovšem rychle zteplalo i při transportu, a tak se pomalu ujala tradice čepovat pěnivý mok přímo v pivovarech. V roce 1812 vydal první bavorský král Maxmilián I. Josef Bavorský (1756-1825) výnos, který čepování piva přímo u pivovaru oficiálně povoloval, ale protože hostinští nadávali, že jim pivovary berou kšeft, nesmělo se na zahrádkách podávat jídlo. To si mohli hosté přinést s sebou.

To byl okamžik, kdy se zrodily klasické "zahrádky". Kaštany tak plnily dvojí funkci: Chladily nejen sklepy, ale poskytovaly příjemný stín i hostům. Díky moderním chladicím systémům už je dnes stín vzrostlých stromů pro uchovávání piva zbytečný, popíjejícím návštěvníkům ale slouží pořád. A vysazování kaštanů na restauračních zahrádkách je především krásná tradice.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články