Pro vysvětlení je třeba sáhnout trochu do historie, konkrétně do vynálezu psacího stroje. První pokusy něco na ten způsob zkonstruovat se objevovaly už počátkem 18. století. Původně přitom měly sloužit hlavně nevidomým, aby se jim usnadnil písemný projev.

Mitterhoferův psací stroj z roku 1864 | zdroj: Profimedia S nápadem zefektivnit pomocí stroje práci písařů přišlo pak nezávisle na sobě několik lidí v různých zemích, protože si to zkrátka žádala doba. Nejstarší psací stroj hodný toho označení vytvořil zřejmě v roce 1864 truhlář Peter Mitterhofer z jižního Tyrolska. Rám a klávesy byly tehdy ze dřeva, mechanika kovová. Písmenka se ovšem na papír netiskla, ale vyrážela se do něj jehličkami, takže napsaný text byl velmi špatně čitelný. Originál stroje, který Mitterhofer později ještě několikrát vylepšil, je dodnes k vidění ve vídeňském Technickém muzeu.

Na klávesnicích prvních psacích strojů byla písmenka zpravidla ještě poctivě řazena abecedně. V roce 1868 si ale americký tiskař a novinář Christopher Latham Sholes z amerického Wisconsinu nechal patentovat stroj s dodnes používaným rozložením kláves QWERTY (potažmo QWERTZ).

Sholes psal reportáže ze soudních síní, díky čemuž se blíže seznámil s prací tamějších zapisovatelek. Ty se běžně potýkaly s tím, že se jim při psaní zasekávaly typové páky.

Společně s Carlosem Gliddenem a Samuelem Willardem Soulém proto Sholes hledal způsob, jak psaní na stroji co nejvíce urychlit a zefektivnit. Měnil proto pozice nejčastěji používaných kláves, aby se při rychlém ťukání stihla ramena po naklepnutí písmenka vrátit do výchozí pozice. A dospěl k rozložení, jaké známe dnes.

Sholesův patent pak získala známá firma Remington (výrobce zbraní a šicích strojů) a začala psací stroje podle tohoto modelu vyrábět sériově. S jejich prodejem to zpočátku nebylo nijak valné, a proto se firma rozhodla pořádat veřejné předváděčky, na nichž školené písařky demonstrovaly výhody nového výrobku.

Sholesovo rozložení kláves se nakonec celosvětově prosadilo a etablovalo se natolik, že se dodnes používá i na klávesnicích počítačů či chytrých telefonů, třebaže pro to již není z technického hlediska důvod. Věčné české hádky stoupenců QWERTY s těmi, kdo upřednostňují QWERTZ, jsou folklór, který k tomu prostě patří. Pořád lepší než si muset zvykat třeba na francouzskou klávesnici s prohozeným Q a A.