Dnes je pátek 29. března 2024., Svátek má Taťána
Počasí dnes 14°C Polojasno

Komentář: Proč Putinův režim osvobodil novináře Golunova?

Komentář: Proč Putinův režim osvobodil novináře Golunova?
Moskevská demonstrace na podporu Ivana Golunova | zdroj: Profimedia

Putinův režim nenasadil lidskou tvář. Perzekvovaného investigativního novináře Ivana Golunova zachránila před vězením série náhod, nikoliv politické tání v zemi.

Ruský režim osvobodil novináře Ivana Golunova, jeho kolegové a stoupenci dostali po čuni. Tak by se jednou větou dala popsat ostře sledovaná kauza zatčení investigativního žurnalisty nezávislého zpravodajského serveru Meduza a jeho nečekaně rychlé propuštění.

Golunova zadrželi policisté, když se vypravil na schůzku se svým zdrojem. Podle tvrzení policie měl u sebe drogy, které se údajně našly i u něj doma. Novinářovi za držení a šíření omamných látek hrozil trest až dvaceti let vězení.

Absurdní obvinění

Absurdní obvinění, že přes den píše články a po nocích vyrábí drogy, Golunov odmítl. Za to si od horlivých policistů vysloužil několik ran a následně podezření na zlomená žebra a otřes mozku. To se nepotvrdilo. Otřes ale zaznamenala ruská občanská společnost. Na podporu zatčeného žurnalisty vystoupili novináři z nezávislých médií a protikremelská opozice.

profimedia-0444884108 Ivan Golunov - zatím ještě za mřížemi | zdroj: Profimedia Tři přední ruské ekonomické deníky - Kommersant, Vedomosti a RBK – minulé pondělí zveřejnily na titulních stránkách podporu Golunovovi a společné prohlášení, požadující důkladné prověření postupu policistů, kteří novináře zadrželi. Pro Rusko to bylo něco nevídaného.

A to nebylo celé. Golunov našel zastání dokonce u osob, které jsou pevně spjaty s Putinovým režimem. Za novináře se postavila šéfka kontroverzního kanálu Russia Today Margarita Simonjan. Investigativce podpořila ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová, která o kauze hovořila přímo s Vladimirem Putinem. Znepokojení vyjádřila také předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková.

K případu se ve prospěch novináře vyjádřili rovněž známé osobnosti jako herci Konstantin Chabenskij a Čulpan Chamatovová, nebo populární ruský hip hopový zpěvák Oxxxymiron.

Policistům se případ rozsypal pod rukama. Jak upozornila šéfka analytické společnosti R.Politik Taťjana Stanová, Kreml měl požádat ministerstvo vnitra o podrobnější důkazy ke kauze Golunov, které však nebyly k dispozici. Kremelským úředníkům nezbylo nic jiného, než Putina informovat o jediné verzi události - že novináři byly drogy podstrčeny.

Poté už všechno šlo jako na drátkách. Golunov se dostal z vazby a o funkci přišli policejní velitelé, kteří měli v Moskvě na starosti boj proti narkotikům.

Běžná praxe

Kauza Golunov nepřinese Rusku změkčení represivních praktik režimu. Pouze tyto praktiky připomněla. Podstrčení drog je metoda, kterou ruské bezpečnostní orgány používají desetiletí. Je to účinný způsob, jak elegantně vyřadit ze hry nežádoucí osobu. Proti těmto praktikám protestovali 12. června Golunovovi kolegové a zastánci v Moskvě. Několikatisícovou demonstraci policie bez milosti rozehnala. Zatčeno bylo přes pět set lidí.

Drogy jsou v Rusku podsouvány politickým aktivistům a novinářům. Především v regionech, kde represivní orgány mají mnohem silnější postavení než v Moskvě nebo Petrohradu. Motivy jsou různé, stačí maličkost: znelíbit se vládě. Ivan Golunov byl se vší pravděpodobností vystaven stíhání kvůli svým článkům o korupčních poměrech na moskevské radnici nebo o nelegálních vazbách vysoce postavených důstojníků tajných služeb na pohřební mafii. A zřejmě někomu vlivnému šlápl na kuří oko.

S oblibou tento způsob odstranění opozičníků používají v Čečensku, kde tvrdou rukou vládne Ramzan Kadyrov. Za držení drog byl v minulosti odsouzen čečenský lidskoprávní aktivista Ruslan Kutajev, který veřejně hovořil o sovětské deportaci Čečenců, nebo novinář Žalaudi Gerijev. Oba dostali tři roky vězení. A oba tvrdili, že z nich přiznání bylo vymláceno.

Před rokem a půl našli policisté čirou náhodou drogy u šéfa čečenské pobočky lidskoprávní organizace Memorial Ojuba Titijeva, kterého nemá v lásce pán této severokavkazské republiky. Titijev byl odsouzen na čtyři roky. Shodou okolností minulé pondělí soud rozhodl o prominutí zbytku jeho trestu.

V Rusku 'dealují' i postarší komunisté. Před dvěma roky byl v Moskvě zatčen a následně odsouzen tehdy šestapadesátiletý člen komunistické strany Sergej Reznikov. Aktivista bojoval proti volebním podvodům a účastnil se protivládních demonstrací. Když šel s vnučkou do samoobsluhy, zadržela ho policie. Údajně měl u sebe drogy, které užíval a dál prodával. Soud mu vyměřil tři roky vězení.

Dostal Kreml strach?

Měkne Putinův režim? Nebo jak se dá interpretovat nezvykle rychlé osvobození Ivana Golunova? Zpackané vyšetřování byl pouze jeden dílek mozaiky, z níž se mohl vyklubat úplně jiný obrázek. Předák ruské opozice Alexej Navalnyj by mohl vyprávět, jak ho režim popotahuje po soudech s pomocí účelových a politicky motivovaných obvinění.

Nabízí se vysvětlení, že by obrat Kremlu v kauze Golunov mohl souviset s Putinovým obrazem na Západě. Přední evropští politici se s pánem Kremlu baví, jen když musí. A když nemusí, tak ho třeba s delikátním vysvětlením nepozvou ani na 75. výročí vylodění v Normandii. Přičemž téma druhé světové války je jedno z mála, které Západ a Rusko stále ještě spojuje.

Není vyloučeno, že se Kreml mohl obávat, že kvůli stíhání investigativního novináře by mohla vzniknout nová záminka k tužšímu sankčnímu tlaku na Rusko. Žurnalistu podpořily Spojené státy, Velká Británie, Německo a také prostřednictvím ministra zahraničí Tomáše Petříčka Česká republika.

Dalo by se spekulovat o tom, jestli by po vzoru tak zvaného Magnitského sankčního seznamu, pojmenovaného po právníkovi ubitém k smrti v ruské vazbě, nevznikl seznam Golunova, který by byl zaměřen na omezení činnosti prokremelských médií na Západě.

Nebo naopak: za propuštěním Golunova by mohla být snaha Kremlu ukázat Západu vlídnou tvář. Snaha vytvořit pro západní partnery iluzi, že v Rusku nevládne represivní režim a vláda dbá o dodržování zákonů - padni komu padni.

O spravedlnost jde až v poslední řadě

Zdá se však, že se Kreml mohl pokusit využít vlnu nesouhlasu se zpackaným zatčením Golunova ve svůj prospěch na domácím poli. Režim se potýká s propadem důvěry. Popularita Vladimira Putina za poslední rok také podstatně poklesla. Rychlé osvobození Golunova může být snahou ukázat majoritní části ruské společnosti, že režim - a osobně Vladimir Putin - je spravedlivý a důvěryhodný.

Jinými slovy, vyřešení kauzy Golunov mělo obnovit důvěru v Putina. Ruský prezident oprášil svůj sakrální status autority dbající na zákon a pořádek v zemi. A jestliže ještě k tomu přidal políček policii, která má v Rusku špatný kredit, tak mu to jen přidá další body v očích prostých Rusů.

Ať je to jak chce, novináře Golunova zachránila od vězení neuvěřitelná shoda náhod. Sebereflexe Putinova režimu či politické tání v tom nemá smysl hledat.

Zdroje:
Vlastní