Zpět na články

Proč se na rakouských lodích nehraje La Paloma

Známá píseň La Paloma se hraje všude, ale na rakouských lodích si ji neposlechnete. Proč vlastně?

Maxmilián I. Mexický se před popravou loučí se svými příznivci Maxmilián I. Mexický se před popravou loučí se svými příznivci, zdroj: Profimedia.cz

Pro vysvětlení je třeba sáhnout trochu do historie, konkrétně do roku 1861. kdy francouzský císař Napoleon III. provedl vojenskou intervenci v Mexiku. Jeho cílem bylo svrhnout liberálního prezidenta Benita Juáreze – vítěze občanské války proti konzervativcům, jež vypukla v roce 1858.

Napoleon III. chtěl, aby zůstali u moci konzervativci. Měli mu totiž pomoci v tom, aby se z Mexika stala země vojensky i hospodářsky závislá na Francii. Navzdory odporu obyvatelstva proto nechal za podpory místních royalistů 10. dubna 1864 prohlásit rakouského arcivévodu Ferdinanda Maxmiliána Josefa Habsbursko-Lotrinského (mladšího bratra budoucího císaře Františka Josefa I.) mexickým císařem. Arcivévoda si ale dlouho panování neužil: Mexičané věrní vládě jej v roce 1867 zajali a válečný tribunál jej odsoudil k smrti.

Podle legendy si Maxmilián přál, aby během popravy (19. června 1867) zazněla jeho oblíbená píseň La Paloma od baskického autora Sebastián Yradiera, kterou si zamiloval v mládí během služby u námořnictva. Píseň každopádně zazněla i tehdy, když jeho rakev v listopadu vynášeli z lodě Novara na evropskou pevninu. Přítomní důstojníci rakouského vojenského námořnictva tehdy rozhodli, že se z piety nebude La Paloma už nikdy hrát na rakouských válečných plavidlech. Tato tradice se udržuje dodnes a píseň je tabu dokonce i na rakouských jachtách.

Maxmilián je pohřben v habsburské kapucínské kryptě ve Vídni. Španělská píseň La Paloma se ve všemožných úpravách hraje přes 160 let a co do počtu pořízených různých verzí nahrávek patří mezi světové rekordmany. U nás je možná neznámější verze od Marty Kubišové nazvaná Volám na shledanou nebo duet Karla Gotta a Semina Rossiho.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články