Zpět na články

Proč staří Římané nenosili kalhoty

Kalhoty jsou tuze praktická věc, staří Římané by si je ale nenavlékli ani zanic. Místo toho na sebe složitě motali metry těžké vlněné látky.

Oblečení starých Římanů Oblečení starých Římanů, zdroj: Profimedia.cz

Obvyklým oděvem starých Římanů byla tunika. Dnes bychom ji s trochou nadsázky mohli nazvat tričko velikosti XXXXL. U mužů zpravidla sahala ke kolenům, u žen ke kotníkům.

Muži s římským občanským právem směli přes tuniku nosit ještě tógu, tedy až sedmimetrový pruh bílé vlněné látky, kterou si s bravurou sobě vlastní umně omotávali kolem těla. To samozřejmě byla pěkná fuška, která zabrala spoustu času, takže se tento nepohodlný těžký šat nosil zpravidla jen při slavnostních a oficiálních příležitostech.

Dámy, které na rozdíl od mužů nosily i spodní prádlo, si pánskou tógu navléct nemohly – byly by za prostitutky. Namísto toho nosily přes tuniku stolu, čili něco na způsob šatů s opaskem. Svobodné občanky měly právo si přes tuniku obléct pallu, která se tóze podobala.

Barbarské oblečení

V porovnání se složitým omotáváním těla několikametrovým pruhem látky byly kalhoty samozřejmě mnohem praktičtější. Ne že by je staří Římané neznali: Viděli je u Peršanů a u Germánů, kteří tento druh oděvu pravděpodobně odkoukali od středoasijských Skytů už někdy kolem roku 750 před Kristem. To musí být ostatně jasné každému malému dítěti, které někdy prolistovalo komiks s Asterixem. Zatímco neporazitelní Galové se tu promenádují v kalhotách, Římané se drží svého tradičního oblečení.

profimedia-0172888977 Byť jde jen o kreslené postavičky, skrývá se ve slavných obrázkových příbězích vlastně i vysvětlení. Právě oblečení nepřátel Říma bylo totiž hlavním důvodem, proč Římané až do čtvrtého století po Kristu kalhoty nenosili. Nohavice totiž byly považovány za nekultivované a barbarské. Zkrátka nic pro pravého Římana, který se měl od barbarů jasně odlišovat. Kdyby se třeba takový senátor nechal tehdy na Foru Romanu spatřit v kalhotách, byl by to zřejmě konec jeho politické kariéry.

S postupem času ale byla římská ješitnost na praktické výhody kalhot krátká. Přednosti tohoto ošacení jako první začala využívat armáda. Legionáři si kaťata nemohli vynachválit: měli nohy pěkně v teple, a navíc byli částečně chráněni před drobným povrchovým zraněním.

Východořímský císař Arcadius (377-408) a jeho západořímský kolega Honorius (384-423) sice barbarské oblečení oficiálně zakázali, ale bylo to houby platné. Praktičnost nakonec zvítězila na celé čáře a od konce čtvrtého století už kalhoty začalo brát na milost i čím dál více římských civilistů.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články