Zpět na články

Putin podepsal smlouvu o připojení Krymu k Rusku

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dnes v Kremlu s představiteli Krymské republiky a krymského přístavu Sevastopol smlouvu o vstupu obou subjektů do Ruské federace. Za krymskou stranu dokument potvrdili šéf krymského parlamentu Vladimir Konstantinov, krymský premiér Sergej Aksjonov a sevastopolský starosta Alexej Čalyj. Jde o osoby, jejichž legitimitu nová kyjevská vláda neuznává.

Ruský prezident Vladimir Putin se zástupci separatistické vlády Krymu po podepsání dohody o přidružení. Ruský prezident Vladimir Putin se zástupci separatistické vlády Krymu po podepsání dohody o přidružení., zdroj: Isifa.com

Po podpisu smlouvy prezident podle zákona postoupí text k posouzení ruském ústavnímu soudu. Pokud soud neshledá rozpor s platnou ústavou, předá smlouvu oběma komorám parlamentu - Státní dumě a Radě federace. Jejich poslanci spolu s textem krymsko-ruské smlouvy posoudí návrh ústavního zákona o názvu nového subjektu Ruské federace, o jeho statusu a hranicích.

Poslední slovo pak bude mít opět Putin, který oba dokumenty podepíše. Název nového subjektu bude poté zařazen do článku 65 ruské ústavy, který obsahuje seznam jednotlivých členů federace. Jejich dosavadní počet 83 se zvýší o dva, takzvanou Krymskou republiku a "město federálního významu" Sevastopol.

Text smlouvy má preambuli a deset článků, které obsahují ustanovení o území, občanství a orgánech státní moci. Podle krymsko-ruské smlouvy je datem připojení poloostrova k Rusku dnešní den. Přechodné období, během něhož bude integrace Krymu do Ruské federace dokončena, skončí 1. ledna 2015.

Putin vyzval parlament k připojení Krymu k Rusku

Putin dnes v projevu v Kremlu oznámil, že ruskému parlamentu předloží návrh zákona o připojení Krymu k Rusku. Zároveň vyzval poslance, aby tento dokument ratifikovali. Putin hovořil na společném zasedání obou komor ruského parlamentu, jehož se v kremelském Georgijevském sále zúčastnili i členové vlády a vedení stávajících ruských regionů.

Putinův slavnostní projev obsahoval obsáhlé historické a politické odůvodnění připojení Krymu k Rusku, kterou prezident podpořil tvrdou kritikou postoje západních států. Šéf Kremlu také odsoudil někdejšího sovětského vůdce Nikitu Chruščova za "kuloární rozhodnutí" z roku 1954, jímž do té doby ruský Krym připadl tehdejší sovětské Ukrajině. Toto rozhodnutí bylo podle Putina učiněno v rozporu s tehdy platnou sovětskou ústavou. Když se Krym po rozpadu SSSR stal součástí nezávislé Ukrajiny, "Rusko nejen okradli, ale přímo oloupili," řekl prezident.

Putin obvinil nezávislou Ukrajinu z násilné asimilace Rusů a naznačil, že ruskojazyčný jihovýchod země byl k Ukrajině v sovětské éře připojen neprávem. Tvrdě kritizoval nové ukrajinské vedení, které je vystaveno vlivu "neonacistů, fašistů a ideových pohrobků (nacionalistické vůdce Stepana) Bandery". Nynější ukrajinské vedení nic v zemi nekontroluje, naopak samo je pod kontrolou radikálů, řekl Putin.

Ponechat za těchto okolností Krym svému osudu by podle Putina bylo "zradou". Prezident odmítl tvrzení Západu, že Rusko porušuje svým postupem na ukrajinském Krymu normy mezinárodního práva. Ruské jednotky na Krym nevstoupily, nacházely se tam již dříve podle platné smlouvy, na jejímž základě má Moskva na poloostrově námořní základnu. Nedělní referendum ö připojení Krymu k Rusku se podle Putina opíralo o články Charty OSN. Sankce Západu, vyhlášené v odvetě za ruský postup vůči Krymu, označil prezident za agresi.

Putin obvinil západní státy z úsilí o celosvětový rozvrat. Západ místo demokracie a svobody šíří chaos, krveprolití a převraty. Přestože Moskva vytrvale nabízí spolupráci, Západ Rusko obelhává, rozhoduje za jeho zády a staví Moskvu před hotová rozhodnutí, poznamenal Putin. Podle jeho slov pokračuje politika zadržování Ruska z dob studené války. Všechno ale má své hranice a pokud jde o Ukrajinu, Západ přípustnou hranici překročil, dodal Putin.

Svrchovanost Krymu může být jen ruská, řekl prezident dojatému a vzrušenému publiku. V očích některých poslankyň se v té chvíli objevily slzy, poslanci shromáždění v kremelském Georgijevském sále prezidentovi opakovaně aplaudovali vstoje.

"Nechceme dopustit, aby státy NATO hospodařily za naším plotem, na našem historickém území," prohlásil Putin. "Na Ukrajině žijí miliony Rusů a Rusko bude vždy chránit jejich zájmy," konstatoval. O dělení Ukrajiny ale Rusko podle prezidenta nestojí. "Nic takového nemáme zapotřebí", řekl.

Putin pochválil krymský plebiscit a nekompromisní volbu státní příslušnosti, kterou podle něj obyvatelé poloostrova učinili. "Obyvatelé Krymu chtějí být s Ruskem," řekl ruský prezident a poznamenal, že stejné přání má i drtivá většina ruské společnosti.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články