Zpět na články

Romský holokaust v Česku: Nemalujme si historii na růžovo

Téma tábora v Letech, který byl za druhé světové války součástí "konečného řešení cikánské otázky", opět vzbuzuje vášně. Ty rozdmýchal předseda SPD Tomio Okamura společně s poslancem hnutí Miloslavem Roznerem vyjádřeními, které podle mnohých zlehčují romský holokaust. Proč se tak často nad táborem v Letech mává rukou jen jako nad pracovním táborem? Mají Češi problém smířit se s temnější částí naší historie? 

Vepřín stojící na území bývalého tábora se stát rozhodl odkoupit za 450 milionů korun. Vepřín stojící na území bývalého tábora se stát rozhodl odkoupit za 450 milionů korun., zdroj: Marek Podhora / MAFRA / Profimedia

Opět se nepříjemně rozvířily vody kolem tématu romského holokaustu a s ním spojeného tábora v Letech u Písku. Na jeho území stojí vepřín, který se stát rozhodl v listopadu loňského roku odkoupit za 450 milionů korun.

S dvojicí kontroverzních vyjádření přišli předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura a jeden z jeho poslanců Miloslav Rozner, kteří začali zlehčovat utrpení romského etnika během první poloviny 20. století ve spojitosti s táborem v Letech, překrucovat historická fakta a prakticky popírat zločiny proti lidskosti.

Děravé ploty

Předseda Okamura v krátkém rozhovoru pro DVTV ve volebním štábu prezidenta Miloše Zemana například prohlásil, že tábor v Letech nebyl ani oplocen, což dokládal ve skutečnosti neexistující knihou Tábor Lety: Fakta a mýty. Stalo se tak 27. ledna, tedy na Mezinárodní den památky obětí holokaustu. Proti prohlášení předsedy SPD se následně ohradilo Muzeum romské kultury a Židovská obec v Praze, které jeho prohlášení odsoudily a vyzvaly ho k omluvě.

Ostatně stačí se podívat na historické fotografie, abychom věděli, že tábor v Letech byl obehnán plotem s ostnatým drátem. Je poněkud zvláštní, že Okamura, který se k tomuto tématu nevyjádřil poprvé (v roce 2014 ve spojitosti s Lety prohlásil, že "mýtus o romském koncentráku je lež"), vlastně do problematiky není příliš zasvěcen a pravděpodobně dodnes neviděl žádné snímky z období fungování tábora. Nebo byl ten den skutečně hodně zmatený z horeček, na které se pak vymlouval...

Okamura se následně v jednom ze svých tradičních videí "omluvil" a oplocení tábora s dodatkem, že plot byl děravý a nehlídaný, přiznal. Na začátku videa si samozřejmě neodpustil kopnutí do Muzea romské kultury, u kterého měl potřebu zdůraznit, kolik si ročně inkasuje od státu. Zajímavé je, že k odsouzení svých výroků od Židovské obce v Praze se v tomto ohledu nijak nevyjádřil. Nejspíše si jako zkušený populista uvědomuje, že ohradit se proti židovské komunitě není v České republice tak přijatelné, jako ohradit se proti Romům.

Politici a pseudokoncentráky

Ve spojitosti s tím Česká televize v pořadu 168 hodin upozornila na starší výrok poslance Miloslava Roznera z Okamurova SPD. Ten se v prosinci jako stranický odborník na kulturu vyjádřil na účet bývalého ministra kultury Daniela Hermana, jenž podle něj vyhodil "z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku".

Roznerova slova se tak stala jedním z největších celospolečenských témat posledních dní. Kriticky se k nim vyjádřila řada politiků a na poslance bylo podáno trestní oznámení například Mladými sociálními demokraty, aktivistou Martinem Uhlířem a senátorem za TOP09 Tomášem Czerninem na základě § 405 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Tento paragraf stanovuje postih pro ty, kteří veřejně popírají, zpochybňují, schvalují nebo ospravedlňují nacistickou, komunistickou nebo jinou genocidu, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny nebo zločiny proti míru. Pachateli může hrozit až tříletý trest odnětí svobody.

Na základě stejného paragrafu byla rovněž podána trestní oznámení na Tomia Okamuru a to například česko-romským sdružením Konexe, které přístup předsedy SPD vnímá jako popírání genocidy. KDU-ČSL také navrhlo odvolat Okamuru z postu místopředsedy Poslanecké sněmovny, což podpořily i další politické strany.

Tomio Okamura se nakonec z celé věci začal neobratně vymlouvat, svá tvrzení ve volebním štábu Miloše Zemana svedl na blouznění z nemoci a na útočný přístup novinářky "tuneláře Bakaly" Daniely Drtinové, která se ho opovážila na něco ptát, i když měl horečku. Celou záležitost pak Okamura označil za uměle vytvořenou kauzu, jejímž cílem je poškodit jeho hnutí a dostat ho na politický okraj, aby se nemohl účastnit sestavování vlády.

SPD má údajně problém pouze se situací kolem odkupu vepřína: "Hnutí SPD má v případě tábora v Letech výhrady ke způsobu řešení piety tohoto místa. Odmítáme utajovaný způsob jednání o odkoupení farmy za 450 milionů Kč, která z části leží na bývalém území tábora a považujeme postup v této věci za riziko ve vztahu k výdajům státu a celkovému majetkovému vypořádání místa," napsal předseda na svém facebookovém profilu a prohlásil rovněž, že hnutí SPD nezpochybňuje historická fakta o utrpení lidí, kteří byli drženi v táboře v Letech. Okamura také oznámil, že se hodlá proti obviněním z popírání holokaustu bránit soudní cestou.

V minulosti se nepříjemných přešlapů ve spojení s táborem v Letech dopustilo více politiků. Například šéf hnutí ANO Andrej Babiš vešel ve známost svým prohlášením, že šlo pouze o pracovní tábor s dnes již legendární hláškou: "Kdo nepracoval, šup a byl tam!".

Zpochybňování romského holokaustu

Potřeba zlehčovat nebo rovnou zpochybňovat romský holokaust i přes jasná historická fakta, se v naší zemi stalo pro část společnosti až obsesivní záležitostí, což může mít za příčinu především stále trvající český "anticigánismus" a řada zašlých stereotypů spojených s romskou menšinou, které se dají krásně navázat na překroucená historická fakta. Třeba tvrzení, že Romy pronásledovali proto, že byli nepřizpůsobiví a nepracovali, nikoliv kvůli rasovým důvodům. 

Že se přístup k Romům, s jakým přišli v třicátých letech Němci, příliš nelišil od osudu židovského lidu, svědčí i komentáře k Norimberským rasovým zákonům, kde se můžeme například dočíst, že "k cizorodým rasám patří v Evropě kromě Židů právě jen Cikáni". Romské etnikum tedy bylo skutečně v době vlády Třetí říše pronásledováno na základě biologického původu, opravdu nešlo pouze o problémové jedince, kteří odmítali pracovat.

Ano, tábor v Letech na Písecku skutečně nejprve vznikl 8. srpna 1940 jako trestní pracovní (na základě vládního nařízení ještě z období před vznikem Protektorátu), kde nebyli shromažďováni problémoví jedinci podle etnické příslušnosti. To se ale postupně změnilo, když nacisté začali na území Protektorátu zavádět německá protiromská opatření.

V červenci 1942 byl přijat výnos o "potírání cikánského zlořádu" a následně byly sestaveny seznamy "cikánů a cikánských míšenců". Tábor v Letech se tak 2. srpna 1942 oficiálně stal "cikánským táborem", který shromažďoval "nepřátele rasově čistého státu" a připojil se tím k říšskému řešení "cikánské otázky". Do tábora, ve kterém byli původně pouze dospělí muži na práci, se tak nastěhovaly celé romské rodiny, včetně malých dětí.

Do Let se s rodinou dostal například i známý romský odbojář Josef Serinek, který se po útěku z tábora stal partyzánským velitelem operujícím pod přezdívkou "Černý".

Jeden z článků továrny na smrt

Táborem v Letech prošlo na 1300 osob a během jeho fungování se značně překračovala kapacita, kterou dokázal objekt pojmout. To se silně podepsalo na podmínkách, ve kterých vězni museli žít. Život jim neulehčoval ani velitel tábora Josef Janovský (tábor měla na starosti česká politická správa, nikoliv Němci), který proslul svou krutostí a přísností. Podle řady svědectví od vězňů i zaměstnanců například úmyslně vydával malé příděly jídla, nebo vážně nemocné posílal na smrt na těžké práce. Neobvyklé nebylo ani surové bití a další fyzické tresty.

V táboře zemřelo minimálně 326 osob, z toho více než 200 dětí. Hlavní příčinou úmrtí byla především epidemie skvrnitého tyfu, což svými děsivými praktikami a přístupem k vězňům jako ke zvěři zavinil právě velitel Janovský.

"Většina dětí měla jen roztrhanou košilku, některé byly úplně nahé. Jedinou přikrývkou tohoto dětského stáda byla velká celtová plachta, která samozřejmě pro všechny nestačila. Navzájem si ji přetahovaly, a to jak rukama, tak zuby. Abych zjistil skutečný stav hygieny pod celtou, celou jsem ji odkryl. První, co jsem si s hrůzou uvědomil, byly dětské mrtvolky. Druhý, snad ještě horší pohled, byl na děti v agónii, některé v horečkách. Vzpomínám si velmi jasně a dodnes, že se přede mnou odkryl obraz, který co do hrůzy předčil nejstrašnější představy o pekle," popsal stav v táboře ve své zprávě mikrobiolog František Patočka, který se účastnil vyšetřování epidemie.

Velitele Josefa Janovského kvůli tyfové epidemii úřady odvolali ještě před oficiálním zrušením objektu, které proběhlo na začátku srpna 1943. Po konci druhé světové války byl s velitelem a dalšími dvěma dozorci veden soudní proces. Pro nedostatek důkazů ho ale v roce 1948 zprostili obvinění a vinným byl nakonec shledán pouze jeden z dozorců.

Na základě nařízení Heinricha Himmlera z 29. ledna 1943 Romy z tábora v Letech postupně deportovali do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Tam byli umístěni do osvětimského "cikánského rodinného tábora" a společně s dalšími vězněnými 2. srpna 1944 v rámci řešení "cikánské otázky" povražděni. Konce války se z odhadovaných pěti a půl tisíc Romů žijících na území protektorátu dočkalo pouze necelý šest set. 

Hořké dědictví

Lety tak zabírají v historii romského holokaustu velmi důležité místo, ač nešlo přímo o tábor vyhlazovací, ale o krajní článek říšské továrny na smrt. Ve výsledku jsou časté hádky o to, jaké přízvisko táboru dát, celkem malicherným slovíčkařením. Je jedno, jestli táboru v Letech budeme říkat internační, sběrný, koncentrační, nebo "cikánský" tábor. Důležitá jsou fakta. Důležité je myslet na to, že zde za nelidských podmínek umírali lidé, dospělí i malé děti, a to pouze kvůli své etnické příslušnosti. A pro nás je také velmi důležité, že tento tábor vedli Češi.

Možná právě i to, že tábor v Letech byl v českých, nikoliv německých rukou, je pro mnohé lidi důvod, proč bagatelizují romský holokaust a odmítají přiznat podíl na těchto hrůzách Čechům, kteří se neváhali obrátit proti vlastním spoluobčanům.

Tím spíš bychom si ale tuto historii měli připomínat, ne se ji snažit zamést pod koberec, jak to momentálně můžeme vidět například v Polsku, které se snaží překrucovat dějiny ve svůj prospěch. Nemůžeme si z historie Protektorátu připomínat pouze hrdinné odbojáře a parašutisty, je třeba myslet i na ty Čechy, kteří selhali. Nesmíme si malovat naše dějiny čistě narůžovo, to je cesta do pekel.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články