Dnes je čtvrtek 28. března 2024., Svátek má Soňa
Počasí dnes 15°C Občasný déšť

Satelity umí 'předpovídat', kde propuknou parazitická onemocnění

Satelity umí 'předpovídat', kde propuknou parazitická onemocnění
Vesmírné satelity mají mnoho využití. Jením z nich je boj s nebezpečnými viry | zdroj: ThinkStock

Satelity na orbitě umí předpovědět místa pravděpodobného výskytu parazitických onemocnění. Zdravotnické organizace je používají pro boj s šířením nemocí. A jak to přesně funguje?

Družicové snímky jednotlivých oblastní umožňují vědcům zmapovat a posoudit, kde jsou pro určité viry příhodnější podmínky. Odhadnou tak například výskyt plžů v Africe. Hlemýždi a plži patří mezi hlavní přenašeče parazitických nemocí v tropickém pásmu. Platí to i pro vodní plže přenášející červy, které pak šíří schistosomózu.

Vědci k určení pravděpodobnosti výskytu nemoci porovnávají mapy vodních toků s družicovými daty o místech obývaných lidmi. Tam, kde se údaje z map překrývají, hrozí zvýšené ohrožení nákazy. Zdravotníci tak díky satelitům s předstihem vědí, na jakou konkrétní oblast se mají zaměřit.

Tento postup odborníci používají i při mapování výskytu hmyzu, který přenáší další choroby. Jsou tak schopni určit a předpovědět například pohyb moskytů.

Profesor Ken Linthicum z amerického ministerstva zemědělství používá satelitní snímky pro předpověď výskytu malárie, horečky dengue, nemoci chikungunya a dalších virů. "Klíčové je porozumět spojení ekologie v souvislosti s předchozím vývojem šíření viru. Samotná data nestačí," tvrdí vědec.

Množství dat získaných z vesmíru má v následujících letech rapidně růst. Evropská unie startuje projekt nových strážních satelitů. Flotila kosmických těles představuje dosud největší pozorovatelský projekt tohoto typu. Veškeré získané informace budou volně dostupné.

Schistosomóza zpravidla není smrtelná, způsobuje však závažné zdravotní následky. Nemoc vyvolávají parazitické krevničky, které žijí v cévách hostitele. K nákaze stačí kontakt kůže člověka s vodou kontaminovanou larvami krevniček. Rozvinuté larvy se pak živí hostitelovou krví.

V současné době je touto nemocí nakaženo 200 milionů lidí ze 74 zemí světa. Plných 80 procent nakažených se nachází v subsaharské Africe. Dalších 600 milionů lidí je touto nemocí ohroženo. Kromě Afriky se jedná o obyvatele Latinské Ameriky a jihovýchodní Asie.

Zdroje:
BBC