Návrh žaloby stojí na tom, že Zeman dle jejích tvůrců svými více či méně závažnými skutky ústavu porušuje. V návrhu se prezidentovi vytýká osm konkrétních případů jednání - například nečinnost ohledně odvolávání a jmenování ministrů či vystupování v rozporu s oficiální politikou České republiky.

Vypracování žaloby podnítily údajné snahy o ovlivňování justice prezidentem a lidmi spjatými s Hradem. 

Zeman už dříve odmítl, že by jeho jednání bylo v rozporu s ústavou. 

Podporu návrhu žaloby ve středu vyjádřili zástupci senátorských frakcí KDU-ČSL, STAN a ODS a také iniciátoři žaloby z klubu Senátor 21. Proti měli být zástupci vládního hnutí ANO a většina sociálních demokratů. 

Někteří senátoři kritizovali, že návrh žaloby obsahuje více skutků - ne všechny její body považují za hrubé porušení ústavy. 

Podle šéfa klubu Senátor 21 Václava Lásky by jednoskutková žaloba zřejmě měla jednodušší cestu Senátem i sněmovnou, ale zřejmě by neuspěla u Ústavního soudu. 

K přijetí návrhu žaloby je kromě souhlasu třípětinové většiny senátorů přítomných na schůzi třeba i souhlas 120 poslanců. Sněmovna má na projednání tři měsíce, pokud se nevyjádří, tak se má dle Lásky za to, že souhlas nedala. Souhlas poslanců je třeba k tomu, aby pak žaloba doputovala k Ústavnímu soudu. Vzhledem k rozložení sil ve sněmovně se tak zřejmě nestane. 

Středeční jednání Senátu bylo neveřejné. V případě hlasování o návrhu ústavní žaloby tak přikazuje jednací řád.