Zpět na články

Stát mne připravil o firmu a miliardový majetek, říká podnikatel. O nápravu bojuje už 21 let

Příběh Jiřího Malíka v sobě skrývá prvky filmového dramatu, který se promítá ve smyčce, a konec je tak stále v nedohlednu. Už před dvaceti lety Malík přišel o svou firmu, když mu ji finanční úřad zabavil při dočasné platební neschopnosti jako zástavu za neuhrazenou daň. Přestože stát své peníze získal už před 14 lety, pan Malík svůj majetek stále nemá, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Ilustrační snímek Ilustrační snímek, zdroj: Hlídací Pes

Co má, jsou stále narůstající dluhy, zejména za nezaplacené daně a poplatky. Po státu roky marně požaduje vrácení původního majetku své firmy navýšeného o úroky.

"Stát mi už více než dvacet let nezákonně zadržuje firmu a majetek. Podle daňové správy i podle ministerstva financí můj majetek, s nímž jsem jako vlastník mohl právně nakládat, v roce 1998 činil minimálně 1,115 miliardy korun. S úroky jsou to nyní násobky této hodnoty," říká Malík.

"Jsem připraven o tom se státem jednat, ale nikdo o tom se mnou mluvit nechce, moje podání ministerstvo financí setrvale ignoruje," podotýká.

Ve věci Malíka opakovaně v posledních letech interpelovali vládu někteří poslanci. Už v minulém funkčním období například poslanec ODS Martin Novotný.

Podle něj dospěl spor do fáze, kdy jde více o politiku než o spravedlnost. "Jde tam už o tak velké peníze, že to působí dojmem, že nikdo z úředníků na sebe nebude ochoten vzít zodpovědnost za jakýkoli krok, který by vedl k vydání majetkových práv," řekl už dříve pro HlídacíPes.org dnes již bývalý poslanec Novotný.

Naposledy se letos v únoru na ministryni financí Alenu Schillerovou a na premiéra Andreje Babiše obrátil interpelací poslanec ODS Zbyněk Stanjura.

"Nemohu se ztotožnit s názorem pana Malíka, že by orgány finanční správy jednaly při výkonu svěřené veřejné moci nezákonně. (…) Ministerstvo financí nezpůsobilo a nadále nepůsobí daňovému subjektu škodu na jeho právech a majetku," reagovala na jeho písemnou interpelaci ministryně financí. Premiér Babiš se ve své písemné odpovědi z 18. března odkázal jen na znění její odpovědi.

Dluhy, kam se podíváš 

Příběh Jiřího Malíka popsal HlídacíPes.org již před třemi lety. Od té doby sice přibyly nové žaloby, ale fakticky se nic nezměnilo.

Pro připomenutí: na počátku 90. let byl Jiří Malík úspěšným podnikatelem. Vlastnil firmu Malik International Consulting (M.I.C.) s obratem v miliardách korun, podnikal v oblasti developmentu a na dani z příjmu za rok 1997 měl zaplatit bezmála 103 milionů korun.

Tuto sumu měl uhradit k 30.6.1998, počítal při tom se 151 miliony korun, které mu měla společnost Tesco v souladu se smlouvou zaplatit do konce února v rámci kupní ceny za pozemky. Peníze ale nedorazily.

Potřebnou hotovost Malík neměl, daň proto nezaplatil a daňový úřad mu obstavil a zabavil veškerý firemní i soukromý majetek. Od té doby až do současnosti jím nemůže nijak disponovat.

Malík nepopírá, že měl finanční úřad původně právo neuhrazenou daň vymáhat a zabavit kvůli tomu i majetek. "Stát byl oprávněn zabavit mi majetek odpovídající mé daňové povinnosti, ne celou firmu," říká Malík.

Jen s trochou nadsázky řečeno Malík nyní dluží, kam se podívá. Ani to nijak nezastírá.

"Stát mi zabavil majetek, ale spravuje ho tak, že je zatížen dluhy a zajištěními ze strany České správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, městských úřadů a dalších institucí, a to v důsledku dluhů na různých povinných odvodech, ať už na sociální zabezpečení, státní politiku zaměstnanosti, zdravotní pojištění, daně z nemovitostí či nezaplacené mzdy atp.," píše například v dopisech ministryni financí Schillerové či premiéru Babišovi.

Jak ale vysvětluje, všechny tyto nové dluhy vznikly a narůstaly proto, že mu stát znemožnil disponovat s jeho majetkem, a on proto neměl žádnou možnost jej pro splnění zákonných povinností použít. "Toto právo a s ním současně i povinnost přešla na toho, kdo mi majetek zabavil," dodává.

Soudní poplatek čtyři miliony 

Malík proto na stát, zastoupený ministerstvem financí, podal dvě žaloby: na restituci původního stavu a na protokolární předání firmy.

Přijetí první z nich ale Obvodní soud pro Prahu 1 podmínil zaplacením nejvyššího možného soudního poplatku ve výši 4,1 milionu korun (vypočítaný z žalované částky přesahující miliardu korun plus úroky z prodlení), druhou žalobu ani po třech letech nezačal soud řešit.

Žádost o osvobození od čtyřmilionového poplatku obvodní soud zamítl. Dovolání odmítl i Nejvyšší soud. Právě jeho verdikt Malík, zastoupený právníkem Alešem Gerlochem, napadl ústavní stížností.

"V dubnu to byl přesně rok, co jsme ústavní stížnost podali," říká Malík, který nemá žádné příjmy, je závislý na podpoře svých potomků a přátel a v roce 2013 dosáhl důchodového věku. "Kvůli tomu, aby jednání státu nedopadlo i na mou manželku, jsem se raději rozvedl," konstatuje.

Jiří Malík prostřednictvím Aleše Gerlocha podal i druhou ústavní stížnost. V ní soud žádá, aby nařídil ministerstvu financí a ministerstvu práce a sociálních věcí, aby stáhlo zástavy na majetek Malíkovy firmy.

Jde především o zhruba osm hektarů stavebních pozemků u Olomouce a menší pozemky v Praze – Šeberově. Ty stát blokuje kvůli dluhu na neodvedených daních, zejména zdravotním a sociálním pojištění.

"Stále mi jménem státu dávají penále za to, že neplním své zákonem stanovené povinnosti a neplatím, i když mi veškerý majetek už přes dvacet let blokuje ten samý stát, který to po mně vymáhá," popisuje začarovaný kruh Malík.

Ministerstvo financí to ale vidí jinak. "Ministerstvo financí má za to, že ze skutečností tvrzených panem Jiřím Malíkem nelze odvodit nárok pana Jiřího Malíka na jakékoliv finanční plnění. Ministerstvo financí uplatňované nároky považuje za neoprávněné," říká Šárka Šmolíková z tiskového oddělení ministerstva.

Majetek ke dni zabavení 

Malík žádá o zrušení veškerého zajištění svého majetku, zastavení všech exekučních řízení a především "úplné obnovení majetkové a statusové podstaty mé firmy M.I.C. a dispozičních práv k majetku a jeho plné navrácení do vlastnictví v rozsahu, jakou měl ke dni zahájení zásahu, tedy ke dni 22.7.1998."

Ministerstvu financí ale prý "není známo", že by měl pan Malík v současné době zablokován nějaký majetek například na základě zástavního práva nebo zajišťovacích příkazů správce daně.

"Pokud jde o exekučně zabavené věci a jiné majetkové hodnoty, tyto již majetkem pana Malíka nejsou a nelze je tedy 'odblokovat," namítá za ministerstvo financí Šmolíková.

Zástavu Malíkova majetku finanční úřad skutečně oficiálně zrušil už v prosinci 2009. Jeho původní firma M.I.C. sice již neexistuje, byla na návrh správy sociálního zabezpečení zrušena ke dni 6.1.2018. Na Malíka samotného je stále uvaleno 14 exekucí na dlužné částky.

Ministerstvo financí je ve svém postoji konzistentní. Andrej Babiš ještě jako ministr financí už před několika lety odpovídal na poslaneckou interpelaci ve věci případu Jiřího Malíka: "Ministerstvo financí nezpůsobilo a nadále nepůsobí daňovému subjektu škodu na jeho právech a majetku," napsal tehdy v odpovědi Andrej Babiš.

"K odstranění majetkových i nemajetkových důsledků nezákonných rozhodnutí veřejné moci slouží v českém právním řádu institut odpovědnosti za škodu. Pan Malík uplatnil nárok na náhradu škody a nebyl úspěšný," dodal v reakci na poslaneckou interpelaci Babiš.

Jiří Malík ale opakovaně namítá, že nejde o náhradu škody, ale o navrácení věci do původního stavu: "Nechci náhradu škody, chci, aby mi stát majetek, který mi nezákonně zabavil, protokolárně předal, předložil vyúčtování za dobu jeho správy a vrátil jej v jeho reálné hodnotě ke dni zabavení."

Daňové řízení trvá už 21 let 

Vedle toho běží i další spor mezi Jiřím Malíkem a ministerstvem financí – o prominutí penále z původně nezaplacené daně z příjmu.

Jak jsme popsali výše, Jiří Malík měl za rok 1997 uhradit daň z příjmu ve výši 103 milionů korun. Počítal s penězi za prodej pozemku od společnosti Tesco, ale ty nedorazily.

V roce 1998 přenesl správce daně povinnost uhradit vyměřenou daň právě na Tesco, coby takzvaného poddlužníka. Firma nakonec "Malíkovu" daň státu zaplatila až v roce 2005. Za sedm let ale narostlo daňové penále na 123 milionů korun, které ovšem stát nevymáhal po Tescu, ale opět po Jiřím Malíkovi.

"Daň byla zaplacena 2. února 2005. Daňové penále ve skutečnosti představuje 'sankci' za to, že poddlužník, společnost Tesco Stores, a. s., splnil svou zákonnou povinnost až po 2 296 dnech. Exekuční příkaz na přikázání této pohledávky byl vydán již 22. 10. 1998 a od tohoto dne byla pohledávka ve výhradní dispozici státu," argumentuje v ústavní stížnosti Malíkův právník Aleš Gerloch.

Malík mimochodem na společnosti Tesco později vysoudil zhruba 130 milionů na úrocích z původní dlužné sumy. "Peníze jsem použil na uhrazení dluhů způsobených nikoli mnou, ale opět nezákonným zásahem státu do mého práva vlastnického a práva podnikat," vysvětluje.

Tím ale hra milionů nekončí. V roce 1999 správce daně na základě kontroly k původně přiznané dani 102 milionů korun doměřil dalších 42 milionů. Když se Jiří Malík odvolal, Finanční ředitelství pro hl. m. Prahu sumu navýšilo o dalších 302,4 milionu korun.

Celkově tak Malíkova daňová povinnost za rok 1997 měla náhle činit přes 446 milionů korun. A k tomu přibylo k 19. červenci 2005 ještě zmíněné daňové penále ve výši 123 milionů.

Později byla však tato nová rozhodnutí na základě správních žalob, které Malík podal, zrušena. Do současnosti ale zůstalo penále 14,7 milionu korun.

"Ministerstvo financí setrvává na svém názoru, že nejsou splněny podmínky pro prominutí zbývající části penále ve výši 14 729 804,- Kč, neboť situace pana Malíka již byla z hlediska tvrdosti zákona dostatečně zohledněna předchozími rozhodnutími o jeho žádostech," konstatuje za MFČR mluvčí Šárka Šmolíková.

Malík i jeho právník Aleš Gerloch penále označují za "nezákonně vyměřené". "Celkem byly v této věci vydány již tři rozsudky Městského soudu v Praze, z prosince 2009, srpna 2012 a dubna 2016, jimiž soud zrušil všechna zamítavá rozhodnutí Ministerstva financí ve věci prominutí daňového penále jako nezákonná pro nedostatek důvodů, na nichž byla založena," konstatuje ve svém rozkladu pro Ústavní soud Aleš Gerloch.

"Stát se mnou jedná jako se zločincem, svými kroky ze mne vytvořil právní objekt. Tím jsem zbaven své základní lidské důstojnosti a zredukován na pouhou fiskální položku České republiky. Lze bez jakéhokoli přehánění říci, že tento dlouhotrvající devastující protiprávní postup českých orgánů fakticky vedl k mé naprosté sociální a ekonomické popravě," říká Jiří Malík.

Důsledkem sporů je, že daňové řízení zahájené 30. června 1998 (tedy dnem podání daňového přiznání za rok 1997) nebylo stále uzavřeno, běží tedy už skoro 21 let.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky 

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články