Není to tak dávno, co se mezi ochránci přírody, lovci a široké veřejností strhla ostrá debata o tom, jak nejlépe chránit přírodu a zabránit poklesu populace některých zvířat.

O problému s regulací zvířat vědí své v parku Waterton Lakes, kde místní ochránci bojovali s farmáři za zachování populace medvěda grizzlyho. Téměř 150 let po smrti přírodovědce Watertona, který prosazovat ochranu všech zvířat, tedy i těch, které jsou pro člověka nebezpečné. A 10 let od zákazu lovu medvědů ve Watertonu. 

Přestože je park relativně malý, žije 40 až 80 medvědů černých, což je mnohem více, než tamní ekosystém dokáže zvládnout. Kanadská odbornice Andrea Morehouseová navíc posbírala v parku a jeho okolí vzorky chlupů 177 medvědů grizzly, což je poddruh medvěda hnědého.

Jen za loňský rok bylo v oblasti zaznamenáno přes pět desítek incidentů s medvědy grizzly, z toho v 17 případech byla zvířata zastřelena. 

Návštěvníkům se proto doporučuje, aby se 'vyzbrojili' speciálním sprejem na odstrašení medvědů. Děti, které žijí v blízkosti parku, běžně nosí tyto spreje do školy. Cesta od domovních dveří na autobusovou zastávku se totiž rychle může změnit z procházky v nebezpečné vyjednávání s grizzlym. 

"Tam, kam jsem jako dítě jezdíval na koni, bych dnes svoje děti kvůli medvědům nepustil," stěžuje si místní rančer Jeff Bectell. 

I přes pár nespokojených farmářů se k odstřelu medvědů správa parku neuchýlila. A celkově se pohled na tyto chundelaté šelmy v průběhu mnoha let změnil, lidé jsou k nim tolerantnější. 

"Ještě do 40. let byli zaměstnanci parku pobízeni k tomu, aby stříleli tyto predátory pro 'dobro' ostatních zvířat. Dnes se lidé chodí na tyto predátory dívat," poznamenává biolog Jon Stuart-Smith. 

Jeden z místních farmářů Charlie Russell tvrdí, že medvědi nejsou přirozeně agresivní vůči lidem a v jejich blízkosti lze žít relativně bez problémů. "Medvěd, který tě má rád, tě nezraní. Vyzkoušel jsem to na vlastní kůži," vysvětluje. 

"Za 18  let farmaření v blízkosti parku jsem kvůli medvědům nepřišel o jedinou krávu, ale viděl jsem medvěda zabít krávu sousedovi," dodává. 

Vláda v Albertě se snaží farmářům nahradit ztráty na domácích zvířatech zabitých medvědy. Podle některých z nich je to ale málo. Odškodné se platí z licencí vydávaných k rybolovu a lovu. Farmáři přitom chtějí, aby odškodné přispívali všichni daňoví poplatníci z Alberty.

I přes tyto drobné rozmíšky, 150 let od Watertonovy smrti je jeho filosofie ochrany nebezpečných predátorů stále v kurzu. A park v kanadské Albertě je důkazem, že soužití zvířat s lidmi není nemožné.