Zpět na články

Sultánovo letiště: Tak trochu jako egyptské pyramidy

Stavba nového gigantického istanbulského letiště se trochu zadrhává na protestech dělníků. Megalomanského prezidenta ale nic nezastaví: Největší aeroport na světě bude 29. října včas slavnostně otevřen k oslavám 95. výročí vzniku Turecké republiky.

Pohled na staveniště nového istanbulského letiště s řídicí věží Pohled na staveniště nového istanbulského letiště s řídicí věží, zdroj: Profimedia.cz

Sovětské náramkové hodinky jsou největší, nejtěžší a nejrychlejší, říkalo se ve staré anekdotě. Sovětský svaz je sice minulostí, ale jeho megalomanství s chutí převzal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Sultánské manýry v minulosti předvedl už několikrát – například svým novým prezidentským palácem, jehož areál je velký skoro jako pět Václaváků.

Do pěti let první na světě

Jeho dalším prestižním projektem je nové istanbulské letiště, které se v první fázi má s kapacitou 90 milionů cestujících ročně stát třetím největším na světě. Po dalším rozšíření v roce 2023 bude mít kapacitu až 200 milionů cestujících, což z něj udělá největší letiště na světě. Z první příčky tak vytlačí Hartsfieldovo-Jacksonovo mezinárodní letiště v americké Atlantě, které loni odbavilo 104 milionů lidí.

Nereálné to rozhodně není – loni letecká doprava v Turecku narostla o jedenáct procent, v první polovině letošního roku dokonce o šestnáct.

Istanbul má nyní dvě mezinárodní letiště - Atatürkovo a letiště Sabihy Gökcenové. Atatürkovo s téměř 64 miliony cestujících dosud figurovalo mezi největšími letišti na 15. místě. Kapacitně už ale nestačí a vzhledem k umístění je už nelze rozšiřovat. Po dokončení toho nového má být uzavřeno pro pravidelné spoje a zřejmě se z něj stane park.

Nové letiště staví turecké konsorcium IGA v evropské části Istanbulu asi 35 kilometrů od centra, s nímž ho příští rok spojí metro. Do té doby to budou muset zvládnout autobusy.

Miliardy korun, otrocká práce a stovky životů

Letiště zatím schlamstlo v přepočtu přes 280 miliard korun, což z něj už teď činí největší infrastrukturní projekt tureckých dějin. Erdogan v roce 2015 odhadoval celkové náklady na trojnásobek této sumy.

Na dokončení letiště maká dnem i nocí 36 tisíc stavebních dělníků (což zhruba odpovídá počtu obyvatel Tábora nebo Znojma). Peníze ovšem nejsou jedinou daní, kterou si stavba vyžádala. Podle oficiálních vládních údajů tu zahynulo 27 lidí, odbory hovoří o téměř čtyřech desítkách mrtvých. Deník Cumhuriyet psal v únoru dokonce o čtyřech stovkách obětí a také Amnesty International odhaduje, že mrtví jdou do stovek. Nezávislé turecké webové zpravodajství T-24 nedávno citovalo jednoho inženýra, který na budování letiště pracoval dva roky. Ten dokonce tvrdí, že tisícovka obětí od začátku stavby v červnu 2014 je velmi optimistický odhad.

Stavebním dělníkům dochází trpělivost. Vadí jim nevyhovující ubytování, nedostatečná bezpečnostní opatření, časový pres, porušování hygienických předpisů a špatná strava. Podle svědectví jednoho z nich prý dostávají denně k jídlu jednu až dvě brambory. Tvrdí, že se s nimi nezachází jako s lidmi. Požadují také výplatu zpožděných mezd a záruku, že nebudou po dokončení stavby propuštěni.

Proti špatným pracovním podmínkám v půlce září stávkovali a protestovali, policie se s nimi ale rozhodně nemazala. Rozehnala je obušky a slzným plynem, spoustu jich pozatýkala a některé následně poslal soud za mříže za poškozování veřejného majetku, porušování práva na shromažďování, odporování policii a porušování práva na práci.

Dohnat a překonat Dubaj: Nová brána do Asie

Základní kámen letiště byl položen v červnu 2014 a výstavba začala v květnu 2015. Turci tak za čtyři roky zvládnou to, na co Němci v Berlíně budou potřebovat 14 let – když to dobře půjde. Nehledě na to, že nové letiště v německé metropoli, které se začalo stavět v září 2006 a mělo by být dokončeno v roce 2020, bude třikrát menší než to istanbulské.

Podle expertů si od gigantické stavby Erdogan slibuje, že díky výhodné poloze vystřídá Dubaj a Dauhá jako přestupní stanice na cestě do Asie. Dubaj by koneckonců překonalo už s 90 miliony cestujících.

Minimálně zpočátku ale bude letiště značně předimenzované: 500 stojánek, 18 tisíc parkovacích míst a nákupní areál o čtvrtinu větší než celé pražské Karlovo náměstí. O řídící věži se už nyní říká, že z architektonického hlediska je možná nejhezčí na světě.

Letos v únoru byla dokončena první vzletová a přistávací dráha, která je 3,75 kilometru dlouhá a 60 metrů široká. Po úplném dokončení má mít letiště takových drah šest, čtyři moderní terminály a kryté parkoviště pro 40 tisíc automobilů. Přímo v budově jednoho z terminálů bude i hotel se 450 pokoji. Dále má být v areálu zdravotnické středisko, kanceláře či mešita. Po letošním otevření má letiště zaměstnávat na 100 tisíc lidí, v roce 2025 by mělo vytvořit přímo či nepřímo 225 tisíc pracovních míst.

První let uskuteční 29. října - jak jinak - Turkish Airlines. Následovat mají první mezinárodní lety do Ázerbájdžánu a turecké části Kypru. Na nové letiště má létat téměř sto leteckých společností, které ho spojí s asi 300 destinacemi po celém světě. Jako první na letišti přistál letos v červnu letoun s tureckým prezidentem. 

Tagy: letiště zahraničí Turecko Istanbul

Zdroj: vlastní

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články