Nové studie dokazují, že pocit sounáležitosti s komunitou, rodinou či přáteli je pro štěstí důležitější než bohatství.

Kdo by nechtěl žít v nejšťastnější zemi na světě? Něco jiného ale patřilo ke štěstí před sto lety, něco jiného před rokem a něco odlišného je štěstí dnes v době koronavirové pandemie. Mění se kritéria, podle čeho člověk posuzuje svoje štěstí, a zároveň s tím se mění i koncept nejšťastnější země. 

… zato pro znechucení má výraz jediný. Dospěli k tomu v pozoruhodném výzkumu američtí vědci. Pokládají to za důkaz, že štěstí funguje jako sociální lepidlo, které lidi sbližuje a drží pohromadě.

K takovému závěru dospěla studie Oxfordské univerzity. Povšimnout by si jí měli zejména zaměstnavatelé a manažeři.

Počet šťastných Rusů je nejvyšší za posledních 25 let. Šťastnými se tam cítí až 78 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění agentury VCIOM.  Úplně nejpočetnější jsou Rusové od 18 do 24 (92 procent) a paradoxně lidé s vyšším vzděláním (83 procent). 

Pouze sedm procent Čechů si myslí, že domácí ekonomika zvládá krizi. Desetkrát více lidí si myslí opak. Narůstající obavy směřují k budoucnosti a sílí přesvědčení, že Česko se vydává nesprávným směrem. Jak připomněla média, Češi svým škarohlídstvím trumfují už většinu sousedních zemí včetně chudších Slováků.

Přerovští Romové už nechtějí nadále žít v České republice. Bojí se občanské války. Proto budou hledat útočiště v Anglii. Věří, že jim zde bude lépe a najdou tu štěstí a klid. Dokonce napsali dopis anglické královně Alžbětě II., v němž ji žádají o azyl a finanční pomoc na cestu. Podle bývalého ministra pro lidská práva Michaela Kocába je to důsledek nečinnosti jeho nástupkyně Moniky Šimůnkové. Ta obvinění popírá.