Zpět na články

Ukrajina se bojí kapitulace před Ruskem

Kyjev udělal zásadní krok k řešení konfliktu na východě Ukrajiny. Prezidenta Volodymyra Zelenského ale čeká zkouška ohněm. Pokud neobstojí, radikálové ho můžou svrhnout jako jeho někdejšího předchůdce Janukovyče.

Lidé ve Lvově protestují proti schválení Steinmeierova plánu Lidé ve Lvově protestují proti schválení Steinmeierova plánu, zdroj: Profimedia.cz

Konec války, nebo nová revoluce? Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělal rozhodný krok k řešení situace na východě Ukrajiny: Souhlasil s tak zvaným Steinmeierovým plánem. V Kyjevě zřejmě usoudili, že ve věci obnovení svrchovanosti nad Donbasem jim ujíždí vlak. O politické řešení pětiletého konfliktu ale nemají zájem ukrajinští radikálové.

Koncem dubna zvolený prezident Zelenskyj by rád dostál svému předvolebnímu slibu - ukončit válku na východě země. Nyní se naskytla šance, jak se k míru na Donbasu co nejvíce přiblížit. A možná jde o šanci poslední. I tak to bude běh na dlouhou trať.

Začátkem října na zasedání třístranné kontaktní skupiny pro řešení situace na východní Ukrajině nastal průlom. Zástupci Ukrajiny, OBSE a Ruska, ale také představitelé vzbouřeného Doněcka a Luhanska se dohodli, že Kyjev přizná povstaleckým zónám zvláštní status. Tím by se pohnula z mrtvého bodu realizace minských dohod o míru na Donbasu z roku 2015.

Kyjev přistoupil na tak zvaný Steinmeierův plán (nazvaný podle bývalého německého ministra zahraničí a nynějšího prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera). Plán počítá s uznáním zvláštního samosprávného statusu povstaleckých zón a s uspořádáním mimořádných voleb na vzbouřeneckých územích. Hlasování by se mělo konat podle ukrajinské legislativy a pod dohledem OBSE. Pokud by bylo demokratické, mělo by zpečetit autonomní postavení Doněcku a Luhansku v rámci ukrajinského státu.

Z Kyjeva zaznívá, že by se mimořádné volby měly uskutečnit příští rok na jaře nebo v létě, případně na podzim 2020 společně se zastupitelskými volbami na Ukrajině.

A poté by už vše mělo jet jako na drátkách. Územní celistvost Ukrajiny by byla obnovena a na Donbasu by byla uznaná regionální vláda s širokými pravomocemi. Kyjev by této oblasti měl umožnit vlastní jazykovou identitu, povolit spolupráci s ruskými regiony a také by bývalí povstalci měli disponovat vlastními ozbrojenými složkami.

Uznání Steinmeierova plánu bylo rovněž jednou z podmínek Ruska pro uspořádání summitu normandské skupiny sdružující nejvyšší představitele Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie. A vůbec na uskutečnění prvního setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Zelenským.

Potud v pořádku. Plán je připraven a brzy by měly být odděleny bojující skupiny na frontové linii ve dvou vymezených oblastech, což má dokázat seriózní zájem o jeho plnění. Jeho přímá aplikace však nebude lehká.

Bez dohody to nepůjde

Zelenskyj se nechal slyšet, že se volby mohou konat až poté, co ukrajinská vláda bude kontrolovat hranici s Ruskem a Moskva stáhne své jednotky ze vzbouřeneckých republik. "Pokud chceme, aby se volby uskutečnily v souladu s ukrajinskou legislativou, tak to vnímáme tak, že tu nemohou být kulomety a hranice musí být naše," zdůraznil Zelenskyj.

Je zcela jasné, že na takovou podmínku Doněck ani Luhansk nepřistoupí. "Když (Zelenskyj) říká, že se volby na Donbasu uskuteční až poté, co Ukrajina bude kontrolovat hranici, tak nechápe, že on nerozhoduje o tom, kdy se u nás uskuteční volby. O tom rozhodujeme my. Kyjevská vláda nebude kontrolovat hranici," stojí ve společném prohlášení vůdců obou vzbouřeneckých republik Denise Pušilina a Leonida Pasečnika.

Bez vyjednávání Kyjeva s Moskvou nebo přímo s rebely se nadějný proces na vyřešení konfliktu na východě Ukrajiny může zastavit dřív, než se stačí rozjet.

Kyjev přitom nemá času nazbyt. Steinmeierův plán může být poslední šancí, jak neprohrát válku a definitivně nepřijít o Donbas podle krymského vzoru.

Východoukrajinští rebelové neskrývají, že jejich cílem je co nejtěsnější integrace s Ruskou federací. A pokud to bude možné, chtějí se stát součástí Ruska. Letos na jaře Moskva začala vydávat obyvatelům vzbouřeneckých republik ruské občanství. Tím byla odstartována měkká ruská anexe Donbasu. Rusko je posledních pět let hlavní investor a donor vzbouřeného Donbasu. Přes ruské území a s požehnáním ruského režimu vyvážejí republiky své zboží na zahraniční trhy. Přitom nejde pouze o mediálně propíranou kauzu exportu uhlí do EU.

Jak sdělil v Moskvě na neveřejném setkání s novináři šéf Doněcké lidové republiky Denis Pušilin, kterého se zúčastnil autor textu, rebelové spoléhají na to, že Kyjev nehodlá plnit minské dohody, což jim dává prostor k sbližování s Ruskem.

Špatný a ještě horší scénář

Zdá se, že nyní nastal čas, aby se Kyjev rozhodl, co vlastně chce. Reintegrovat vzbouřené regiony a poskytnout jim širokou autonomii s vědomím, že budou v rámci Ukrajiny trojským koněm? Nebo vzdát všechny pokusy o zachování územní celistvosti a s konečnou platností se zbavit rebelů neuznávajících ústřední vládu?

Zelenskyj má na výběr z politicky špatného a ještě horšího scénáře. Obě varianty ukrajinští nacionalisté považují za zradu národních zájmů. Radikálům, ale také stoupencům exprezidenta Petra Porošenka nebo matadorky Julije Tymošenkové více vyhovuje současný status quo.

Ukrajině totiž umožňuje, aby se stavěla do pozice oběti ruské agrese (kterou bezesporu do jisté míry je). A malý David čelící Goliášovi s ušankou nemůže provádět nutné reformy, naopak si zaslouží pomoc a pochopení. Tak alespoň zněla ukrajinská rétorika posledních pět let za Porošenkovy vlády.

V neděli 6. října se na náměstí Nezávislosti v Kyjevě, tradičním místě protivládních vzpour – majdanů, a v dalších ukrajinských městech konaly masové demonstrace proti kapitulaci před Ruskem. Tak totiž část ukrajinské společnosti chápe Steinmeierův plán. Po více než sto dnech vlády proto musí prezident Zelenskyj čelit první vážné výzvě.

Ukrajina se blíží k osudovému rozcestí. Má šanci uzavřít konflikt, který je ozvěnou rozpadu SSSR. Konflikt, který zásadně poznamenal evropskou bezpečnost. Je tomu mnohem blíž než Moldavsko nebo Gruzie. Je však otázkou, jestli prezident Zelenskyj ustojí tlak nacionalistů a necukne. Nebo jestli ho nesmete nová revoluce.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články