Zpět na články

Úřad pro kybernetickou bezpečnost varuje před výrobky firem Huawei a ZTE

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) dnes varoval před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei Technologies Co., Ltd. a ZTE Corporation. Používání těchto prostředků podle úřadu představuje bezpečnostní hrozbu. Úřad to dnes uvedl na svém webu. Huawei v prohlášení pro ČTK kategoricky odmítla tvrzení, že představuje riziko pro národní bezpečnost a vyzvala NÚKIB, aby místo pošpiňování její reputace předložil fakta.

Ilustrační snímek Ilustrační snímek, zdroj: Profimedia.cz

Kybernetická bezpečnost podle mluvčí Huawei v ČR Magdy Teresy Partyky je a vždy byla prioritou firmy. Společnost má podle ní dostatek prokazatelných zkušeností v České republice i po celém světě, které potvrzují, že její výrobky a řešení jsou bezpečné. "V třicetileté historii naší společnosti nikdy nebylo prokázáno, že by společnost Huawei provedla jakýkoliv prohřešek v oblasti kybernetické bezpečnosti. A díky této příkladné skutečnosti jsme se stali důvěryhodným partnerem pro všechny hlavní telekomunikační společnosti v ČR," uvedla mluvčí.

NÚKIB uvedl, že k vydání varování ho vedly jeho poznatky včetně poznatků z činnosti bezpečnostních partnerů a také zjištění spojenců. "Hlavním problémem je právní a politické prostředí Čínské lidové republiky, ve kterém uvedené společnosti primárně působí. Čínské zákony vyžadují po soukromých společnostech působících v Číně mimo jiné součinnost při zpravodajských aktivitách, a tudíž pouštět je do systémů, které jsou klíčové pro chod státu, může představovat hrozbu," uvedl ředitel úřadu Dušan Navrátil.

NÚKIB podle webu varování vydal i z toho důvodu, že Čínská lidová republika na území České republiky aktivně prosazuje své zájmy včetně provádění zpravodajských aktivit vlivového i špionážního charakteru, jak podle úřadu dokládají výroční zprávy bezpečnostních služeb za rok 2017.

Mluvčí Huawei uvedla, že v Číně neexistují žádné zákony nebo nařízení, které by nutily společnost Huawei nebo jakoukoliv jinou firmu, aby do svých výrobků povinně instalovaly tzv. "back doors". "Huawei nikdy od žádné vlády nebo vládní instituce takový požadavek nedostala a naše společnost by s tím nikdy nesouhlasila," dodala.

"Varování podle zákona o kybernetické bezpečnosti znamená, že správci systémů, které spadají do kritické informační infrastruktury, významných informačních systémů nebo provozovatelů základních služeb, se popsanými hrozbami musí zabývat a musí přijmout adekvátní opatření," uvedl Navrátil.

Šéf Huawei odpovědný za aktivity společnosti v Česku a na Slovensku Radoslaw Kedzia v rozhovoru pro dnešní Lidové noviny řekl, že Huawei není politickou organizací. Uvedl, že misí firmy je dodávat digitální technologie po celém světě. Na jiném místě v rozhovoru řekl, že jde o velmi transparentní společnost. "A máme velmi otevřenou kybernetickou bezpečnostní politiku. To je fakt. Byli jsme jednou z prvních firem, která dodržovala evropské zákony týkající se GDPR. Všude po světě se v médiích píše o společnosti Huawei, často ale nejde o fakta a informace se nezakládají na pravdě. A nebudu spekulovat o důvodech. My se prostě snažíme dělat co nejlépe naši práci, zlepšovat naše řešení," uvedl Kedzia. Pozastavovat se nad tím, že Huawei spolupracuje s veřejnou správou a se státními firmami, je podle něj důkaz předsudků.

Podle mluvčí největšího českého provozovatele telekomunikačních sítí CETIN Terezy Gálikové tvoří technologie Huawei pouze menší část infrastrutury. Například mobilní síť LTE funguje téměř celá na technice firmy Nokia, stejně jako 80 procent ústředen v pevné síti xDSL. "Samozřejmě všechny naše dodavatele pečlivě prověřujeme již během tendrů, ale i následně při nasazení jejich technologií do provozu. Žádné bezpečnostní incidenty jsme dosud nezaznamenali. Nicméně aktuálním varováním se budeme zabývat," dodala.

Čínská firma Huawei Technologies je po jihokorejském Samsungu druhým největším prodejcem chytrých mobilních telefonů na světě. Některé západní země spolupráci s ní zakázaly či ji omezují z obavy, že její výrobky mohou obsahovat špionážní software. Státy jako USA, Británie či Austrálie se obávají možných vazeb firmy na čínské vedení.

Huawei je největším dodavatelem mobilních sítí a další infrastruktury pro české operátory. Huawei zvýšil loni v Česku zisk o 6,5 procenta na 97 milionů korun. Čistý obrat stoupl o 16 procent na 6,55 miliardy korun. Huawei má v ČR velké plány. Do roku 2022 firma hodlá v Česku investovat 360 milionů dolarů (8,64 miliardy Kč) a vytvořit nepřímo více než 4000 nových pracovních míst. Produkty a služby Huawei jsou dostupné ve více než 170 zemích a využívá je třetina světové populace.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost se loni novelou zákona vyčlenil z Národního bezpečnostního úřadu, pod kterým dříve fungoval jako Národní centrum kybernetické bezpečnosti. Sídlí v Brně.

Ministerstva chtějí po varování před Huawei a ZTE metodický pokyn

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) by po dnešním varování uvítal metodický pokyn k tomu, jak by dál měly postupovat úřady, které výrobky Huawei a ZTE používají. Ohledně budoucích zakázek by podle něj bylo vhodné vyjasnit zákon o veřejných zakázkách, aby zadavatelům výslovně umožnil vyřadit ze soutěže zájemce, pokud podle NÚKIB představuje bezpečnostní riziko. Hamáček to řekl novinářům po dnešním jednání vlády.

Věc dneska probírala i vláda, podle premiéra Andreje Babiše (ANO) při tom vznikla řada dotazů. "Ministři si musejí udělat právní analýzu, jaký to má dopad, my se o tom dozvěděli poprvé dnes," uvedl premiér. Úřad podle něj možná situaci nedomyslel do detailů.

Hamáček řekl, že NÚKIB postupoval podle zákona. "Každý správce kritické infrastruktury je povinen k tomuto varování přihlédnout," konstatoval. Připustil, že technologie obou firem využívá i vnitro. "Očekávám, že NÚKIB sdělí, jak dále postupovat. Platí, že všichni musí postupovat podle zákona o kybernetické bezpečnosti," uvedl.

Nynější zákon o kyberbezpečnosti podle úřadu nepřímo odkazuje na předpis o veřejných zakázkách, takže by měl umožnit zadavatelům vyřadit společnosti, které představují bezpečnostní riziko, uvedl Hamáček. Podle vicepremiéra by ale bylo lepší, kdyby taková povinnost byla vyjádřena rovnou v zákoně o zakázkách. "Aby měl zadavatel jistotu, že nebude čelit nějakým arbitrážím," vysvětlil.

Babiš připomněl, že bod vláda projednávala v utajeném režimu. "Je to pro nás překvapení, že úřad vydal to stanovisko. Jsou tam některé věci, které nejsou úplně domyšlené, mohou mít dopad na naši zemi," uvedl. Analyzovat dopady podle něj musí jednotlivá ministerstva.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) řekl, že nechal učinit praktické kroky, aby byla situace zmapována. "Bude záležet, jak se to vyhodnotí, ale za mě mohu říct, že v tomto směru udělám opatření, aby je nepoužívali," řekl na dotaz novinářů, zda je udržitelné, aby někteří důstojníci armády užívali aparáty Huawei.

Podobné kroky podle Metnara učiní i další ministerstva. "Podle aktuálních situací se k tomu postaví, vyhodnotí a budou dál postupovat," řekl. O tom, zda už mohly přes zařízení některé citlivé informace uniknout, ministr spekulovat nechtěl.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články