Zpět na články

V příští krizi zchudneme. ANO, bude hůř

Deset let po bankrotu amerického investičního gigantu Lehman Brothers, který zažehl globální krizi, si svět koleduje o krizi další. Nevíme, jak bude velká, ani kde a kdy udeří. Jisté je ale to, že nás nemine a že ji zaplatíme.

Demonstranti protestující proti chamtivosti bankéřů u nejznámější sochy finančního světa – zuřivého býka před budovou newyorské burzy NYSE. Býk je symbolem prosperity a býčím trhem se nazývá rostoucí trh, kde ceny akcií nebo komodit stoupají. Opakem je medvědí trh. Demonstranti protestující proti chamtivosti bankéřů u nejznámější sochy finančního světa – zuřivého býka před budovou newyorské burzy NYSE. Býk je symbolem prosperity a býčím trhem se nazývá rostoucí trh, kde ceny akcií nebo komodit stoupají. Opakem je medvědí trh., zdroj: Profimedia.cz

Před deseti lety se začal otřásat finanční svět. V neděli, 14. září 2008, skončily krachem rozhovory o záchraně jedné z největších amerických investičních bank Lehman Brothers. Den poté, v pondělí ráno, požádalo vedení banky u newyorského soudu o ochranu před věřiteli.

Lehmani tím odpálili největší bankrot v amerických dějinách. Na newyorské burze propukla panika a výprodej akcií. Za jediný den zmizelo z trhu více než 700 miliard dolarů! A to byl jen začátek.

Ze Spojených států se výprodej akcií přelil do celého světa a vyvolal největší finanční a ekonomickou krizi od Velké deprese na přelomu 20. a 30. let minulého století.

Kalousek na palubě Titaniku

"Jediné, co se stane, bude, že Češi budou bohatnout o něco pomaleji než dosud."

Miroslav Kalousek, ministr financí, 7. října 2008 v reakci na finanční krizi v USA

V prvních týdnech po krachu Lehman Brothers, kterou svrhl do propasti pokles cen na trhu s nemovitostmi vyvolaný hromadou nesplácených úvěrů, leckdo doufal, že krize zůstane za Atlantikem a Evropu zasáhne jen okrajově. Mezi takové optimisty patřil Miroslav Kalousek.

"Jediné, co se stane, bude, že Češi budou bohatnout o něco pomaleji než dosud. Pořád ale budou bohatnout," ujišťoval v říjnu 2008 v rozhovoru pro Hospodářské noviny tehdejší ministr financí. Připomínal kapitána do poslední chvíle věřícího v nepotopitelnost Titaniku.

Realita byla chmurná. Loď s českým hospodářstvím rychle klesala ke dnu. Ekonomika se propadla na mínus 4,2 procenta. Český rozpočet přitom počítal s krásným růstem 4,9 procenta. Takže z toho byl rozdíl 9,1 procenta a z ekonomiky se vypařilo na 195 miliard korun.

Česká koruna oslabila vůči dolaru i euru. Do konce roku 2008 ztratil index PX pražské burzy čtvrtinu hodnoty, v příštím roce se propadl o další třetinu.

Vláda reagovala úspornými škrty. Škrtalo se všude, i ve mzdách. Lidé přicházeli o práci, zvyšovaly se daně. Říkalo se jim krizové. Jenže některé z nich - vyšší spotřební daně na benzín a naftu - platí dodnes, byť krize je dávno za námi. Až udeří krize další, jednoduše z nich uděláme daně ještě vyšší, ještě krizovější.

Může se to opakovat?

Politiky přiměla krize k tomu, aby nastavili nová, přísnější pravidla pro finanční trhy. Banky musí mít větší rezervy, pravidelně jsou prověřovány testy, které ukazují, jak by v modelové krizi obstály. Vlády v Evropské unii se zaručily za vklady v bankách až do výše 200 000 eur.

Znamená to snad, že se už žádné velké krize obávat nemusíme, že jsme na ni připraveni? Dá se z toho usuzovat, že příští krize bude jen slabým odvarem té minulé?

Bylo by pošetilé na tohle sázet. Ekonomika se vyvíjí cyklicky. Nikdo ještě nenastolil podmínky pro její trvale udržitelný růst. A tak po letech zisků se přivalí obří vlna, která podstatnou část z nich spláchne.

Sami bankéři berou některé prognózy o budoucích mírných krizích s rezervou. Mají na paměti slova generálního ředitele Lehman Brothers Richarda Fulda, který v dubnu 2008 během otřesů na hypotéčním trhu prohlásil: "Nejhorší je už za námi."

Hvězdná banka

Banku Lehman Brothers založili v roce 1850 tři židovští přistěhovalci z Německa, Henry, Emanuel a Mayer Lehmanové. Před bankrotem byla čtvrtou největší investiční bankou v USA. Zaměstnávala 26 tisíc lidí v 61 pobočkách po celém světě. Rok před krachem, v roce 2007, se umístila na prvním místě žebříčku investičních firem časopisu Fortune.

Jenže bylo hůř. Banka, kterou vedl, za pět měsíců zkrachovala. Od té doby si bankéři na taková rouhačská slova dávají pozor.

Co krizi vyvolá?

Politici a ekonomové se svou škálou regulací a dalších protikrizových opatření mohou připomínat generály, kteří připravují armády na minulé války. Ostatně, vojenské manévry se nepořádají pro to, aby se armáda připravovala na válku, ale aby veřejnost věřila, že armáda je připravená. Není to také případ testů bank?

Nikdo pořádně neví, kdy a kde krize propukne a co ji odpálí. Zda to bude jako minule přehřátý trh s nemovitostmi, anebo třeba půjčky na auta v USA, které dosahují stěží představitelných 1,16 bilionu dolarů.

Někteří analytici vidí největší hrozbu v čínském dluhu, o jehož skutečné výši se můžeme jen dohadovat, jiní v ochranářských opatřeních Donalda Trumpa, které utlumí obchod a zabrzdí ekonomiky.

Krizi mohou vyvolat také vysoké úrokové sazby, kterými se centrální banky v budoucnu budou snažit zastavit rostoucí inflaci způsobenou hromadou peněz v ekonomice po letech téměř nulových nebo i záporných sazeb.

Zaděláno je hned na několik velkých krizí, které Česko nemohou minout. Proč, je nasnadě. Máme jednu z nejotevřenějších ekonomik na světě, čtyři pětiny našeho hrubého domácího produktu (HDP) pocházejí z vývozu.

Kdo zaplatí účet?

Za ztráty způsobené krizi budete platit zase vy - daňoví poplatníci. Anoisté a sociální demokraté v časech prosperity houbelec našetřili, a tak vláda nebude mít na krizi rezervy, se kterými by krušné časy překlenula.

Stát přitvrdí a každá koruna mu bude dobrá. Nejprve vám sebere benefity, které vám předtím poskytl, potom patrně zmrazí příjmy zaměstnancům veřejné sféry a všem zvýší daně, či aspoň nejrůznější poplatky.

Můžete si jen přát, aby vás vláda, na kterou příští krize dopadne, nepřidusila tak, jako Kalousek a spol. v krizi minulé.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články