Zpět na články

Ve školách budou možná zase učit lidé bez pedagogického vzdělání. Odbory to odmítají

Na druhém stupni základních škol a na středních školách možná opět budou moct začít učit i lidé, kteří nevystudovali pedagogickou fakultu. Umožnit by to měla novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou připravilo ministerstvo školství a kterou by měla brzy projednat vláda. Na začínající učitele by měli dva roky dohlížet jejich zkušenější kolegové. Pokud bude novela schválena, mohla by začít platit od září. Odborům a zástupcům pedagogických fakult se návrh nelíbí. 

Ilustrační snímek Ilustrační snímek, zdroj: Profimedia.cz

Novela zmírňuje ustanovení současné normy, podle které mají mít všichni učitelé pedagogické vzdělání. Všeobecně vzdělávací předměty, jako jsou třeba český jazyk, matematiky nebo hudební výchova, by na středních školách i druhém stupni základní školy mohli od září učit absolventi jakéhokoli magisterského programu vysoké školy. Pedagogickou kvalifikaci by si museli doplnit do tří let, a to buď v programu celoživotního vzdělávání vysoké školy, nebo studiem pedagogiky.

Na středních školách by po dobu tří let mohli učit i odborníci z praxe s nižším než vysokoškolským vzděláním. Podmínkou by mělo být vzdělání v daném oboru a alespoň pětiletá praxe. Odborný výcvik by mohli vést i absolventi učebních oborů s výučním listem. Středoškoláci s maturitou by navíc mohli mít na starosti praktické vyučování a vysokoškoláci pak rovněž odborné předměty.

Předloha současně počítá se zavedením takzvaného adaptačního období pro začínající učitele, které předpokládal už kariérní řád, jenž Sněmovna za bývalé vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL neschválila. Zkušenější učitelé by podle aktuálního návrhu měli od ledna 2020 dostávat asi tisíc korun měsíčně navíc za podporu nových kolegů.

Náklady této úpravy vyčíslilo ministerstvo při množství 3 tisíc začínajících učitelů na 192,42 milionu korun ročně. Výhled rozpočtu na příští rok s těmito penězi nepočítá, ministerstvo školství by je chtělo získat při vyjednávání o navyšování platů učitelů v rozpočtu. Ministr Robert Plaga i premiér Andrej Babiš (oba ANO) již avizovali, že by chtěli, aby platy učitelů v příštím roce vzrostly o dalších 15 procent. Naposledy se o tuto částku navýšily od letošního ledna.

Změny mají podle ministerstva řešit nedostatek učitelů ve školách, který se jinak zřejmě bude v důsledku stárnutí učitelských sborů stupňovat. "Z dostupných dat vyplývá, že v současnosti je nadpoloviční většina učitelů starších 45 let, přičemž v následujícím desetiletí učitelskou profesi opustí nejsilnější ročníky a výrazný pokles bude probíhat až do roku 2035," uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě návrhu.

Odbory jsou proti

S předlohou nesouhlasí školské odbory (ČMOS PŠ). Vadí jim zejména změna, která se týká učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů na druhém stupni základních škol a na středních školách. "Tento návrh nebyl se sociálními partnery projednán. ČMOS PŠ odmítá návrh akceptovat a považuje ho za ohrožení kvality vzdělávání na školách," stojí ve stanovisku odborářů.

Podle nich to může ohrozit zájem o studium učitelství a hodnocení povolání učitele. Upozornili, že i současná podoba zákona ředitelům umožňuje přechodné zaměstnávání nekvalifikovaných učitelů, pokud nemohou sehnat kvalifikované. Odmítavě se k návrhu postavila také Asociace děkanů pedagogických fakult ČR.

Zpřístupnit povolání učitele ve školách i vysokoškolákům bez pedagogického vzdělání je ale podle zástupců ředitelů škol v současnosti nutnost. Učitelů je podle nich nedostatek, a ředitelé proto už nyní musí často zaměstnávat i lidi bez požadovaného pedagogického vzdělání. 

První verzi úprav v zákoně představilo ministerstvo loni v květnu. Počítala s tím, že se nepedagogům otevřou pouze odborné předměty či výcvik na středních odborných školách. Plaga později nechal návrh dopracovat, když Unie zaměstnavatelských svazů ČR požadovala, aby se změna týkala i výuky všeobecných předmětů na středních školách i na druhém stupni základních škol.

Návrh přináší i další novinky. Zužuje například rozsah akreditací dalšího vzdělávání pedagogů pouze na programy, ve kterých mohou učitelé získat odbornou kvalifikaci. Programy průběžného vzdělávání pedagogů by měly fungovat dále bez akreditace, a tedy i bez kontroly ministerstva, která podle něj při současném množství 10 tisíc programů ročně nemůže zajistit kvalitu. Novela by také mohla navýšit požadavky na odbornou přípravu asistentů pedagoga a zpřísnit požadavky na odbornou kvalifikaci speciálních pedagogů.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články