Berlangův snímek pojednává o osudu vnitrozemského městečka zpustošeného druhou světovou válkou a Francovou diktaturou. Tamní převážně rolnické obyvatelstvo  netrpělivě očekává příjezd americké armády, který doprovází nejrůznější spory a spekulace více či méně společensky angažovaných venkovanů. Ačkoli jde o podobnost čistě náhodnou, tak trochu to připomíná dění posledních dnů a týdnů u nás.

Po útocích pravo-levých vlád a vkrádající se diktatuře Andreje Babiše do Česka dorazili američtí vojáci. A že tu už delší dobu takový poprask nebyl. Zdánlivě zcela rutinní přesun spojeneckých vojsk NATO přerostl  ve společenskou debatu, kterou jsme neviděli snad od dob prezidentského klání Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana.

 Pravda, doba internetu je jiná, rychlá, a jak říká Sheryl Sanbergová ze správní rady Facebooku, "každý má nyní svůj vlastní hlas".

V případě českého výpravného velkofilmu s názvem ‚Neprojdou‘ to platí především pro velitele typu Jiří Vyvadil. Při vší úctě k Berlangovi, Vyvadilova postava by se do jeho snímku nejspíš nehodil a. Spíše než komediální je totiž surrealistický.

Takřka bezvýznamný průjezd vojáků, kteří se vracejí z cvičení, má bojovníky i na druhé straně barikády. Ať už je jejich velitelem zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda, který oplývá výjimečným talentem být permanentně hrdý na věci, o které se nijak nepřičinil, nebo kohokoli jiného, vypadá to, že druhé kolo studené války začalo někde mezi Žižkovem a Malou stranou.

Ačkoli tomu zbytnělý mediální obraz nejrůznějších představitelů českého veřejného života nenapovídal, celá akce se proměnila v menší vojenskou přehlídkou se vstupem pro celou rodinu zdarma.

Odsuňme slovutné výroky a spekulace o tom, že jde o "ukazování svalů" zlému putinovskému Rusku či agresi imperialistů ze země hvězd a pruhů. Pokud se někde koná ukazování svalů, je to na straně Ruska, které v posledních době pořádá nebývale rozsáhlé manévry, které korunuje rozmístění jaderných raket na ukradeném Krymu.

Obrněnci Stryker nejsou ani supersilnou, ani supertajnou složkou spojenecké armády. Amerických strojů a vojáků je navíc pár a Kreml o nich ví úplně všechno, což ostatně potvrzuje skutečnost, že má ve výbavě velice podobné stroje.

Mediální rozměr ze série (v Česku tak oblíbených) pseudodramat  ale náhodný není. Stejně jako není náhodná do očí bijící forma přesunu. Pánové Maršálové v Pentagonu si zkrátka a jednoduše uspořádali průzkum veřejného mínění v zemích, které kdysi spadaly do sféry vlivu Východního bloku. Shodou okolností se některé z nich v názoru na Rusko, které někdejší prezidentský kandidát Mitt Romney ne tak dávno označil za hrozbu číslo jedna, samy se sebou nemůžou shodnout.

Dobrovolnými účastníky průzkumu se staly široké společenské vrstvy od tuzemských politický elit, po poblázněné nacionalisty či pohrobky bolševismu. Tak či onak, jde se o průzkum se slušným vzorkem populace, který je tudíž nesmírně vydařený a cenný. Úplně nejlepší na celé české tragikomedii je, že Američany vyšla na pohonné hmoty do svých vozů.

I ve Spojených státech se pořádají průzkumy oblíbenosti či neoblíbenosti filmů a pořadů. Dobrovolníci za svůj verdikt zpravidla dostanou honorář a občerstvení. Zato Čechům nemusíte dát ani jednohubku. Dokonce naopak, Češi vám ještě zaplatí, třeba pivem v plechovkách. Až to vypadá, že nás nevzdělaní Američané opět převezli. Tentokrát skutečně ve velkém, hollywoodském stylu.