Zpět na články

Volím Zemana, nekrade, prohlásil Babiš a rýpl si do Pirátů

Premiér Andrej Babiš (ANO) bude v prezidentských volbách podporovat současného prezidenta Miloše Zemana, kterého považuje za silnou osobnost. Na tiskové konferenci ve čtvrtek uvedl, že je to pouze jeho vlastní názor, nikoliv postoj hnutí ANO, které žádné oficiální vyjádření nechystá. Voliči ANO podle Babiše mají vlastní hlavu a nepotřebují, aby jim někdo ohledně volby prezidenta radil. Babiš odmítl, že by s prezidentem měl dohodu, jak v minulosti tvrdili někteří politici dalších stran.

Premiér Andrej Babiš oznámil, koho bude volit Premiér Andrej Babiš oznámil, koho bude volit, zdroj: Dan Materna / MAFRA / Profimedia

Babiš uvedl, že Zeman sice polarizuje společnost, ale nekrade, nežije z politiky, ale pro politiku. Zeman se podle Babiše také nebojí říct názor a bojuje za zájmy podnikatelů. Současnou hlavu státu, která obhajuje funkci proti osmi vyzyvatelům, označil premiér za jednu z nejvýznamnějších osobností od revoluce.

"Je to člověk, který bojuje za naše národní zájmy, nebojí se jasně říct názor na Brusel, na kvóty, je na svou zemi hrdý," uvedl.

Předseda vlády připustil, že ho v nedávné době oslovil hradní kancléř Vratislav Mynář. "Já jsem se s ním setkal a přišel s kolegou, který nebyl avizován," uvedl bez dalších podrobností. Doplnil, že schůzka neměla vliv na jeho rozhodování. Zeman by podle Babiše o schůzku nepožádal, protože má svou hrdost.

Babiš řekl, že v minulosti Zemanovi vyčítal polarizování společnosti, hlava státu se však podle něj v této oblasti v poslední době polepšila. Například vánoční poselství v závěru loňského roku podle Babiše společnost spojovalo.

Při posledních volbách Babiš řekl, že bude volit Zemanova protikandidáta ve druhém kole Karla Schwarzenberga. Hospodářským novinám tehdy řekl, že Zeman "představuje pokračovatele kapitalistického mafianismu a korupce" bývalého prezidenta Václava Klause.

Dnes Babiš řekl, že tehdy neměl veškeré informace a vyjadřoval se politicky. "My byli hnutí, které kritizovalo tradiční politické strany. A byly tady ČSSD a ODS, uzavřely opoziční smlouvu a já to kritizoval jako začínající politik, protože jsme tyhle tradiční strany kritizovali," uvedl.

ODS dnes tehdejší Babišův výrok, že čestného předsedu TOP 09 Schwarzenberga považuje za menší zlo než Zemana, připomněla. "Andrej Babiš je známý svými pevnými názory," uvedla strana na twitteru. Předseda ODS Petr Fiala označil Babišovu podporu Zemanovi za následek jejich mocenského paktu.

Kriticky se k Babišovu oznámení postavil předseda STAN Petr Gazdík. "Premiér Babiš oznámil, že bude volit Miloše Zemana. Měl možnost vybrat si mezi těmi osobnostmi, které země na západ od nás uznávají a zvou mezi sebe. Místo toho si vybral východ a náruč ruských zájmů," řekl.

"Podezřelý z krádeže Andrej Babiš tvrdí, že Miloš Zeman nekrade, proto ho bude volit. Jo, Andreji, on vám k tomu bianco šeku na sestavení vlády přidá určitě i tu milost," reagoval Zemanův protikandidát Marek Hilšer.

Další ze Zemanových soupeřů Mirek Topolánek naznačil souvislost mezi dnešním Babišovým vyjádřením podpory pro Zemana a středečním oznámením Zemana, že bude pro druhý pokus o sestavení vlády chtít po šéfovi ANO 101 poslaneckých hlasů. "Myslím, že Andrej ten vzkaz se stojedničkou pochopil správně. 'Ach, ta láska nebeská' nebo spíše 'spolu chyceni, spolu oběšeni...'," uvedl.

Parlamentní strany byly dosud v podpoře prezidentských kandidátů umírněné. Řada z nich se oproti minulé volbě pro žádného z nich jasně nevyslovila, ani nikoho nepostavila. Výjimku tvoří lidovci a Starostové, jejichž vedení se postavilo za Jiřího Drahoše. ODS a TOP 09 pak chtějí, aby skončilo Zemanovo prezidentování.

Hnutí SPD Tomia Okamury současného prezidenta naopak podporuje, podobně jako část členů ČSSD. Předseda KSČM Vojtěch Filip nepřímo podpořil Zemana, šéf Pirátů Ivan Bartoš naopak řekl, že on Zemana volit nebude a ve čtvrtek oznámil, že bude volit Marka Hilšera. 

Zkritizoval opozici 

Babiš sepsul chování opozice při středeční schůzi. Její přerušení přičetl premiér snaze opozice producírovat se v hlavním vysílacím čase televize před občany.

"Ideální situace se producírovat před občany, urážet mě, a dokonce i moji rodinu," řekl. Sněmovna ve středu o důvěře jednala sedm hodin, ale k závěrečnému hlasování nedospěla. Poslanci kvůli mimořádnému jednání mandátového a imunitního výboru jednání přerušili do úterý 16. ledna.

Sněmovna přerušila jednání o důvěře na návrh ODS, který podpořily všechny ostatní frakce s výjimkou KSČM. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura zdůvodnil žádost tím, že předchozí hodinová přestávka nestačila imunitnímu výboru na jeho mimořádné jednání ke kauze Čapí hnízdo.

O vývoji jednání ve výboru potom novináře informoval místopředseda Pirátů Jakub Michálek, o kterém dnes Babiš s odkazem na někdejšího předsedu TOP 09 Miroslava Kalouska řekl, že z něj "vyrostl brutální Kalousek".

Zástupci opozice označili jednání o důvěře za manažerské selhání, politický debakl vládního hnutí ANO, velkou ostudu či kabaret. Podle nich se ANO na schůzi dolní komory dobře nepřipravilo a svými obstrukcemi pak zabránilo hlasování.

"Ale, co oni řídili?" zeptal se dnes novinářů řečnicky Babiš. 

Podle předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO) Babišovo hnutí neobstruovalo a postupovalo racionálně. Doufá prý, že se do úterý emoce zklidní a poslanci budou řešit programové prohlášení vlády.

Změnily se priority, hlásí premiér 

Babiš také řešil fondy EU. "Ministři můžou mít na čerpání různé názory, ale podle mě není úplně ideální. Dobře si vedou například programy Zaměstnanost, Doprava, Technická pomoc nebo Program rozvoje venkova. Naopak nejhůře jsou na tom programy Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Výzkum, vývoj a vzdělání nebo Integrovaný regionální operační program," řekl premiér. Problémové programy podle něj zatím čerpají jen v malých jednotkách procent.

Česko mělo ke konci loňského roku na účtech proplaceno 65 miliard korun, tedy 11 procent z částky přidělené na programové období 2014 až 2020. Za letošní cíl vytyčil proplacení dalších 80 miliard korun. 

"Hodně mě taky zajímalo, kde je těch 14 miliard korun, které měly jít na internet. A kde se přihlásilo několik soukromých firem o 50 milionů. Ptal jsem se, proč stát v tomhle nemá jasnou strategii. Ale moc odpovědí jsem na to nedostal," doplnil Babiš.

V květnu začne Česko podle Babiše diskutovat s Evropskou komisí o tom, jak budou vypadat dotace po roce 2020. "Rádi bychom komisi řekli, jaké jsou naše potřeby. Ne, aby to bylo naopak. Když ještě Nečasova vláda projednávala v roce 2012 priority pro současné programové období, měli jsme tady vysokou nezaměstnanost. Teď je výrazně nižší a naše priority jsou jiné," dodal premiér.

Pro Česko bude důležitý konec letošního roku, kdy EK vyhodnotí země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky na celé programové období, tedy 36,5 miliardy korun z celkových 612 miliard korun. Smluvně zajištěno mělo Česko na konci loňského listopadu 45 procent evropských peněz.

Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) bude konec letošního roku důležitý také kvůli takzvanému pravidlu N+3. "To znamená, že peníze vyčleněné pro Českou republiku v roce 2015 se musí certifikovat vůči Evropské komisi do konce roku 2018. A pro nás je velmi důležité, aby operační programy tyto limity naplňovaly. Čtyři z deseti už ho mají splněný. S ostatními musíme zintenzivnit komunikaci, aby ČR neměla s čerpáním žádné problémy," uvedla Dostálová.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články